Most Pont de la Machine

30. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

pont de la machine 1Když řeka Rhona vytéká z Ženevského jezera, křižuje ji dnes hned  několik mostů. Ten třetí v pořadí směrem od jezera je nejstarší městský most Pont de la Machine. Dnes už slouží pouze pěším a je na něm pozoruhodný hydraulický stroj.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 267x

Míchání vody Rhone a Arve

28. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

Zajímavý zážitek si můžete z Ženevy odnést při sledování soutoku řeky Rhone a Arve. Musíte však opustit centrum Ženevy a vydat se na most Pont de la Jonction. Dostanete se tam poměrně složitým způsobem lesními cestičkami ze zastávky Jonction nebo mnohem schůdnější cestou mezi paneláky ze zastávky trolejbusu Jean-Jacques. Z 30 metrů vysokého mostu se vám naskytne impozantní pohled na míchání vod obou řek. Co způsobuje ve vodě patrné víry?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 418x

Experimentální pracoviště CERN - ISOLDE

26. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

V CERNu je  několik zajímavých pracovišť, která nejsou natolik známá jako urychlovač LHC. Jedním z nich je zařízení ISOLDE. Objekt se nachází v Proton Synchrotron-Booster (PSB) v CERN a zabývá se výrobou velkého množství radioaktivních iontů pro mnoho různých experimentů v oblasti jaderné a atomové fyziky a fyziky pevných látek. Zařízení je provozováno ve spolupráci s následujícími státy: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Indie, Irsko, Itálie, Norsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 237x

Ženevské polární prstencové sluneční hodiny

24. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

slunhodPo cestě ženevským nábřežím Quai Général Guisan k parku Jardin Anglais, kde se nacházejí květinové hodiny, najdete mnohem zajímavější sluneční hodiny. Jde o masivní kovovou konstrukci polárních prstencových hodin, které zde stojí už od roku 1974. Jak takové hodiny pracují?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 440x

Teplotní záhada sluneční koróny byla rozluštěna

22. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

plazovesluncePři ležení na proslulé, městské, ženevské plovárně Bains des Paquis můžete ve vodě pozorovat zajímavé vědecké billboardy. Jedním z nich je rentgenový snímek povrchu Slunce, jehož paprsky si právě dovolují olizovat vaši pokožku. A přitom můžete přemýšlet třeba nad problémem s postupně podivně rozmístěnými teplotami, které panují v nitru Slunce (15 milionů °C), na jeho povrchu ("pouhých" 6 000 °C) a v koróně (1 milión °C).  Tajemství příčiny chladného slunečního povrchu se v minulých dnech podařilo vědcům zjistit na základě snímků ze satelitu Hinode. Podařilo se tak konečně rozluštit záhadu z roku 1939?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 332x

Colladonova světelná fontána

20. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

Dalším z významných objevů švýcarského fyzika, působícího v Ženevě,  Jeana-Daniela Colladona (1802 – 1893), je zařízení nazvané světelná fontána. Přišel tak na využití fyzikálního principu úplného odrazu světla, který je základem dnešního fungování optického vlákna. Dnes se tento experiment předvádí s plastovou lahví naplněnou  vodou s trochou mléka, která vytéká proudem bočním otvorem. Laserovým ukazovátkem se přes láhev nasměřuje světlo do vytékajícího proudu kapaliny, kde dojde k šíření světla laseru po zakřivené trajektorii proudu kapaliny. Jak však tento experiment provedl Colladon, když neměl k dispozici laser?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 464x

Jak Colladon měřil rychlost zvuku ve vodě

18. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

Colladon2Rozlehlá hladina Ženevského jezera byla v minulosti svědkem některých zásadních fyzikálních experimentů. Postaral se o ně významný švýcarský fyzik, který působil v Ženevě Jean-Daniel Colladon (1802 - 1893). Proslul zde pokusy s experimentálním určením rychlosti zvuku ve vodě.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 484x

Podivné otáčení vrtule letadla

16. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

Přímé lety mezi Prahou a Ženevou zajišťuje turbovrtulový letoun Saab 2000 v konfiguraci pro 50 cestujících. Patří mezi poslední civilní modely letadel vytvořených Saabem. Využívá motory Rolls-Royce AE 2100, které jsou kvůli dosažení nízké hladiny hluku v kabině montovány dále od kořene křídla. Každý z dvojice  motorů otáčí nízkootáčkovou šestilistou vrtulí Hamilton. Pokud budete sledovat jejich otáčení prostřednictvím kamery fotoaparátu, nebudete se stačit divit.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 619x

Neptunovy kameny

14. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

Pierre du NitonSměrem na sever od parku Jardin Anglais vyčnívají z ženevského jezera dva obrovské kameny. Nacházejí se hned v přístavu u Quai Gustave Ador a zřejmě je sem posunul ledovec během poslední doby ledové. Ten také vytvaroval jezero při svém ústupu do tvaru půlměsíce. Kameny jsou nazývány Pierres du Niton (Neptunovy kameny). Podle některých hypotéz měly díky nalezeným čtvercovým otvorům na horní straně už v době bronzové svou rituální a duchovní roli. Ve skutečnosti však posloužily úplně k něčemu jinému a praktičtějšímu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 284x

Květinové hodiny L’Horloge Fleurie

12. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

květinové hodinyDlouhou dobu byly ženevské květinové hodiny "L'Horloge Fleurie" o průměru 5 m, největší svého druhu na světě, než je v roce 2005 předběhly květinové hodiny o průměru 15 m v iránském Teheránu. Jsou také označovány jako Horloge Fleuri (Kvetoucí orloj). Nacházejí se na samém okraji ženevského parku "Jardin Anglais" (Anglická zahrada) a jsou symbolem ženevského hodinářského průmyslu. Staly se vzorem pro vytváření květinových hodin v celém světě.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 435x

Symbol Ženevy - vodotrysk Jet d´Eau

10. červenec 2013 | 16.35 | rubrika: Fyz. cestopis ŽENEVA

Už při příletu do Ženevy si z letadla můžete všimnout tryskajícího symbolu města – vodotrysku Jet d´Eau. Tryská vodu až do výšky 140 metrů přímo z Ženevského jezera u přístavu a je to mnohdy skvělým orientačním bodem ve městě. Já jsem jej při příletu do Ženevy neviděl a domníval jsem se, že jsme asi přistáli v jiném městě u jezera. Proč vodotrysk nestříkal?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 609x

Teplotní rekord má dnes 100 let

10. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Přesně před 100 lety byla 10. července 1913 zaznamenána největší teplota vzduchu na světě v Údolí smrti v Kalifornii. Rtuť v teploměru se zastavila na neuvěřitelných 56,7°C. Rekord byl však překonán v roce 1922 v libyjském městě Azízíja, ale v roce 2012 byl tento nový rekord s hodnotou 58 °C zrušen Důvodem bylo jeho změření nezkušeným meteorologem, který použil nepřesné měřidlo. A tak Údolí smrti má stále teplotní primát – panují zde takové teploty, že lze při nich smažit vajíčka.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 234x

Vrtulník ve výtahu

6. červenec 2013 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Překvapivé chování mají tělesa, která se nacházejí v neinerciální vztažné soustavě. To je taková soustava, která nesplňuje první Newtonův pohybový zákon – zákon setrvačnosti. Takové soustavy nejsou v klidu ani se nepohybují rovnoměrným přímočarým pohybem. Příkladem těchto soustav mohou být tělesa, která se pohybují zrychleně, zpomaleně nebo například mění směr při svém otáčivém pohybu. Příkladem neinerciální soustavy může být například rozjíždějící se výtah. A jak se vněm bude chovat letící vrtulník?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 406x

Praskání shluků bublin

3. červenec 2013 | 06.01 | rubrika: Molekulová fyzika

Bubliny jsou plynná tělesa obklopená kapalinou. Své důležité místo mají bubliny při výrobě nápojů, kde jsou součástí pěny (pivo, cappucino), pochutin (zpěněná smetana vytváří šlehačku, zpěněný vaječný bílek vytváří cukrářský sníh) nebo saponátů a mýdla. Bubliny jsou součástí perlivých nápojů sycených oxidem uhličitým. Ale nejkrásnější bubliny jsou stejně ty, které vyrábíme bublifukem.  A také je nám líto, když taková velká bublina praskne.  Vědci z  University of California v Berkeley se zabývaly tím, jak bubliny praskají.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 339x