Bramborová osmóza

28. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Mezi jevy, které svědčí o neustálém a neuspořádaném pohybu částic, patří i osmóza. Jedná se vlastně o difuzi například mezi dvěma kapalinami, která probíhá, když jsou vzájemně odděleny polopropustnou membránou. Patří mezi velmi důležité procesy v biologii a demonstrovat si ji můžeme nejrůznějšími způsoby. Například bramborem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 887x

Imploze železniční cisterny

26. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Opakem exploze je imploze. Při ní se těleso zbortí do vlastního objemu, nebo je jeho tvar narušen vyšším tlakem prostředí, ve kterém se nachází. Obvykle se imploze předvádí s hliníkovou plechovkou, do které se napustí ode dna asi 2 cm vody a zahřívá se až k teplotě varu. Pak plechovku uchopíme do kleští nebo rukavic, rychle ji otočíme dnem vzhůru a vložíme do nádoby se studenou vodou. Ta zabrání okolnímu vzduchu, aby mohl proniknout do nádoby. Těsně před ochlazením plechovky je její prostor vyplněný vodní parou o přibližně stejném tlaku, jako je okolní atmosférický tlak (1013 hPa). Rychlým ponořením do studené vody vodní páry v plechovce zkondenzují na vodu. Tlak působící na stěny plechovky zevnitř se tím výrazně sníží a vnější atmosférický tlak plechovku okamžitě rozdrtí. Co však způsobilo implozi vagónové cisterny?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (6x) | přečteno: 1.491x

Jak dostat kečup rychle ze sklenice?

24. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Na vytřepání zbytků kečupu, hořčice nebo majonézy z plastové nebo skleněné láhve je potřeba použít 1. Newtonův pohybový zákon. S nádobou v ruce se rozeženeme směrem dolů a pak s ní prudce zastavíme. Obtížně tekutý obsah nádoby setrvává dál v pohybu a klouže po stěnách nádoby dolů k otvoru. Když tento postup budeme několikrát opakovat, můžeme se časem dočkat, že nádobu s touto pomalu tekoucí hmotou vyprázdníme. Nešlo by to však vyřešit elegantněji a hlavně rychle?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2.33 (3x) | přečteno: 607x

Náplast na výtluky z Nenewtonovské kapaliny

22. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Nenewtonovská kapalina je taková kapalina,která se z nějakého důvodu nechová tak, jak je u kapalin běžné. Do této kategorie patří škrob smíchaný s vodou, tekuté bláto, podmáčené písky. Když na její povrch rychle zatlačíte, chová se jako pevná plocha, při pomalém stlačování se začnete do její hmoty propadat. Na zajímavé využití této vlastnosti přišli studenti Case Western Reserve, kteří ji navrhli jako provizorní výplně silničních výtluků.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 412x

Vírové prstence

20. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Vírový prstenec (toroidní vír) je zvláštní třídimenzionální hydrodynamická struktura. Jde o vírovou trubici kruhového tvaru uzavřenou sama do sebe. Vír vzniká při vzájemném pohybu vytlačované tekutiny ze zdrojového kruhového otvoru a okolní klidné tekutiny. Vírové prstence mohou při svém pohybu kapalinou nebo vzduchem urazit velkou vzdálenost s překvapivou razancí při svém dopadu na překážku.  Mimořádné a krásné příklady toroidních vírů vytvářejí delfíni, belugy či keporkakové pro svou zábavu vyfukováním vzduchu z nosní dutiny. Medúzy, sépie a chobotnice využívají vírové prstence k svému pohybu ve vodě.  Ve vzduchu vytváří vírové prstence například kolibřík. Setkáváme se s nimi při dopadu kapek na vodní hladinu, při vyfukování kouře, u sopečné činnosti nebo dokonce při výbuchu jaderných bomb.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.2 (5x) | přečteno: 877x

Co je to kompozit?

18. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

kompozit2Moderním slovem se stává slovo kompozit. Kompozitové jsou například hokejové hole nebo profesionální silniční kola. Kompozitem přitom rozumíme materiál složený ze dvou, nebo více chemicky či fyzikálně odlišných složek s rozdílnými vlastnostmi, které dohromady dávají vzniklému materiálu nové vlastnosti, které nemá sama o sobě žádná z jeho součástí. Pro kompozitní materiály je dále charakteristické, že se vyrábějí mechanickým mísením jednotlivých složek.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 992x

Aerografit - nejlehčí materiál na světě

16. červenec 2012 | 06.01 | rubrika: Molekulová fyzika

aerografitNěmečtí fyzikové z týmu Karla Schulteho z Hamburské univerzity jsou nyní na špici v závodu o nalezení nejlehčího materiálu. Donedávna nejlehčí známý materiál, kovová "mřížka" (z fosforu a niklu) z HRL v USA, znázorňovaná na fotografiích jako destička položená na pampeliškovém chmýří,  se svou hustotou 900 gramů na krychlový metr, byl nahrazen materiálem nazvaným aerografit. Název vznikl složením slov vzduch a uhlík. Tvoří jej prostorově orientované duté uhlíkové nanotrubičky a jeho hustota je 0,2  mg/cm³.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 628x

Pluto má už 5 měsíců

15. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Astronomie

p5Ještě nedávno byl Pluto chápán spolu se svým největším měsícem Charonem jako dvojplaneta podobného charakteru jako Země se svým Měsícem. Pak následovala v roce 2006 jeho degradace na trpasličí planetu. Pak se rodina Měsíců Pluta najednou rozrostla na čtyři. Největší měsíc Charon, byl objeven roku 1978,  na další dva se čekalo do roku 2005 a dostaly pojmenování Nix a Hydra, v loňském roce byl objeven měsíc zatím provizorně označený jako S/2011 (134340) 1. Pátý měsíc byl objeven letos za pomoci Hubbleova vesmírného dalekohledu vědci z kalifornského institutu SETI vedeného Markem Showalterem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 234x

Zákryt Jupiteru Měsícem

14. červenec 2012 | 06.10 | rubrika: Astronomie

zákrytMěsíc při svém 29,5 dne trvajícím oběhu kolem Země občas zakrývá hvězdy a planety. Pozoruhodný úkaz nás čeká v brzkých ranních hodinách v neděli 15. července 2012. Srpeček Měsíce zakryje na ranní obloze největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Zákryt Jupitera Měsícem se uskuteční nízko nad východním obzorem a navíc již za ranního svítání. Je to jev, který se běžně neopakuje a tak jej můžeme za vhodných povětrnostních podmínek pozorovat.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 226x

Manhattanhenge

13. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Astronomie

manhattanNovodobé Stonehenge tvoří ulice některých měst, které mají své hlavní velké ulice s mrakodrapy orientovány tak, že Slunce vychází a zapadá v určité dny přesně jejich v linii. Popsaný efekt zaznamenávají návštěvníci a obyvatelé Baltimore, Chicaga, Toronta, Montrealu či New Yourku, kde jej pozorují na Manhattanu. Odtud je také používán novodobý termín Manhattanhenge.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 323x

Tajemný Higgsův boson byl objeven urychlovačem LHC

12. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

higgs01Téměř padesát let po jeho předpovězení fyzikem Peterem Higgsem jsou mu fyzikové na stopě. Pátráním po něm byl pověřen velký hadronový urychlovač LHC v CERN. Jde o klíčovou částici standartního modelu, bez které by ostatní částice neměly mít hmotnost, proto by se mohly pohybovat rychlostí světla a nemohly by z nich vzniknout atomy. Jde o božskou částici – Higgsův boson. První indicie o jeho skutečné existenci vědci začali získávat v minulém roce, na detektorech CMS a ATLAS, když se jim podařilo pozorovat náznaky existence Higgsova bosonu v oblasti klidové energie okolo 126 GeV. (Příběh Higgsova bosonu je zde: http://vimeo.com/41038445

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 690x

Stín za atomem

10. červenec 2012 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

stín atomuZa osvětleným,  neprůhledným tělesem vzniká stín. V paprskové optice je to docela jasný jev. Ve vlnové optice však může vlivem vlnové délky světla na překážce srovnatelných rozměrů nastat ohyb světla (difrakce). Světlo se tak šíří i do oblasti, kam by se podle svého přímočarého šíření,  nemělo dostat. Takovou malou překážkou pro světlo může být i atom. Vznikne za ním stín?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 430x

Rekordně vysoká teplota - 4 bilióny °C

8. červenec 2012 | 18.30 | rubrika: Termodynamika

Zatímco nejnižší teplotu fyzikové již znají – je jí absolutní nula a podle 3. věty termodynamiky jí nelze dosáhnout, teplotní rekordy v oblasti maximálních teplot se začnou třást v samotných základech. Podobně jako nejnižších teplot bývá dosahováno v pozemských podmínkách, tak i na cestě k maximálním teplotám se blíží fyzikové na Zemi.  Nedávno ohlásili nový rekord 4 biliónů stupňů Celsia, vědci z americké Brookhavenské národní laboratoře

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 429x