Plavání v kalné vodě

30. červen 2009 | 08.20 | rubrika: Mechanika

kalnaPokud někdo neumí ještě v pokročilém věku plavat, je vhodné vyzkoušet to v moři. Samozřejmě za podmínek, kdy nejsou vlny. Jistě nás to nepřekvapuje. Mořská voda má přece větší hustotu než sladká voda v řece, rybníku, jezeře či na koupališti. Jak by to ale dopadlo, kdyby nějaký odvážlivec zkoušel plavat v řece po bouřce nebo prudkém dešti, kdy je voda pořádně kalná? Nemá tato voda také větší hustotu? Nebude nás nadnášet lépe než voda čistá? Tento problém si ozřejmíme jednoduchým pokusem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.25 (4x) | přečteno: 632x

Magnetické chlazení v ledničce

28. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

Velkými a neustálými žrouty elektrické energie v našich domácnostech jsou lednička a mraznička. Bez nich si už nedokážeme náš život vůbec představit. Klasická lednička pracuje na principu  stlačení a prudkého rozpínání chladícího média, kterým je plyn. Nejprve byly ledničky plněny freony, ale to se nám vymstilo v podobě neustále se rozšiřujících ozónových děr v atmosféře.  Při stlačování se plyn zahřívá a toto teplo se odvádí do okolí (lednička topí v místnosti, kde stojí), zatímco při rozpínání plyn ochlazuje vnitřek ledničky. Nový druh ledniček však může být chlazen magneticky.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.56 (9x) | přečteno: 3.600x

Pulujova "rentgenová" lampa

25. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

PulujJméno Ivana Puluje zná dnes málokdo. Fyzik Ivan Puluj působí ve světě fyziky jako nějaký Jára da Cimrman. Narodil se v roce 1845 v haličském Hrymalově, maturoval v Tarnopoli, v roce 1869 absolvoval bohosloveckou a v roce 1872 filozofickou fakultu. V letech 1874 -1875 učil fyziku na námořní akademii Rijece, pak pokračoval ve studiu filozofie na univerzitě ve Štrasburku a poté působil jako soukromý docent na univerzitě ve Vídni. A tady jeho zajímavý "cimrmanovský" příběh začíná.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 651x

Noční svítící oblaky

24. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

noční oblakaV poslední době je publikováno hodně materiálů o nových typech oblaků, které připomínají vlny na mořské hladině. Tento druh oblaků u nás zatím pozorovatelný nebyl, ale v období kolem letního slunovratu je možné pozorovat jiné podivuhodné oblaky – noční svítící oblaky. Tento druh stříbřitých oblaků je možné pozorovat asi hodinu před východem slunce a asi hodinu po jeho západu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (4x) | přečteno: 407x

Určování výšky mořské hladiny

23. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Veličiny a jednotky

slapová míraNadmořská výška je běžně používaným pojmem nejenom v zeměpise, ale i ve fyzice. Intuitivně tušíte, že se zřejmě měří od hladiny moře. Ale jak se stanoví správná úroveň hladiny moře, když hladina moří a oceánů není podstatě nikdy v klidu a navíc se projevuje také příliv, odliv a další vlivy?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2.67 (6x) | přečteno: 3.230x

Ultrazvukovým dělem na sinice!

22. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Anabaena sphaerica1Největším postrachem letního koupání je vodní květ v přírodních nádržích. Jde se o sinice, které se za příznivých podmínek rychle namnoží. Vyhovují jim vysoké teploty, dostatek slunečního světla a zejména fosfor. Právě tento prvek  je výrazně obsažen ve vodě díky hnojení a používání fosfátových pracích prášků. Z krásné průzračné vody se tak stane nechutná zelená břečka. Nejde jenom o estetickou vadu vody, ale hlavně o to, že neurotoxiny produkované některými druhy sinic, způsobují onemocnění dýchacích cest a někdy i rakovinu jater. Vědci v boji se sinicemi používají nejrůznější metody – fyzikové nasadili ultrazvuková děla.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 1.006x

Hod bumerangem

21. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

let bumeranguPrázdniny se blíží a tak je čas vyzkoušet místo létajícího plastového talíře bumerang. Pokusím se podat základní informace o této hračce a povzbudit vás k tomu, abyste si sami bumerang opatřili či vyrobili a ověřili tak platnost Bernoulliova zákona o proudění tekutin a vztlakové síle.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1.33 (3x) | přečteno: 989x

Měsíc a Slunce se vzdalují od Země

20. červen 2009 | 18.00 | rubrika: Astronomie

sun moon earthNa základě počítačových simulací je dnes vědcům jasné, že některé planety (zejména ty velké) nevznikaly tam, kde právě obíhají kolem Slunce, ale v jiných oblastech. Do svých současných trajektorií se dostaly až později. Na první pohled se jeví dráha naší Země jako neměnná, ale není to tak docela pravda. Na základě radiometrických měření poloh vnitřních planet prokázali v roce 2004 Krasinsky a Brumberg, že vzdálenost Země od Slunce roste přibližně o 15 cm za rok. Vznikla řada teorií, jak tento jev vysvětlit. Úspěšnými se staly 2 mechanizmy:

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.17 (6x) | přečteno: 2.710x

Rankinova teplotní stupnice

18. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

RankinPodle anglického inženýra a fyzika William Johna Macquorna Rankina (1820 – 1872) byla pojmenována teplotní stupnice – Rankinova. Udává teplotu ve Fahrenheitových stupních a vychází z teploty absolutní nuly. Vytvořil ji v roce 1859 a ještě dnes je využívána v USA a velké Británii v termodynamice.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 806x

Země se srazí s Venuší

17. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

planetyTak takovýto bulvární titulek v novinách může v budoucnosti potkat naši Zemi. A za tím vším může být nejmenší planeta sluneční soustavy - Merkur.Podle poslední publikované studie je srážka Země s Venuší nebo s Marsem pravděpodobná, i když pravděpodobnost takovéto srážky je velmi malá – asi 1 : 2500. Ale  k této srážce nemusí dojít dříve než asi za 3,5 miliardy let. Ve skutečnosti je však z 99% naděje, že planety budou dál obíhat kolem Slunce po eliptických drahách až do konce předpokládaného života Slunce, tj. dalších 5 miliard roků.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 552x

Měření krevního tlaku

16. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Veličiny a jednotky

tlak krveNejméně bolestivým vyšetřením u lékaře je měření tlaku krve. To si vyhrnete levý rukáv, posadíte se na židli, položíte volně levé předloktí na stůl a uvolníte se. Lékař přiloží látkovou manžetu a obepíná ji těsně nad loktem. Pak nafukuje manžetu balónkem a přikládá lékařské naslouchátko (fonendoskop) do ohbí paže pod manžetu. Přestane nepumpovávat manžetu a naopak povoluje vypouštěcí ventil. Poslouchá a pozorně sleduje rtuťový manometr. "Sestro, 140 na 90! Tlak máte v pořádku."

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 2.004x

Poděkování

15. červen 2009 | 20.20 | rubrika: 4.D 2005-2009

Děkuji všem svým studentům bývalé  třídy 4.D/4 za nádherný dárek.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (14x) | přečteno: 694x

Pitotova trubice

15. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

pitotova trubice1Za nejpravděpodobnější příčinu nehody Airbusu A330 se považuje selhání rychloměrů. Rychlost letadla se nejčastěji měří pitotovou trubicí. Airbus A330 má tři pitotovy statické trubice, které zjišťují rychlost letu pomocí rozdílu tlaku. Automatický systém varovných hlášení jako první informoval o faktu, že každá dává úplně odlišný údaj. Proto byl také vypnut autopilot. Francouzští vyšetřovatelé ale odmítli potvrdit, že by selhání rychloměrů skutečně bylo příčinou pádu stroje, který se zřejmě rozpadl ještě ve vzduchu.

komentáře (12) | přidat komentář | hodnocení 2.43 (7x) | přečteno: 7.687x

Semafore, dej zelenou!

14. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

smyčka1Na rušných křižovatkách fungují semafory většinou pomocí časovačů, které nezávisle na hustotě silničního provozu přepínají světla semaforu. Pokud přijede auto k semaforu, musí vyčkat příslušný nastavený časový interval, než mu naskočí zelená. Škoda, že se u nás nepoužívají jako například v Maďarsku semafory s displejem, který ukazuje čas do opětovného rozsvícení zelené. Zato na některých křižovatkách pozná semafor, že tam čeká auto a časový interval okamžitě zkrátí, aby nemuselo čekat.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 1.63 (8x) | přečteno: 2.763x

Chování ladičky ve vakuu

12. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

ladičkaCo se stane, když dáme zdroj zvuku do vakua a rozezníme jej? Pro lepší představu použijeme kmitající ladičku. Co se stane s energií vzniklou kmitáním ladičky, když se vakuem zvuk nešíří?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (12x) | přečteno: 2.508x

Proč může létat čmelák?

10. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

vcelaMožná znáte tento vtip. Kdysi někdo prohlásil, že čmelák či včela porušuje všechny aerodynamické zákony a tedy nemůže létat. Dotyčný hmyz to však určitě neví, a proto létá. Teprve na konci dvacátého století začali výzkumníci pronikat do tajů hmyzího letu.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 2.056x

Jednotky délky z rozměrů lidského těla

9. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Veličiny a jednotky

clovekJednotky délky se nejdříve odvozovaly z rozměrů lidského těla. Takové normály jednotek délky jako loket, prst, palec, sáh, píď a další měl člověk kdykoliv "po ruce" a mohl je rychle a snadno použít. Vyhovovaly běžné potřebě, ale neumožňovaly měření malých a velkých vzdáleností. Značnou nevýhodou byla jejich nepřesnost, přesto přežily celá staletí a vytlačila je až metrická soustava.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.71 (24x) | přečteno: 3.550x

Zahrejte si ve škole či doma matematico

8. červen 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

Blíží se konec školního roku a objevuje se sem tam suplovaná hodina matematiky. Všechno učivo z uplynulého ročníku je probráno a zbývá čas na procvičování matematického myšlení. Osvědčenými matematickými hrami jsou sudoku a Matematico. Zatímco k sudoku je potřeba mít namnožené mřížky s předvyplněnými čísly, ke hře matematiko potřebujeme čistý papír tužku a připravené karty s čísly.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.13 (15x) | přečteno: 1.994x

Podivné paprsky na meteorologickém radaru

7. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

meteoradar1Pravidelnou rutinou mého dne se stává ranní prohlídka meteorologického radaru, následovaná i několikrát v průběhu dne, která mi dostatečně říká, jaké počasí bude v nejbližších hodinách. Ovšem poslední dobou se na radaru www.chmi.cz dějí věci. Objevují se zde zcela netradiční směrované paprsky, které s deštěm nemají zcela nic společného.  Meteorologové tak mají problém. Na svých mapách vidí déšť, který ve skutečnosti vůbec neexistuje.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 815x

Proč se špatně bruslí na umělém ledu?

5. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Tak nám skončila hokejová sezóna, na stadiónech rozpustili své ledové plochy a provádějí údržbu než začne sezóna nová. Bruslit se dá na inlinech nebo někde jsou instalována kluziště s ledem z umělé hmoty. Proč se však špatně bruslí na ledu z umělé hmoty?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.75 (4x) | přečteno: 1.440x

Problém Montyho Halla

4. červen 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

Určitě znáte některý z matematických problémů, ve kterém figuruje koza. Připomenu: vlk, koza a zelí se mají přepravit na druhou stranu řeky.... Jenže tohle zvíře vystupovalo v matematickém problému, který byl prezentován na počátku 90. let 20. století v USA v populární show Montyho Halla "Let's Make a Deal". V programu tohoto konferenciéra se mohli diváci zúčastnit soutěže o automobil. Úkol, který měli splnit, byl vcelku jednoduchý. Ve studiu se nacházely troje zavřené dveře. Za jedněmi z nich se skrývalo auto a za dalšími dvěma živé kozy.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 1.513x

Co způsobuje nepříjemné tlaky v uších v letadle?

3. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

uchoPři cestování do vyšších nadmořských výšek se v našich uších odehrávají zajímavé fyzikální děje. Při jízdě autem do prudkého kopce nebo při cestování lanovkou na vrchol hory se nám může v uších ozvat něco jako lupnutí.  Při cestování letadlem nám dokonce může v uších i chvíli zalehnout. Jsou to nepříjemné situace, kterým však můžeme jistým způsobem  předcházet.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.54 (13x) | přečteno: 5.394x

Těžké noviny

2. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Atmosférický tlak má při zemském povrchu přibližně hodnotu 100 kPa neboli také 1000 hPa. To znamená, že na každém čtverečním centimetru zemského povrchu leží přibližně 1 kg vzduchu. Zdá se celkem nemožné, že na své natažené dlani držíme více než 100 kg vzduchu. Teprve když si uvědomíme, že atmosférická tlaková síla působí na tuto dlaň ze všech stran, tedy ji také podpírá zdola, a tím vyrovnává působení shora, nám je tato na první pohled parodoxní situace už jasnější. Jsme však skutečně svíráni tak velkými silami ze všech stran? Vždyť takový pocit vůbec nemáme. Vysvětlení je v tom, že od narození žijeme pod vlivem tohoto tlaku, vzduch je kolem nás i v nás. Jsme na něj zvyklí a proto si jej nijak neuvědomujeme.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 311x

Rovnice kontinuity - simulace

1. červen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

rovnicekontinuityV potrubí proudí nejrůznější kapaliny. Ve vodovodu či kanalizaci koluje voda, ropovody je k nám dopravována ropa a v našich tepnách a cévách koluje krev. Pro kapaliny v potrubí platí jeden ze základních zákonů zachování. Jde o zákon zachování hmotnosti a o tom hovoří rovnice kontinuity.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.78 (9x) | přečteno: 2.686x