Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
FYZMATIK

FYZikálně - MATematIcKý blog

(Materiály zde shromážděné, citované a publikované slouží výhradně ke studijním účelům mých studentů.
)

Chystá se podle NASA změna znamení zvěrokruhu?

25. září 2016 | 19.00 | rubrika: Astronomie

Paniku mezi lidmi řídícími se horoskopem, způsobila americká organizace NASA (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku), která v populárním článku pro děti vysvětlovala rozdíl mezi astronomií a astrologií. V článku se popisuje, jak před třemi tisíci let staří Babylóňané přiřadili souhvězdím ležícím na ekliptice původních 12 znamení zvěrokruhu. Od té doby se však zdánlivá dráha Slunce po obloze změnila, a vědci nyní přišli s novými daty, která by znamenala, že jste se narodili v jiném znamení horoskopu, než si myslíte. Článku z ledna 2016 se chytil server  Yahoo News a neunikl ani pisálkům u nás, kteří zbytečnou paniku dál šíří.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 135x

Dnešní sklizňový úplněk s polostínovým zatměním

16. září 2016 | 17.00 | rubrika: Astronomie

polostín2016Dnes večer nás nečeká konec světa či jiná katastrofa, jak se to snaží veřejnosti nabulíkovat řada astrologů, kartářek či jiných demagogů. Nastane astronomický jev – polostínové zatmění Měsíce. Pokud se tedy necítíte v pohodě, není to určitě Měsícem, ale spíše tím, že dochází k razantní změně počasí. Měsíc se dostává do fáze úplňku, který bývá označován jako "sklizňový". Tento úplněk nese název podle období, kdy začínají nejrůznější sklizně plodin a američtí farmáři k nim využívali i světlo měsíčního úplňku. Běžně totiž Měsíc vychází každým dnem asi o 50 minut později než den předešlý, ale v období sklizňového úplňku Měsíc vychází den po dni pouze o 10 až 30 minut později. Měsíc tak začíná vycházet jen chvilku po západu slunce a svým světlem poskytuje dostatek času nejenom sběračům ke sklizni plodin.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 126x

Fyzikální rady pro kutily

25. srpen 2016 | 06.00 | rubrika: Zajímavosti

Také se přes prázdniny nebo přes dovolenou věnujete nejrůznějším domácím pracím, na které nemáte vhodné vybavení nebo další pomocné ruce? Z uvedeného videa načerpáte tolik netradičních rad najednou, že práce bude pro vás jednodušší a budete ji dělat s radostí. Pomůže nám přitom také znalost fyziky.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 143x

Jak správně zní Newtonův zákon setrvačnosti?

22. srpen 2016 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Ve vysílání populárně naučného rozhlasového pořadu Meteor, který vysílá stanice Dvojka každé sobotní dopoledne, byl odvysílán rozhovor s emeritním profesorem Masarykovy univerzity v Brně Martinem Černohorským. Uvedl v něm, že pouze na Přírodovědecké fakultě v Brně se studenti naučí správné znění 1. Newtonova zákona – zákona setrvačnosti.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 149x

Obří létající zadnice - Airlander 10

21. srpen 2016 | 10.40 | rubrika: Mechanika

Mediální humbuk způsobil půlhodinový test britské hybridní vzducholodě Airlander 10. Toto vzdušné plavidlo, které zdaleka nedosahuje ani parametrů před 80 lety zkonstruované vzducholodě Hindenburg, je rázem pasováno na současný největší létající stroj na světě. Airlander 10 je dlouhý 92 metrů (Hindenburg měl 245 m), což je o 7 metrů více než současné největší letadlo světa Antonov AN-225 Mrija.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 107x

Proč se nemá fotit obraz bleskem?

1. srpen 2016 | 06.00 | rubrika: Optika

V letošním roce přišel Národní památkový ústav s novinkou. Návštěvníkům hradů, zámků a dalších památek umožňuje interiéry památek fotografovat. Většinou za poplatek, ale někde dokonce i zdarma. Přesto bývá na fotografující kladen důležitý požadavek – aby nefotili s bleskem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 221x

Luke Aikins dopadl bez padáku z výšky 7620 m

31. červenec 2016 | 12.40 | rubrika: Mechanika

Když jsme v roce 2012 sledovali seskok Rakušana Felixe Baumgartnera, který jako první člověk na světě skočil s padákem ze stratosféry z výšky 39 000 metrů, nenapadlo nás, že může existovat skok snad ještě více extrémní. Tehdy Baumgartnerovi se seskokem pomáhal parašutista a kaskadér v jedné osobě Luke Aikins. Tento šílenec nyní skočil volným pádem bez padáku z výšky 7 620 m, aby jej dole zachytila velká síť.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 181x

Jak se změnily barvy na semaforu?

28. červenec 2016 | 12.00 | rubrika: Optika

První semafor byl uveden do provozu v prosinci 1868 u budovy britského parlamentu. Jenže asi měsíc po jeho instalaci vybuchnul na křižovatce uniklý plyn a popálil blízko stojícího policistu. Na nějaký čas byla tato technická vymoženost zapomenuta. První, semafory řízená křižovatka, byla postavena v roce 1924 na berlínské křižovatce Potsdamer Platz. Jednotlivé barvy byly tehdy umístěny místo pod sebou vedle sebe a ručně je přepínal policista. V Praze začala světelná křižovatka fungovat až v roce 1927. Každý dnes ví, že na semaforu jsou tři barvy: červená, oranžová a zelená. Proč byly vybrány zrovna tyto 3 barvy?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 247x

Jak vzniká půdní škraloup?

27. červenec 2016 | 10.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Po silných deštích se na povrchu některých půd tvoří půdní škraloup, který po déle trvajícím suchu praská. Půdní škraloup je ztvrdlá, pro vodu a vzduch neprostupná vrstva o tloušťce do 1 cm. Zamezuje výměnu vzduchu mezi půdou a ovzduším, snižuje vsakování vody do půdy a také brání vzcházení rostlin. Po jeho vytvoření je půda sluncem vysušována, případný déšť stéká po jeho povrchu a nevsakuje se. Při déle trvajícím suchu vítr odnáší v podobě prachu úrodnou svrchní vrstvičku. Voda z půdy vzlíná k povrchu, kde se ihned odpaří. Jak škraloup praská? 

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 131x

Chování kostky ledu v oleji

12. červenec 2016 | 20.00 | rubrika: Mechanika

Zajímavé chování ledové kostky nám přiblíží následující experiment. Sklenici naplníme do poloviny rostlinným olejem a zbytek sklenice doplníme dětský olejem, který se používá k ošetření pokožky batolat třeba po koupeli. Do připravené sklenice pak vložíme kostku ledu z mrazničky a sledujeme její zajímavý pohyb. Čím je způsoben?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 249x