Papežova astronomická observatoř

30. září 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

První předchůdkyní Vatikánské observatoře byla observatoř "Římské koleje" Tovaryšstva Ježíšova. Pracovníci této observatoře se podíleli mimo jiné na gregoriánské reformě kalendáře. Pravidla pro určování data Velikonoc bylo nutné astronomicky objasnit. V 16. století byla totiž nedokonalost původního juliánského kalendáře natolik velká, že způsobovala stále dřívější začátek ročních období vůči pevným kalendářním datům. A tak v roce 1576  dal papež Řehoř XIII dle astronoma P. Christopha Clavia, vybudovat 73 metrů vysokou Věž větrů. Ta sloužila k přesnému změření odchylky v určení okamžiku jarní či podzimní rovnodennosti podle starého kalendáře. Tato měření pak posloužila Claviovi k návrhu kalendářní reformy, spočívající ve dvou bodech:

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 350x

Ponor lodě - Lloydova značka

29. září 2009 | 06.00 | rubrika: Veličiny a jednotky

plimsoll lineSlanost vody (salinita) je koncentrace minerálních látek (solí) rozpuštěných ve vodě. Bývá měřena v gramech na litr roztoku nebo se udává v promile (‰). Největší podíl rozpuštěných látek má chlorid sodný (asi 70 %).  Pokud je salinita mořské vody 3 ‰, znamená to že každý kilogram mořské vody obsahuje 30 gramů soli. Slanost mořské vody není všude stejná, zejména mezi vnitřními moři jsou rozdíly.  Průměrná salinita mořské vody je asi 35 ‰. Salinita je ovlivněna přítoky řek, táním ledovců, cirkulací mořské vody, srážkami a především výparem.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.43 (7x) | přečteno: 1.987x

Matematické problémy tisíciletí

28. září 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

Millenium Prize Problems 2Matematikové patří ke stejnému živočišnému druhu jako my všichni. Zabývají se však čím dál více problémy, které však běžným smrtelníkům dávno nejsou zřetelné a to ani pokud se týká vlastního zadání. Tak jako by  připadala starověkým Řekům nepochopitelná a vzdálená myšlenka komplexních čísel nebo neeukleidovských geometrií, nám dnes připadá složitá moderní matematika. Ovšem to, co se řeší v matematice nyní, bude třeba časem považováno za běžnou matematiku 22. století.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.58 (33x) | přečteno: 6.825x

Jednotka svítivosti - kandela

27. září 2009 | 15.30 | rubrika: Optika

svítivostSvětelné zdroje mají tu vlastnost, že nesvítí do všech úhlů stejně. Například reflektory auta svítí velmi silně dopředu, do stran jen málo a dozadu vůbec. Zdroj světla je pak účelné charakterizovat jeho svítivostí. Dříve byla velmi důležitá u majáků, dnes hraje roli v osvětlovací technice, u projektorů apod. Svítivost zdroje je tak vhodné popisovat pomocí prostorového úhlu. Výrobci světelných zdrojů potom uvádějí diagramy, které distribuci světla do různých směrů zobrazují. Svítivost patří mezi fotometrické veličiny, která tedy vyjadřuje vlastnosti zdroje světla. Jednotkou  svítivosti je kandela (candela, cd), která je jednou ze základních jednotek soustavy SI.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1.82 (11x) | přečteno: 6.496x

Mořské vlnění

25. září 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

vlnaDovolená u moře je snem každého středoevropana. Je tomu tak nejen proto, že u moře je krásně teplo, svítí tu více sluníčko a my se můžeme koupat ve slané vodě, ale také proto, že u moře se můžeme vyřádit v mořských vlnách. Mořská vlna je pohyb částí vody. Vlny jsou vyvolávány především větrem (eolické vlny) a mořskými proudy. Kromě toho mohou být vyvolány i zemětřesením, sesuvem půdy nebo pádem části ledovce do vody atd.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.67 (12x) | přečteno: 2.018x

Feromagnetismus u plynů?

24. září 2009 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

feromagnetismusDokážete si předsavit něco jako magnetický plyn? Feromagnetismus  látek se projevuje pouze, když je materiál v krystalickém stavu. Feromagnetická látka se v kapalném či plynném stavu chová jako látka paramagnetická. Tak tyto dvě předchozí věty už nejsou tak docela pravda. Učebnice fyziky se budou stále muset opravovat a přepisovat.  Ptáte se proč? Vědcům z MIT se poprvé podařilo pozorovat feromagnetismus v "atomovém plynu" lithia ochlazeném těsně nad absolutní nulu. Feromagnetismus tedy zřejmě není vlastností struktury látky, jak se doposud soudilo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.8 (5x) | přečteno: 693x

Past na světlo

23. září 2009 | 06.00 | rubrika: Optika

rezonanční nádobkaJak je možné skladovat světlo? No přece v ledničce, pokaždé, když ji otevřu, tak se tam svítí. To je samozřejmě vtip, ale reálně se tento dlouhý sen fyziků, jak skladovat světlo začíná naplňovat. Jako první vyrobili skutečně funkční past na světlo vědci z Univerzity Johannese Gutenberga v německé Mohuči. S realizací tohoto problému se vypořádali poměrně jednoduše. Jimi sestrojená světelná past je tvořena pouze jedním vhodně upraveným optickým vláknem.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 645x

100 000

22. září 2009 | 16.05 | rubrika: INFORMACE

100000

Počátkem loňského září bylo na webu FYZMATIK zaznamenáno 10 000 přístupů. Dnes jsem zaregistroval na svém  webu už 100 000 přístupů.

komentáře (8) | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 275x

Rodné číslo z pohledu matematika

22. září 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

rodné číslo
Rodné číslo je identifikátorem osob v České republice, který přiřazuje každému obyvateli jedinečné číslo. Jde o 10-ti místné číslo (9-ti místné u lidí s datem narození do 1. 1. roku 1954). Je v něm nejenom ukrytý datum narození, pohlaví osoby, ale údajně i matrika a pořadové číslo narození. Kromě toho je v něm ukryta zajímavá kontrolní funkce. (Na zobrazené mapce ČR jsou oblasti rozdělené podle první číslice čísla následujícího za lomítkem.) 

komentáře (9) | přidat komentář | hodnocení 2.25 (12x) | přečteno: 8.297x

Měření teploty pomocí žároměrek

21. září 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

žároměrkaTeplota se dá zjišťovat především teploměrem, ale co tak teplota v keramické peci. Tam obyčejný rtuťový teploměr nestačí, proto se ještě používají Segerovy žároměrky.Jedná se o objev Hermanna Augusta Segera z roku 1886. Seger sestavil hmotu, která se deformuje při určité teplotě, pak tento objev zdokonalili Cramer (1892) a Hecht (1895). Aplikací tohoto objevu získáme možnost opticky kontrolovat teplotu výpalu v pecích.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.8 (5x) | přečteno: 1.037x

Platónská tělesa

19. září 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

platonPravidelný mnohostěn je těleso, jehož stěny jsou tvořeny pravidelnými mnohoúhelníky (rovnostranný trojúhelník, čtverec, ...), jichž se v každém vrcholu stýká stejný počet. Pravidelné mnohostěny nazýváme platónská tělesa. Existuje jich právě 5, ačkoliv by se zdálo, že jejich počet může být libovolný. Platónská tělesa znali již ve starověku. Nazývají se podle řeckého filosofa Platóna  (5. – 4. stol př. n. l.), který učinil nauku o pravidelných mnohostěnech součástí svého idealistického názoru. V antickém období se hledáním pravidelných mnohostěnů zabývalo spousta matematiků. Mnohostěny byly občas přiřazovány jednotlivým "živlům", předpokládalo se, že právě takový tvar mají atomy. Podle samotného Platóna se oheň skládal ze čtyřstěnů, vzduch z osmistěnů,, voda z dvacetistěnů a země z krychlí. Obrys světa pak tvořil dvanáctistěn.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.92 (12x) | přečteno: 3.586x

Je Faradayova klec klecí smrti?

18. září 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Faradayova klec je pojem známý již od 19. století. Její název je odvozen od jména anglického fyzika Michaela Faradaye, který se na přelomu 18. a 19. století zabýval výzkumem v oblasti elektromagnetismu. Někdy v letech 1835 až 1836 objevil efekt stínění elektrického pole, který byl později označen jako jev Faradayovy klece. Jeho princip je založen na tom, že elektrický náboj se rozloží jen na vnějším povrchu vodiče a nedostane se dovnitř jeho objemu. Uvnitř vodiče nepůsobí žádné elektrické pole nebo elektromagnetické pole.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.47 (32x) | přečteno: 8.432x

Měření rychlosti v uzlech

17. září 2009 | 06.00 | rubrika: Veličiny a jednotky

knotsJednotka uzel (knot, značí se kt nebo někdy kn) má svůj původ v mořeplavectví, kde se taky převážně používá k vyjádření rychlosti lodi nebo vodního proudu. Kromě této oblasti se s ní můžeme setkat i v letectví či k určování rychlosti větru v meteorologii. Byla navržena tak, aby se rychlost v uzlech rovnala počtu obloukových minut zeměpisné šířky, které loď ujede za hodinu při jízdě ve směru poledníku.

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení 1.61 (18x) | přečteno: 9.626x

Stomachion

16. září 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

stomachion animaceStomachion je pravoúhelník, jehož strany jsou v poměru 1:2,. Je rozřezán na 14 dílů. V překladu z řečtiny označuje stomachion "to, co vyvolává zlost". Jde o hru, kdy z uvedených dílů se skládají různé obrazce podobně jako ve známějším tangramu. Části pracoúhelníku lze k sobě přikládat libovolnými stranami, přitom podle Archiméda není nutné přikládat části těsně. Při zobrazení každé figury (kohout, slon, větrný mlýn, slepice...) se však má upotřebit všech 14 dílů.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (4x) | přečteno: 665x

Grafen - materiál budoucnosti

15. září 2009 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

grafenNejznámějšími formami chemického prvku uhlíku jsou diamant a grafit. Grafitu (tuha) je velmi podobná  forma uspořádání uhlíku zvaná grafen. Grafen je materiál složený pouze z jedné nebo dvou vrstev atomů uhlíku, které  jsou uspořádány do pravidelné struktury šestiúhelníku vazbami sp2. Jednoatomární vrstva grafenu bez příměsí vykazuje vysokou elektrickou vodivost, dvouatomární vrstva se chová podobně jako polovodič. Elektrony v grafenu dosahují nejvyšší pohyblivosti ze všech známých materiálů. Grafen je nejtenčí a současně nejpevnější materiál na světě.

komentáře (5) | přidat komentář | hodnocení 1.7 (27x) | přečteno: 7.348x

První přímé zobrazení molekuly

14. září 2009 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

molekula pentanuVidět  samotnou molekulu nebylo až dosud běžné. Týmu švýcarských a holandských vědců z laboratoří výzkumného centra IBM v Curychu se to nedávno podařilo. Získali  první trojrozměrný obrázek jediné molekuly velké pouhých 1,4 nanometrů. Zdokonalili metodu mikroskopování a spatřili samotnou molekulu pentacenu - polycyklického aromatického uhlovodíku, který tvoří řada pěti šestiúhelníkovitých benzenových jader.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 382x

Těžká voda a její výroba

13. září 2009 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

heavy waterV pohádkách se často setkáváme s živou a mrtvou vodou. Fyzikové by mohli s nadsázkou rozlišovat obyčejnou vodu a těžkou vodu. Těžká voda je označení pro oxid deuteria. Její chemický vzorec je tedy D2O.  Vodík v ní obsažený se skládá z atomů dvakrát těžších, než jsou atomy vodíku obyčejného; je to izotop vodíku zvaný deuterium a označovaný písmenem D. Molekuly  těžké vody jsou složeny ze dvou atomů deuteria. Jádro deuteria je totiž na rozdíl od běžného lehkého vodíku tvořeno jedním protonem a  navíc jedním neutronem. Těžká voda je v nepatrném množství obsažena i ve vodě obyčejné; ve 12 litrech pitné vody je jí asi 8 gramů. Proti běžné vodě (H2O) má D2O trochu odlišné fyzikální vlastnosti.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1.9 (31x) | přečteno: 10.915x

Duha naruby - cirkumzenitální oblouk

12. září 2009 | 06.00 | rubrika: Optika

cirkumzenitální obloukNěkteré obyvatele naší republiky na Jihlavsku v uplynulých dnech překvapila a možná dost i vyděsila netradiční duha na obloze. Její oblouk nesměřoval směrem k zemi, ale opisoval část kruhu. Zděšení pozorovatelé informovali televizi Nova, že spatřili duhu, když zrovna nepršelo a "záhada" jménem  "duha naruby" byla na světě. Zmiňovaný jev patří mezi takzvané halové jevy, kterých existuje celá škála.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 644x

Moře, kde si příliš nezaplavete

11. září 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

mrtvé mořeMezi všemi jezery světa vyniká jedno svými fyzikálními vlastnostmi. Je to proslulé Mrtvé moře v Izraeli. Jde o bezodtoké slané jezero, které se rozkládá mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu na západě a Jordánskem na východě.  Jeho nadmořská výška je 420 metrů pod hladinou světového oceánu, proto je rovněž nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu, a nejníže položeným slaným jezerem na světě. Dosahuje maximální hloubky 380 metrů a je tak nejhlubším superslaným jezerem na světě. Jeho salinita dosahuje 33,7 %, čímž se řadí mezi nejslanější jezera na světě. Jeho voda je neobyčejně slaná, takže v ní nemůže žít žádný živý organizmus. Zato se tam báječně dá ověřit platnost Archimédova zákona.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 2.13 (15x) | přečteno: 1.453x

Na cestě k magnetickým monopólům

10. září 2009 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

spinové špagetyZatímco elektrické náboje se běžně kolem nás mohou vyskytovat odděleně jako takzvané monopóly, u magnetického pole žijeme dosud v představě, že každý magnet má dva póly. Pokud se budeme snažit rozdělit magnet vždy na menší a menší části, budou stále vznikat magnety se severním a jižním magnetickým pólem a tyto póly již dál nelze oddělit tak, jak je tomu v analogii s elektrickým nábojem. Nejnovější objev fyziků z několika světových laboratoří však v tomto směru poněkud překvapil. Bylo totiž pozorováno cosi, co magnetické monopóly připomíná. 

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 745x

Atomové logo IBM

9. září 2009 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

IBMLetos je tomu právě 20 let, co světlo světa spatřil nejmenší nápis vytvořený z jednotlivých atomů. Slavnou atomární verzi loga firmy IBM vytvořili Don Eigler a Erhard Schweizer z výzkumných laboratoří IBM v kalifornském Almadenu. Rozvinuli možnost, že hrotem skenovacího tunelového mikroskopu lze přemísťovat jednotlivé atomy.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 487x

Vaříme knedlíky

7. září 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

knedlíkOblíbenou přílohou v české kuchyni jsou houskové knedlíky. Příprava kvalitních knedlíků není vůbec tak snadná. Dobře připravený houskový knedlík musí být především kyprý.Tento výsledek je závislý na použití kvalitní mouky, správné hustotě, dobrém propracování a odpočinutí těsta a správném uvaření knedlíku. A také na správném počínání těsně po jejich uvaření, které si fyzikálně objasníme.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.43 (7x) | přečteno: 891x

Lissajousovy obrazce a Blackburnovo kyvadlo

5. září 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

LissajousLissajousovy obrazce jsou esteticky zajímavé křivky, které lze dnes díky relativně snadnému matematickému vyjádření lehce simulovat na počítači. Poprvé je popsal v roce 1815 Nathaniel Bowditch (1773-1838) a realizoval je v roce 1857 Jules Antoine Lissajous (1833-1880), podle kterého také dostaly své jméno. Ke zviditelnění těchto obrazců se dříve používalo Blackburnovo kyvadlo. Prvním doloženým konstruktérem tohoto kyvadla však byl James Dean.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.67 (6x) | přečteno: 2.917x

Nanostruktura vody

3. září 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

cluster of waterVoda, kterou vnímáme jako běžnou kapalinu,  je přinejmenším podivná. Chování vody ještě pořád úplně nerozumíme. Voda má řadu vlastností, které jiné kapaliny nemají:
- anomální závislost teploty a hustoty
led má nižší hustotu než voda
- vzhledem k molekulové hmotnosti má díky vodíkovým můstkům extrémně vysoký bod tání či varu (hmotnější sirovodík je za normální teploty plyn).

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.04 (24x) | přečteno: 595x

Levitující lifter

1. září 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Levitací ( z lat. levitas = lehkost) je jev, jehož se snaží dosáhnout nejenom kouzelníci při svých vystoupeních, ale také fyzikové.  Jde o situaci, kdy se jakékoliv těleso volně vznáší proti přirozenému spádu gravitačního pole. Levitací dnes známe několik druhů: aerodynamickou, akustickou, optickou či nejznámější magnetickou. Na fyzikálních principech díky levitaci funguje spousta hraček či přístrojů. Záhadou zatím zůstává přesné fyzikální vysvětlení levitace zařízení zvaného lifter.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1.08 (13x) | přečteno: 3.715x