Difůzní mlžná komora

29. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

dif mlz komKe zviditelnění dráhy elektricky nabitých částic slouží mlžná komora. Ve škole se používá ke zviditelnění  částic difúzní mlžná komora, kterou v roce 1939 sestavil americký fyzik Alexander Langsdorf.  Tato mlžná komora pracuje na stejném principu jako mnohem známější Wilsonova komora. Ve skleněné nádobě je vytvořena sytá pára. Když jí proletí nabitá částice, může dojít ke vzniku iontů, na kterých tato sytá pára kondenzuje. Tím se zviditelní dráha  například dosud neviditelné částice radioaktivního záření.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.17 (6x) | přečteno: 989x

Rychlost větru v metru

27. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Mechanika

metroPoměrně silný vítr vzniká i v pražském metru. Jedoucí vlak funguje v prostoru  tunelu jako píst, který  tak poměrně  velkou část jeho průřezu zaplňuje. Tím tlačí před sebou  velký objem vzduchu, který cestujícím na peróně avizuje, že se vlak blíží.  V Praze je to znát především u starších stanic, do kterých vedou jednokolejné tunely. Pokud se v sousedních stanicích rozjedou dvě vlakové soupravy současně a tlačí vzduch do stanice, která má jenom jeden výstup na povrch, je zde vliv pístového účinku značný a dochází k nežádoucímu nárůstu rychlosti proudění. Vliv na jeho působení má kromě intervalů a rychlosti jízdy souprav i stavební řešení stanic, vestibulů, a proto je jeho účinek v každé stanici jiný. V nových projektech metra jsou před stanicemi budovány vzduchové kapsy, aby efekt větru v tunelech nebyl na nástupištích tak znát. Na modernějších trasách na konci linky B nebo na nových stanicích trasy C se už budovaly tunely dvojkolejné. Reportéři MF DNES změřili rychlost větru v některých stanicích metra.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 756x

Higgsův boson byl objeven?

26. duben 2011 | 07.39 | anketa v článku | rubrika: Fyzika mikrosvěta

Nebýt internetových blogů, nedozvěděli bychom se o vědeckých objevech. Vypadá to, že se na blogu matematika Kolumbijské univerzity objevily poznámky některého z fyziků pracujícím na urychlovači v CERNu o objevu dlouho hledaného Higgsova bosonu. Oznámila to americká televizní stanice FoxNews. Z českých serverů publikoval tuto zprávu seznam.cz. Zatím nejsou známy další podrobnosti. Uvidíme, zda to není nějaká velikonoční kachna.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 524x

Velikonoční exoplanety

25. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Astronomie

Kepler1To, co na obrázku vypadá jako malovaná velikonoční vajíčka s malými fleky na skořápce jsou ve skutečnosti mateřské hvězdy, před kterými se producírují jejich planety. Pátrá po nich už od roku 2009 družice Kepler. Během  období 3 a půl roku má pozorovat nepřetržitě 100 000 vybraných hvězd z bohatého hvězdného pole v souhvězdí Labutě.  

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 481x

Nejsilnější zvuk z japonského zemětřesení

24. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Na youtube se nyní objevilo video, které zachycuje  dosud nejsilnější zvuk, který byl dosud přístroji zaznamenán. Vyvolalo jej  zemětřesení, které 11. března postihlo severovýchod Japonska a dosáhlo hodnoty devíti stupňů Richterovy stupnice.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 507x

Index lomu skla v kriminalistice

23. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Optika

sklo2Kriminalistika využívá při zkoumání úlomků skla fyzikální principy z optiky.  Kriminalisté například zajistí na místě činu nebo z pachatelova oděvu drobné úlomky skla, které následně v laboratoři vloží do kapaliny, jejíž index lomu výrazně závisí na teplotě. Používá se vhodná olejová lázeň, kde se zajištěné úlomky sledují mikroskopem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 834x

Superkapacitor

21. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Elektřina

superkapacitor2Mezi málo známé zdroje elektrické energie patří superkapacitory. Jejich použití v dnešní technické praxi je však čím dál větší. Motory  automobilů na hybridní pohon, tramvaje či elektrické lokomotivy při svém brždění vytvářejí elektrickou energii, která je okamžitě uložena do superkapacitoru a použije se ve vhodném okamžiku pro opětovný pohon vozidla. U elektromobilu právě superkapacitory zajistí zrychlení z nuly na 100 km/h během 4 sekund. Superkapacitory tak nahrazují klasické akumulátory, jejichž nevýhodou je zejména dlouhý čas nabíjení a ukládání elektrické energie do chemické formy energie. Rovněž účinnost přeměny chemické energie na elektrickou energii je u akumulátoru ve srovnání se superkapacitorem malá. Z čeho se superkapacitor skládá?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (6x) | přečteno: 2.986x

Jak vodní hranol rozkládá světlo

19. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Optika

vodni hranolTraduje se, že prvním experimentátorem, který rozložil bílé světlo na  barevné složky, byl známý fyzik  Isaac Newton. Není to tak docela pravda, neboť tento rozklad bílého světla pozoroval už v 17. století český přírodovědec Jan Marek Marci a popsal jej v díle "De arcu coelesti" v roce 1668, tedy 18 let před vydáním Newtonova díla "Optika". Použil k tomu  optický hranol, což je většinou skleněné těleso se dvěma hladkými rovnými stěnami, které lámou dopadající bílé světlo. Při průchodu světla hranolem dochází dokonce k dvojímu lomu světla. Nejprve nastává lom světla  ke kolmici při vstupu světelných paprsků do skla a při jejich výstupu z hranolu ven dochází k lomu světla od kolmice. Paprsek, který z hranolu vystupuje, je od vstupujícího paprsku odchýlen o jistý úhel, který závisí na úhlu dopadu, materiálu hranolu (v optice jeho indexu lomu) a na lámavém úhlu hranolu. Rozklad světla na barevné složky lze provést různým způsobem. Pokud nemáme k dispozici vybroušený optický hranol, tak rozklad světla vznikne i pomocí jednoduchého vodního hranolu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.29 (7x) | přečteno: 1.599x

Kreslící tubus - camera lucida

17. duben 2011 | 09.30 | rubrika: Optika

Předchůdcem fotoaparátu a velkým pomocníkem malířů byla dírková komora (pinhole, camera obscury - z latiny "temná místnost"). Představovala tmavou místnost nebo temnou schránku s otvorem ve stěně.  Otvorem procházelo světlo, které dopadalo na stěnu nebo na papír či plátno, a vytvářelo na nich skutečný, zmenšený a převrácený obraz. Zobrazení zachovávalo perspektivu a a tím větší realističnost výsledného obrazu. Umělec tak mohl promítaný obraz jednoduše obkreslit. První camery obscury neobsahovaly ještě v otvoru čočku a tak se zmenšujícím se otvorem byl promítaný obraz ostřejší, ale zároveň se sníženým jasem. Méně známou pomůckou malířů byla camera lucida(latinsky "světlá komora").

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 667x

500 000

15. duben 2011 | 22.00 | rubrika: INFORMACE

Vítám půlmilióntého návštěvníka fyzmatika!

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 509x

Detekováno antihelium 4

15. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

antiheliumAmerické urychlovače Tevatron a RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) se v době, kdy ještě naplno nepracuje evropský urychlovač LHC, předhánějí v publikování často diskutabilních objevů nových částic. Urychlovač Tevatron v laboratoři Fermilab (zde se srážejí protony s antiprotony, které mají každý energii blízkou 1 TeV) se snaží na sebe upozornit objevem nové částice, která by vedla na stopu hledaného Higgsova bosonu.  Konkurenční urychlovač RHIC (kde se srážejí s vysokou energií jádra těžších prvků  - zlata či mědi) se v experimentu STAR zabývá hledáním exotických antijader. Vědci zde nyní objevili nejtěžší dosud známé antijádro. Jedná se o antihelium 4.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 4 (1x) | přečteno: 462x

Úplný odraz světla

12. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Optika

uplny odrazUmývali jste někdy čerstvé švestky ve vodě? Jejich povrch má totiž pod vodou zcela neobvyklou krásnou stříbrnou barvu a funguje vlastně jako zrcadlo. Podobného efektu dosáhneme, když do vody vložíme například kovovou destičku, která  má jednu stranu začerněnou od sazí nad plamenem svíčky. Z nevábně vypadající začerněné destičky se stává najednou zrcadlo. Co je příčinou tohoto překvapivého jevu?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.83 (6x) | přečteno: 1.617x

Úbytek ozonu nad Evropou

8. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Meteorologie

gomos

Zima se v minulých dnech doslova přelila do léta. Svědčí o tom nejenom vysoké denní teploty vzduchu, ale i to, že sluníčko nějak více opaluje. Aby ne, když Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém tiskovém prohlášení zveřejnila, že množství ozonu během zimy až do konce března pokleslo nad Arktidou až o 40 %. Loni  ve stejném období byl naměřen pokles pouze o 30 %. Data poskytla družice Evropské kosmické agentury (ESA) Envisat.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (3x) | přečteno: 454x

Ladička ve vodě

6. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

ladičkaKe zdrojům zvuku používaným ve školní výuce akustiky patří ladička. Ve sbírkách fyzikálních kabinetů najdete klasickou mechanickou ladičku. Tato ladička dříve sloužila zejména k ladění hudebních nástrojů. Je složena z rukojetě, ze které vybíhají ve tvaru písmene U dvě ocelová ramena. Takovou ladicí vidlici vynalezl v roce 1711 John Shore. Později se k ní přidala rezonanční dřevěná skříňka pro zesílení zvuku vydávaného ladičkou. Ladička se rozezvučí poklepáním pryžového kladívka na jedno z ramen.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 1.023x

Jaký je profil gravitační síly podél Země?

4. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Naše Země není zdaleka tak kulatou planetou, jak se domníváme. Její tvar podléhá rotaci, její složení není homogenní (jiné má složení ve svém nitru a jiné na povrchu), působí na ni  další gravitační síly okolních těles... A tak bylo zavedeno fyzikální těleso zvané geoid jako model reálné Země. Geoid se definuje jako těleso, omezené k atmosféře střední klidnou hladinou oceánů a moří, probíhající i pod kontinenty. Střed geoidu určíme spuštěním olovnice kdekoli na zemském povrchu. Tím vznikne těžnice směřující do jeho středu. Jednotlivé těžnice se v těžišti protínají. Povrch geoidu je definován tečnou rovinou k povrchu geoidu v daném bodě, přičemž těžnice je na danou rovinu kolmá. Pro úlohy geografické a kartografické spojené se zobrazováním zemského povrchu se zavádí matematické těleso s umělým povrchem nazývané rotační elipsoid. Mezi geoidem a elipsoidem je následující rozdíl: těžnice a normála jsou kolmé na tečnou rovinu na povrchu geoidu nebo elipsoidu. Úhel, který svírá normála s těžnicí právě zachycuje rozdíl mezi elipsoidem a geoidem. S tím samozřejmě souvisí i velikost gravitační síly na jednotlivých místech Země. Dosud nejpřesnější gravitační mapa Země byla nyní zveřejněna pomocí dat získaných z orbitální sondy GOCE.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 544x

Optická vlákna

1. duben 2011 | 06.00 | rubrika: Optika

Optická vlákna se dnes běžně používají pro přenos informací prostřednictvím světla na velké vzdálenosti při vyšších přenosových rychlostech dat než u jiných druhů komunikace. Vlákna se používají místo kovových vodičů, protože signály jsou přenášeny s menší ztrátou a zároveň jsou světelné paprsky v nich šířené imunní vůči elektromagnetickému rušení. Informace v nich přenášené jsou v bezpečí - nedají se z vlnovodu jednoduše vyvázat ven. V optických vláknech se využívá efektu, který vzniká při přechodu světla z prostředí opticky hustšího (větší index lomu) do prostředí opticky řidšího (menší index lomu). Při překročení jistého mezního úhlu dopadu už nenastává lom paprsku na rozhraní dvou optických prostředí, ale paprsek se odráží zpět. Nastává úplný odraz světla. A právě to je princip vedení světelných signálů v optických vláknech: obě optická prostředí i úhel, pod jakým světelné paprsky vstupují do vlákna, musí být vhodně volena tak, aby po celé délce vlákna docházelo pouze k úplným odrazům.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.33 (6x) | přečteno: 1.486x