Motohelma s periskopem

31. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Optika

motohelmaPeriskop je optický přístroj,  který je v tom nejjednodušším případě tvořen dvojicí zrcadel. První zrcadlo odráží světelný paprsek kolmo na původní směr a druhé zpět do původního směru, pouze posunutý o vzdálenost zrcadel. Tento typ periskopu má ale jen omezené použití, protože při větší vzdálenosti zrcadel omezuje zorný úhel. Jeho obvyklé použití je jako dětská hračka, složitější systémy periskopů se používají v bojových vozidlech nebo v ponorkách. Zajímavou možností je využití principu periskopu v motocyklistické helmě.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 659x

Jak zabránit mlžení potápěčských brýlí

30. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Léto je dobou potápění. Pod vodou rádi pozorujeme živočichy, rostliny a prostředí, ve kterém se nalézají. A aby lidské oko něco pod vodou vidělo, je nutné, aby mezi okem a vodou byl vzduch. Koupíme si tedy potápěčské brýle a myslíme si, že máme vystaráno.  Ale omyl, brýle se nám zamlžují a ani s jejich pomocí toho pod vodou moc nevidíme. Existují sice nejrůznější spreje a vodičky, které zamlžování brání a mnohé typy potápěčských brýlí se rovněž vyrábí se skly s úpravou proti mlžení. Jak si tedy poradit?

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 2.33 (3x) | přečteno: 7.469x

Drážka gramofonové desky

28. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

record grovesGramofonová deska dnes už patří mezi archaické záležitosti k uchovávání zvuku. Její rozmach skončil někdy v 80-tých letech minulého století. Nedají na ní dopustit mnozí hudební fandové a někteří DJové ji považují za nenahraditelnou. Nicméně je stále docela zajímavé, jak vypadá její povrch a jak se do ní dostane záznam, který se pak reprodukuje. Elektronický mikroskop nám povrch gramodesky názorně odhaluje.  

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.81 (16x) | přečteno: 3.913x

Výročí Higgsonova bosonu

27. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

Před 46 lety, tedy 27. července 1964, uveřejnil skotský fyzik Peter Higgs (*1929) v časopise Physics Letters článeček, ve kterém vyplul na povrch jeden z největších problémů moderní částicové fyziky. Předpověděl v něm existenci hypotetické hmotné elementární částice ve standardním modelu částic. Teorie, které doposud popisovaly elektromagnetickou a slabou interakci, měly jeden problém. Klidové hmotnosti všech částic tvořících interakci (intermediální částice) měly nulovou hodnotu. To vychází pro foton, který je intermediální částicí elektromagnetické interakce, ale není to v souladu pro částice slabé interakce. Slabá interakce má totiž konečný dosah a podle kvantové teorie by jí odpovídající částice měly mít klidovou hmotnost nenulovou. Higgs zavedl do teorie další částice s nulovým spinem, a pak by měly intermediální částice slabé interakce požadovanou nenulovou hmotnost. Tento mechanismus bývá označován jako Higgsův mechanismus a hypotetické částice Higgsovy částice. Jsou to jediné částice standardního modelu, které ještě nebyly pozorovány, ale které zároveň hrají rozhodující roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem a velmi těžkými bosony W a Z.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 507x

Jak zjistit objem lžičky

26. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Veličiny a jednotky

lžička cukruZa "jednotku" objemu při vaření bývá používán objem čajové lžičky nebo polévkové lžíce. Tyto kuchyňské nástroje se používají jako odměrky surovin při přípravě pokrmů. Stačí v receptu napsat: "přidáme 3 polévkové lžíce mouky a čajovou lžičku octa" a zkušená kuchařka si jistě poradí. Dokonce pomocí lžic lze odhadnout i hmotnost sypkého materiálu. Například pokud máme přidat vrchovatou polévkovou lžíci sypkého materiálu (cukr, mouka,) znamená to, že nabereme asi 15 g této suroviny. Nebo lžičkami krystalového cukru nahrazujeme dříve běžnější dávkování cukru na kostky. Horší však to bude s běžně používaným dávkováním léků (třeba sirupů) na lžičku. Zjistilo se, že objem lžiček je velmi rozdílný a proto ke správnému dávkování léků přikládají výrobci i vhodnou odměrku.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.57 (7x) | přečteno: 8.972x

Objev superhvězdy s největší známou hmotností

25. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Astronomie

R136a1

Vědcům z Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile se pomocí Velkého teleskopu a prostřednictvím dat z Hubblova dalekohledu podařilo objevit skutečného hvězdného veleobra. Doposud největší známá hvězda Eta Carinae měla hmotnost "jen" 150 x větší než má Slunce.  Nyní ji svou odhadovanou  hmotností předčila hvězda s označením R136a1, která se nachází v sousední galaxii  - Velkém Magellanově mračnu ve hvězdokupě mladých, horkých a velikých hvězd. Její hmotnost se nyní odhaduje na 265 násobek hmotnosti našeho Slunce, ale předpokládá se, že hvězda měla v okamžiku svého stvoření hmotnost až 320x větší než Slunce.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 450x

Matematika pokutových kopů

24. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: MATIKA

penaltaFotbalové mistrovství světa je už sice za námi, ale není na škodu připomenout si rozhodující chvíle fotbalového zápasu. Těmi může být pokutový kop. Penalty totiž často rozhodují o výsledku hry a exekutoři pokutových kopů a na druhé straně brankáři by měli něco málo znát o pravděpodobnosti chycení míče. Úspěšnost brankářů při chycení penalty se pohybuje  kolem pouhých 12 až 16 %.  

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1 (7x) | přečteno: 1.669x

Fyzikální a matematické vtipy

23. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Zajímavosti

matematické hodinyČasopis The Scientist na svém blogu vyhlásil soutěž o nejlepší vtip s vědeckou tematikou. Stránka se začala postupně plnit vtipy. Některé z nich jsou známé i u nás, jiné jsem viděl poprvé. Mnohým se však zasmějí jen opravdoví znalci v oboru. Pokud se chcete soutěže zúčastnit, tak můžete svůj vtip nejlépe v angličtině zaslat prostřednictvím komentáře na http://blog.the-scientist.com/2010/07/06/a-biologist-a-chemist-and-a-physicist-walk-into-a-bar/ nebo s pomocí sítě Facebook nebo Twitter. Zde jsem vybral některé vtipy:

komentáře (8) | přidat komentář | hodnocení 1.96 (197x) | přečteno: 10.647x

Přes 80 let trvající experiment s asfaltem

22. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

asfaltLetošní vysoké teploty nepřejí ani kvalitě vozovek. Na některých komunikacích se sluníčko natolik opřelo do jejich povrchu, že rozteklý asfalt tvoří černá jezírka. Lepí se na boty chodců a pneumatiky aut jej vytrhávají v celých kusech. Kusy asfaltu i s odletujícími kameny poškozují karoserie a skla okolo projíždějících vozidel a bombardují procházející chodce. Od asfaltu jsou zničené podběhy a blatníky vozidel.  My se dnes na asfalt podíváme jako na zajímavou látku pro fyzikální experiment.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (4x) | přečteno: 1.096x

Zatmění Slunce 2010

21. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Astronomie

zatmeni 2010

Letošní úplné zatmění Slunce bylo možné sledovat pouze v Pacifiku. Odehrálo se 11. července 2010 přesněji v jihozápadní části Pacifiku, v oblasti, která neskýtá mnoho pevné půdy pod nohama. Stín Měsíce zde putoval severovýchodním směrem přes jižní oblast Cookových ostrovů, centrem atolové oblasti Francouzské Polynésie (délka úkazu 4 min 17 s). Maximální délku 5 min 20 s dosáhlo zatmění nad vodami Tichého oceánu, pak procházel pás totality Velikonočním ostrovem (4 min 43 s) a končil velmi nízko nad obzorem v argentinsko-chilské Patagonii (2 min 53 s). Na fotografii jsou zachyceny při úplném zatmění Slunce na velikonočním ostrově známé sochy Moai, spolu se sluneční koronou a potemnělou denní oblohou. 

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 715x

Online hra Moonbase Alpha

20. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Hry

alphaV nejbližší době se ani Američané a zřejmě ani nikdo další na Měsíc nevydají. Na propagaci vesmírného průzkumu a popularizaci své činnosti spustila americká vesmírná agentura NASA simulační hru o řešení problémů na měsíční základně Alpha.Online hra Moonbase Alpha vám umožní se přidat k výzkumnému týmu na základně na jižním pólu Měsíce. Tady vás čekají nejrůznější úkoly, které máte vyřešit. Například opravujete základnu, kterou  při vašem návratu z výzkumné mise poškodil pád meteoritu. Je totiž nutné velmi rychle opravit zařízení na obnovení výroby kyslíku.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.92 (12x) | přečteno: 1.716x

Jak vznikl hrbol na dálnici?

19. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

dálnice1Vedrem vznikají na dálnici doslova zpomalovací retardéry. Vysoké teploty způsobují nepříjemné situace na vozovkách jejichž příčinami jsou samozřejmě běžné fyzikální jevy. Například na dálnici D 5 mezi Prahou a Rozvadovem na 120. kilometru směrem na hlavní město se na vozovce vzedmul povrch vozovky až o 40 cm. Zděšeni byli zejména silničáři, které navíc po internetu bombardovali lidé s připomínkami o nekvalitně provedených a předražených stavbách dálnic. Inu když se něco u nás stane poprvé (a na tom to úseku dálnice po 13 letech od uvedení do provozu), hned se toho v okurkové sezóně chytí média a senzace českého rozměru je na světě.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 423x

Kulička v propisce

18. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Mechanika

rollerballNež bylo vynalezeno plnící pero v roce 1884, musel lidstvu stačit na psaní dobře seříznutý husí nebo jiný brk. Kuličkové pero sestavil maďarský umělec a novinář László Biro ve 30. letech 20. století. Při jedné návštěvě tiskárny si všiml s jakou rychlostí zasychá tiskařská barva. Takovýto rychleschnoucí inkoust by se hodil jako náplň do plnicího pera. Ale takto hustý inkoust perem neprotékal. Proto se Biro rozhodl nahradit kovový psací hrot u svého pera maličkou kuličkou. Při pohybu pera po papíru se otáčela kulička a nabírala ze zásobníku inkoust, který se pak nanášel na papír. Tento princip kuličkového pera však nebyl nový. Byl patentován už v roce 1888 Johnem J. Loudem ke značení kůže, ale nebyl komerčně využíván. Jak pracuje kulička v propisce?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.57 (7x) | přečteno: 1.026x

Tropická noc

17. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Meteorologie

hradčanyPro obyvatele velkých měst a bez klimatizací ve svých domech není označení "tropický den" nebo "tropická noc" nic romantického. Zvláště letošní léto. Meteorologové tropickým dnem totiž nazývají  den, kdy teplota dosáhne či překročí 30°C. U nás se začínají vyskytovat  už v květnu. Tropická noc je označení pro noc, kdy minimální teplota vzduchu neklesá po celou noc pod 20 °C. V České republice se takové noci vyskytují nepravidelně a výlučně pouze v červenci a srpnu, výjimečně v červnu.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 663x

Jak vznikají a praskají bubliny

16. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Pokud bychom chtěli vytvořit bublinu ze samotné vody, tak se nám to nepovede, protože molekuly vody jsou k sobě přitahovány velkou silou. Ta brání rozmístění molekul natolik, že nemohou vytvořit tenký povrch. Když ovšem přidáme do vody saponát, sníží se její povrchové napětí a to umožní vytvořit tenký povrch bubliny. Povrchové napětí však stále drží kulatý tvar bubliny. To je proto, že bublina se snaží mít co nejmenší povrch a tím je právě povrch koule.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 982x

Sonda Rosetta nafotila planetku Lutetia

15. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Astronomie

LutetiaSonda Evropské vesmírné agentury  (ESA) zaslala na Zem první detailní snímky planetky Lutetia (čti lutecia) z 10. července 2010 ze vzdálenosti 3162 km od ní. Proletěla rychlostí 15 km/s kolem planetky vzdálené od Země asi 454 miliónů km během své cesty  ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Ke kometě doletí až v roce 2014. V její blízkosti vypustí přistávací modul Philae o hmotnosti 100 kg s 8 přístroji, kterými bude povrch komety zkoumán. Planetka Lutecia byla objevena  Hermannem  Mayerem Salomonem Goldschmidtem  15. listopadu 1852 z balkónu jeho bytu v Paříži. Lutetia dostala své jméno podle latinského názvu Paříže.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 245x

Používání bezpečnostních pásů

14. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Mechanika

pásJednou z podmínek pro zvýšení bezpečnosti pasažérů v dopravních prostředcích je používání bezpečnostních pásů. Při cestování autem se auto i cestující pohybují vzhledem k vozovce stejnou rychlostí. Při prudkém zabrždění však vlivem setrvačnosti setrvává nepřipoutané tělo v pohybu směrem dopředu a tomu právě brání bezpečnostní pás. S nápadem na používání bezpečnostního pásu přišel zřejmě už v 19. století  vynálezce George Cayley (1773 – 1857). V roce 1902 si jistý Walter Baker z Clevelandu zřejmě zachránil život, když se před pokusem o rychlostní rekord v elektromobilu přivázal k sedadlu koženým řemenem. V rychlosti přibližně 125 km/h nezvládl řízení a skončil s vozem v přemetech. Už v roce 1903 vynalezl Louis Renault 5bodový bezpečnostní pás, ze kterého automobilka Volvo vyvinula pás 3bodový.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 1.079x

Vývoj účinnosti fotovoltaických panelů

12. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Elektřina

účinnost fotovoltaikyMinimální účinnost fotovoltaických panelů solárních elektráren s výkonem nad 20 kilowattů bude muset v ČR dosahovat 22%. Podle průzkumu odborného magazínu Photon International se účinnost naprosté většiny solárních panelů předních světových výrobců pohybuje mezi 12 až 14 %. Technologie s účinností větší než 22 % existují, nejsou však vhodné pro použití v Česku. Díky podmínkám jejich provozu se hodí do pouštních oblastí, jejich instalace fungují například v Nevadě či Arizoně. Jak je to s historií, současností a  výhledem možné účinnosti fotovoltaických panelů v budoucnosti?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 2.284x

Proton se zmenšil?

11. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

protonObjevitelem protonu se stal v roce 1918  Ernest Rutherford.  Když prováděl pokusy se svými oblíbenými alfa částicemi (heliová jádra) zpozoroval, že alfa částice vystřelované do plynného dusíku, se v jeho scintilačním detektoru chovají podobně jako kladná jádra vodíku. Rutherford určil, že zdrojem jader vodíku musí být dusík, a proto musí obsahovat jádra vodíku. Domníval se, že jádra vodíku, s atomovým číslem 1, musí být elementární částice.  Dal jim název proton, podle řeckého protos, (jedna nebo první). V následujících letech byly o protonu zjištěny všechny důležité parametry - hmotnost, velikost, náboj,... Zdálo by se, že nás již nemůže ničím udivit. Omyl - vědci nyní zjistili, že protony mají o 4% menší poloměr, než se předpokládalo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 731x

Hledání nejčernějšího materiálu

10. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Optika

blackČerná barva předmětů je způsobena tím, že materiál, ze kterého je těleso vyrobeno, pohlcuje světlo všech barev. Ale pozor vždy dochází k částečnému odrazu světla i na černém povrchu. Například běžná černá látka trička  pohltí jen 90 až 95 % světla. Materiál vyrobený z uhlíkových nanotrubiček ale pohltí celých 99,9 %. Může být nějaká barva ještě černější než černá? Jeví se to poněkud podivně, ale vědci se z nejrůznějších důvodů snaží najít materiál, který je tím nejčernějším. Ať už se snaží zobrazit ten nejčernější odstín v LCD či plazmových obrazovkách, nebo hledají materiál, který by umožnil účinnější přeměnu solární energie na elektřinu. Dokonalé přírodní černé v podobě černé díry však dosud nedocílili.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 800x

River IQ Game

9. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Hry

River IQ GameDalší hra na prázdniny je tady. Je to flashová variace na známou logickou úlohu: vlk - koza - zelí. Na jednom břehu řeky stojí otec, matka, 2 dcery a 2 synové, policista a trestanec. Ti všichni se mají postupně přepravit na druhou stranu. Musí však být dodržena tato pravidla:

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 3.17 (12x) | přečteno: 1.784x

Briliantový výbrus

8. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Optika

briliant3Broušení diamantů je nejenom umění, ale i věda vytvářející nádherné klenoty ze surového diamantu. Výbrus diamantu představuje způsob, jakým byl vytvarovaný a leštěný od počáteční formy až po finální vzhled. Výbrus se často zaměňuje s jeho tvarem. S rozvojem výrobní technologie a znalostí optiky, se ve středověku přistoupilo k tabulkovému tzv. fasetovému broušení. Nejprve to byly jen dvě protilehlé plošky, během času ale začaly být fasety řazeny do pravidelných linií a objevily se klasické výbrusy. Nejkrásnější výbrus objevil koncem 17. století italský klenotník Vincenti Peruzziot. Je to briliantový výbrus, kterým se dodnes brousí většina diamantů. Diamant opracovaný touto metodou je kulatý a má 33 vybroušených plošek v hodní části a 25 plošek v dolní části. Úhly výbrusu jsou vypočítány přesně tak, že světlo vstupující ploškami se uvnitř láme a vychází vrcholem diamantu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (6x) | přečteno: 1.531x

Změřen nejmenší čas na světě

7. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

atto1Jedním z mnoha možných použití laseru  je měření času. Pokud chceme měřit dobu velmi krátce trvajících jevů, je nyní nejlepší metodou použití krátkých laserových pulsů. Špičkové lasery umožňují generovat pulsy s periodou 100 attosekund. Týmu německých vědců z Institutu Maxe Borna pro nelineární optiku a krátkodobou spektroskopii se však nyní podařil změřit dosud nejmenší časový úsek. Má hodnotu dvanáct attosekund.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.17 (6x) | přečteno: 540x

První zviditelnění atomu

6. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

Erwin MuellerZviditelnění atomů ve struktuře látky je dnes běžnou záležitostí pro nejrůznější typy elektronových mikroskopů. Kvantová fyzika zjistila, že elektrony nebo ionty mají vlnové vlastnosti podobně jako světlo a jejich vlnové délky jsou přitom mnohem kratší než vlnové délky viditelného světla. To umožnilo zkonstruovat právě elektronové a iontové mikroskopy, kde je světelný paprsek nahrazen svazkem částic, a které umožňují až 100 000 násobné úhlové zvětšení.  Kdo však pořídil první snímky atomů?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.83 (6x) | přečteno: 594x

Bílou barvou proti oteplování Země

5. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

eduardo goldTak jednoduchá fyzikální  myšlenka, že bílá barva odráží tepelné záření,  dostala dotaci 135 000 liber od Světové banky. Získal ji pro svůj projekt peruánský vědec Eduardo Gold, který tak vyhrál soutěž "100 nápadů na záchranu planety". Ledovce v peruánský Andách začínají vlivem oteplování mizet a rovněž nabývají hnědého zabarvení. To způsobuje absorbování více tepla povrchem ledovců a tím urychluje jejich vlastní tání. Na některých místech už ledovce nejsou a zůstaly po nich jen holé kamenné laviny. Ty právě Eduardo Gold se svými 4 pomocníky natírají na bílo.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 3 (4x) | přečteno: 535x

Jak se vyrábí fotovoltaický článek

4. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Elektřina

fotovoltaikaHistorie solárního článku se začala datovat rokem 1839. Tehdy francouzský experimentální fyzik Alexandre  Edmund Becquerel při pokusech se 2 kovovými elektrodami umístěnými v elektrovodivém roztoku zjistil, že při osvícení zařízení vzrostlo na elektrodách napětí. První praktický fotovoltaický článek však byl sestrojen teprve v roce 1883 Charlesem Frittsem, který nanesl na polovodič selen velmi tenkou vrstvu zlata. Jeho zařízení mělo účinnost pouze 1%. V roce 1946 si nechal patentovat konstrukci solárního článku Russel Ohl. Nynější podoba solárních článků vznikla v roce 1954 v Bell Laboratories. Při experimentech s obohacovaným křemíkem byla objevena jeho vysoká citlivost na osvětlení. Výsledkem byla realizace fotovoltaického článku s účinností kolem 6 %. Fyzikální podstatu fotoelektrického jevu vysvětlil Albert Einstein, který za svůj objev dostal roku 1921 Nobelovu cenu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.83 (6x) | přečteno: 2.262x

Jak lepí papírky Post-it?

2. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

post-itNa počátku 80-tých let minulého století se začaly v kancelářích objevovat lepivé žluté papírky s nejrůznějšími vzkazy. Dají se nalepit prakticky na všechno a tak si je lepíme do knih a dokumentů, k monitorům počítačů, na nábytek či ledničku, aby zkrátka byli na očích a připomínali nám další činnost. Tyto "Post-it" lístečky spatřily světlo světa úplnou náhodou v laboratořích ve St. Paul v Minnesotě a letos slaví 30 let..

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 697x

Fyzikální hra na prázdniny - Sprocket Rocket

1. červenec 2010 | 06.00 | rubrika: Hry

hraA máme tu prázdniny - pro studenty čas brigád, někdy i nicnedělání a doba her. Mezi flashovými hrami, kde musíte i trochu fyzikálně přemýšlet je hra Sprocket Rocket. Stáváte se pilotem raketky, která je poháněna parou ve směru kurzorových kláves. Během vaší cesty prolétáváte místnostmi a plníte úkoly. Některé z nich vyžadují, aby jste svoji raketku modifikovali - to se vám otevře okno s editováním tvaru rakety.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2.33 (3x) | přečteno: 1.406x