FYZikálně - MATematIcKý blog
(Materiály zde shromážděné, citované a publikované slouží výhradně ke studijním účelům mých studentů)
Na galaxii NGC 300 se v roce 2007 zaměřil rentgenový satelit SWIFT, protože v něm už dříve objevila evropská družice XMM-Newton velmi jasný zdroj rentgenového záření. Nyní tam astronomové na Evropské jižní observatoři zaznamenali pomocí dalekohledu ESO/VLT doposud nejvzdálenější černou díru, u které zjistili její hmotnost. Tato černá díra se nachází ve spirální galaxii NGC 300 ve vzdálenosti asi 6 milionů světelných let od Země. Její hmotnost je 15x větší než hmotnost Slunce a tak se na žebříčku černých děr zařadila na druhé místo.
Po staletí poslouchali lékaři dýchání a tlukot srdce velmi primitivním způsobem. Přiložili svůj ušní boltec na tělo pacienta a se zatajeným dechem naslouchali. Jednoho dne si však nesmělý a plachý francouzský lékař René Laënnec (1781 - 1826) nedokázal poradit s choulostivou situací při ošetřování dámy. V nouzi si vzpomněl na dva kluky, které kdysi pozoroval při hře s dutou kládou. Jeden z kluků klepal na jedné straně do klády a druhý poslouchal na jejím opačném konci, co se ozývá.
Na českém internetu se dnes nachází spousta zajímavých možností, jak se seznámit s fyzikou a jak si ji procvičit. Velmi pěkné stránky má Vladimír Vaščák. Najdete na nich nejenom zajímavé aplety, ale také testy z fyziky určené pro středoškoláky ve stylu "Chcete být milionářem." Pokud se vám podaří probojovat se až do samotného finále, zašle vám autor testů šek na neskutečných 10 milionů.
Zatímco permanentní současnou snahou lidí je dosahovat co největších nadmořských výšek a nebo opouštět naši Zemi, trochu se pozapomíná na rekordy lidí v dosahování největších hloubek v oceánech. Vždyť nedávno uplynulo už 50 let od chvíle, kdyby navštívili nejhlubší místo zemského povrchu - Mariánský příkop lidé. Od té doby se nikdo z lidí do této hloubky nedostal a údajně dnes neexistuje žádné zařízení schopné dosáhnout dna Mariánského příkopu s lidskou posádkou. Naposledy se o to pokoušelo japonské robotické plavidlo Kaiko, ale to se v roce 2003 při výzkumech ztratilo.
Evropská kosmická agentura (ESA) vyslala v listopadu 2009 na oběžnou dráhu kolem Země satelit Proba-2. Na něm je také zařízení české výroby, které zkoumá kosmickou plazmu. Během svého působení zařízení naměřilo přes 15 000 dat, které nyní začnou naši odborníci z Ondřejova zkoumat. Zařízení hledá souvislosti mezi náhlými změnami kosmického počasí a změnami plazmatu.
V zimním období je oblíbenou údržbou silnic v některých oblastech jejich solení. Na silnice se na to obrovské množství napadnutého sněhu použijí tuny soli. Solení není zrovna ekologické a levné a navíc je účinné jen do určité teploty. Jak vlastně solení silnic fyzikálně funguje?
Největší laser na světě, uvedený do provozu koncem dubna 2009 v komplexu National Ignition Facility (NIF) v Kalifornii začíná přinášet své ovoce. Projekt, který stál více než 3 a půl miliardy dolarů, zřejmě sehraje důležitou roli při rozvoji budoucí energetiky založené na jaderné fúzi. Ta by se mohla stát čistým a nevyčerpatelným zdrojem energie. Problémem však dosud zůstávalo, v čem uchovat vzniklou termojadernou kaši, aby se stěny nádoby vlivem potřebných miliónových teplot nevypařily. Vědci z NIF nyní soustředili energii 192 laserů na speciální pozlacený dutý váleček a překročili hranici 111 000 000 °C. V připraveném dutém válečku velikosti gumy na tužce se nacházela kapsle s dvěma izotopy vodíku - deuteriem a tritiem.
Ze všech čísel jsou mezi matematiky oblíbena zvláště prvočísla. Těch je několik druhů. Dnes se zaměříme na tzv. palindromická prvočísla. Palindrom je slovo řeckého původu, které znamená" běžet znovu zpátky". Palindromem pak rozumíme sekvenci znaků - slovo, věta, číslo či dokonce prvočíslo, která se čte (odhlédneme-li od diakritiky a mezer) stejně zleva doprava či nazpátek a přitom má stejný význam. Mým oblíbeným matematickým palindromem je: "V elipse spí lev".
Mrazivé počasí může způsobovat problémy s elektronikou. Obdivuji jedince telefonující s mobilem u ucha v třeskutém mrazu. Ne z toho důvodu, že jim přitom nevadí nízká teplota, ale jejich telefon přitom neskutečně trpí. Nestačí, že akumulátor telefonu se rychle vybíjí, ale zejména při brzkém opětovném vytažení telefonu v místnosti či vyhřátém autě v něm spolehlivě kondenzuje vodní pára obsažená ve vzduchu a výrazně se zvyšuje pravděpodobnost jeho brzkého poškození.
Světlo překvapuje fyziky stále více avíce. Nestačí, že má částicovou i vlnovou povahu a že se dokonce ohýbá. Podle studie uveřejněné v časopise Nature Physics se jeho světelné paprsky dají zakroutit tak, že vznikne uzel. Významný počin svazování světla do uzlů bylo dosaženo zatím teoretickou cestou týmem fyziků pracujícím na univerzitách v Bristolu, Glasgowu a Southamptonu. Pochopení, jak ovládat světlo tímto způsobem má významné důsledky pro laserové technologie používané v širokém spektru odvětví.