Největší teploměr na světě

17. leden 2016 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Výraznou dominantou města Baker v Kalifornii je největší teploměr světa. Už při příjezdu do města jej zpozorujete přímo z dálnice a přitom můžete sledovat aktuální teplotu vzduchu. Obří teploměr, opatřený v USA používanou Fahrenheitovou teplotní stupnicí, se nachází před místní restaurací Big Boy a dosahuje výšky 40,84 metru (134 stop). Proč se tento světový unikát nachází přímo tady a proč má výšku právě 134 stop?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 366x

Camera obscura na zámku v Miloticích

4. leden 2016 | 06.00 | rubrika: Optika

milotice5V parku milotického zámku nacházejícího se asi 12 km severně od Hodonína najdete zajímavý fyzikální exponát. Nenápadný dřevěný domeček má na své bílé stěně nápis Camera Obscura. Po mnoha stěhováních byl tento domeček usazen v rohu parku tak, aby nepřekážel turistům, kteří si chtějí vyfotit boční stranu zámku. Často však mnozí fotografující neví, že právě v tomto domečku pořídí v dnešní digitální době zajímavou fotografii zámku a ještě pochopí princip optického zobrazení ve fotoaparátu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 406x

Hodně energie v roce 2016

31. prosinec 2015 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Také jste si všimli, že ceny elektrické energie postupně klesají a domácnosti by měly i v dalším roce ušetřit? Důvodem je klesající cena komodit na burze i konkurenční boj firem dodávajících energii na trh. A pak existují nejrůznější kutilové, kteří jsou dnes už energeticky soběstační, protože si potřebnou elektrickou energii dokážou vyrobit. Stačí jim k tomu 4 obyčejné elektrické rozdvojky.  

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 527x

Co se stane s objemem při smíchání vody a lihu?

28. prosinec 2015 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

V pěstitelských pálenicích patří k závěrečné fázi úpravy destilátu jeho naředění vodou. K ředění pálenky je vhodné používat kojeneckou nebo demineralizovanou vodu, aby nedošlo k jejímu zakalení. Voda se má do destilátu přilévat pozvolna a za stálého míchání. Nedoporučuje se destilát ředit pod 45 objemových procent, aby se z něj nevysrážely estery organických kyselin.  

Dolitím vody do destilátu však nedojde ke zvýšení objemu výsledné směsi tak, jak bychom očekávali. Ve škole se totiž studentům jen výjimečně ukazuje triviálně jednoduchý experiment, při kterém se smíchá například 0,5 litru vody se stejným množstvím denaturovaného lihu. Měl by vzniknout přesně litr roztoku, ale překvapivě se tak nestane. Jaký je objem vzniklé směsi? A víte proč?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 1.045x

Svíčka s měnící se barvou vosku

24. prosinec 2015 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Asi před rokem jsem dostal jako dárek svíčku ve skleněném obalu. Dlouho jsem ji měl položenou na okně v papírovém obalu a čekal na vhodnou příležitost si ji zapálit. Ta nastala v okamžiku, když v učebně fyziky nám celý den "řádili" chemici a ani po 4 dnech od jejich experimentování se nepodařilo místnost od vzniklého smradu vyvětrat.  Zapálená svíčka měla kromě krásné atmosféry  vytvořit i vůni, která by provoněla místnost. Po zapálení knotu svíčky se však rozsvítil i vosk a svíčka začala plynule měnit barvy. A v hlavě se mi začaly rojit otázky – jeden fyzikální problém za druhým.  Přijít na to, jak svíčka funguje, aniž bych ji rozložil.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.29 (7x) | přečteno: 998x

Dnešní noc rozzáří meteorický roj Geminidy

14. prosinec 2015 | 17.45 | rubrika: Astronomie

Během dnešní noci ze 14. prosince na 15. prosince 2015 nás čeká velká noční podívaná. Noční oblohou si to budou svištět částice meteorického roje Geminidy. Pokud bude jasná obloha, pak letošní pozorování "padajících" hvězd by mělo mít ideální podmínky.  Pozorování totiž letos neruší svit Měsíce, který ve fázi 3 dny po novu zapadá už večer. Během celé noci můžete napočítat za ideálních podmínek až tisíc skutečně zářivých meteorů.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 258x

Nahradí fosforen nobelovsky oceněný grafen?

14. prosinec 2015 | 06.00 | rubrika: Elektřina

 

Po objevení supertenké jednoatomové vrstvy uhlíku grafenu, si od něj vědci slibovali, že se uplatní v polovodičových strukturách. Rovinná síť atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků umožňuje volným elektronům dokonalý průchod proti polovodičové struktuře křemíku. To se však stává problémem při konstrukci polovodičových součástek – tranzistorů. Elektrický proud grafenem se totiž nedá vhodně regulovat a dochází k jeho prosakování.  Objevil se však zdatný konkurent grafenu – alotropická forma černého fosforu nazvaná fosforen.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 331x

Co jsou to multifokální brýle?

8. prosinec 2015 | 06.00 | rubrika: Optika

Řada lidí kompenzuje svůj špatný zrak jednoohniskovými brýlemi. Jsou -li krátkozrací, pak potřebují brýle s rozptylkami, aby ostře viděli vzdálené objekty. Menší skupina lidí je dalekozrakých. Tito vidí dobře do dálky, ale aby si pohodlně přečetli text v knížce, potřebují v brýlích spojky. Přibližně po 45. roku věku však začíná mít oko akomodační problémy a začíná nezaostřovat  při čtení. Jde o věkem přirozený proces, který bychom neměli zaměňovat s předchozími refrakčními poruchami. Tato vada se nevhodně označuje jako stařecká vetchozrakost, lékaři ji odborně nazývají jako presbyopie. Příčinou bývá kromě únavy akomodačních svalů také i změna pružnosti oční čočky, která mění svou optickou mohutnost. Usazují se v ní látky bílkovinné povahy, které pružnost čočky snižují. Pro mnohé lidi vyvstává nutnost používání dvou brýlí: na blízko a do dálky. Nebo to lze řešit i jinak – multifokálními skly.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 379x

Vulkanické blesky nad Etnou

4. prosinec 2015 | 06.00 | rubrika: Elektřina




Exploze sopky je sama o sobě úchvatným úkazem, zvláště když ji sledujete z bezpečné vzdálenosti. Právě nyní se k erupci odhodlala nejvyšší činná sopka v Evropě – Etna na Sicílii (3323 m n. m.). Chrlení žhavého magmatu a popela doprovázely vulkanické blesky. Známe už jejich příčinu?
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 333x

Věž plná volných pádů - Fallturm v Brémách

30. listopad 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

V německých Brémách se k obloze tyčí 146 metrů vysoká stavba připomínající minaret. Uvnitř věže zvané Fallturm se však nachází hlavní laboratoř Centra aplikovaných kosmických technologií a mikrogravitace (ZARM).  Zkoumají se v ní nejrůznější fyzikální, biologické či chemické jevy za stavu beztíže a problémy související s kosmickou technologií. Betonový obal v sobě ukrývá asi 110 metrů dlouhou dráhu, ve které se pohybuje experimentální kapsle. V ní pak mohou probíhat nejrůznější pokusy během mikrogravitace. Galileo Galilei, o kterém se tvrdí, že pouštěl předměty ze šikmé věže v Pise, by se dnes asi dost divil ...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 291x