Podivné krystalky v lékárenské skleničce

28. září 2013 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

krystaly1Při úklidu lékárničky v domácnosti se v zapomenuté a  téměř prázdné lékárenské skleničce objevily překvapivě dlouhé, bezbarvé, jehličnaté krystalky. Po patřičném prozkoumání uzavřeného obalu jsem zjistil, že tyto krystalky v lahvičce vznikaly dlouhých 13 let.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 632x

Současný pohled na temnou hmotu

26. září 2013 | 06.00 | rubrika: Astronomie

ZwickyLetos uplynulo 80 let od doby, kdy Fritz Zwicky (1898 – 1974, maminka byla Češka) v roce 1933 publikoval článek o temné hmotě. Při studiu pohybu 800 galaxií v galaktické kupě Abell 1656 v souhvězdí Vlasy Bereniky totiž odhadl, že pokud má tato soustava držet gravitačně pohromadě, musí předpokládat existenci 400x většího množství nesvítící hmoty než je hmota viditelná. Tento nesoulad ho přivedl k myšlence existence nové formy hmoty, než jsme schopni pozorovat – temné hmoty. Jaké jsou nyní názory na její složení?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 425x

Jak zastavit kapky vody ve vzduchu?

24. září 2013 | 06.00 | rubrika: Optika

Voda působením gravitačních sil teče vždy dolů, stéká z vyšších míst na zemském povrchu do nižších míst ve formě potoků či řek. Nejvíce je to patrné ve vodopádech, kde se při svém pádu přeměňuje polohová energie vody na pohybovou. Také z vodovodního kohoutku teče voda dolů do umyvadla,  při pití nám samovolně nápoje tečou do útrob. Jak je možné, že jednotlivé kapky vody mohou levitovat ve vzduchu? Ve videu sledujeme, jak kapky vody padají dolů, v jistém okamžiku levitují ve stejné výšce a pak dokonce se pohybují směrem vzhůru – proti zemské přitažlivosti. Zdá se, že jde o optickou iluzi.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 597x

Má podzimní rovnodennost stejnou délku dne a noci?

22. září 2013 | 17.00 | rubrika: Astronomie

Léto dnes z pohledu astronomů končí a vlády se od 22 hodin 43 minut ujme podzim. Dnešní den nastává rovnodennost. Den se od letního slunovratu postupně zkracoval a dnes má mít stejnou délku jako noc, to je 12 hodin. Proč tomu však přesně tak není?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 914x

Proč některé bublinky v pivu také klesají ke dnu?

20. září 2013 | 06.01 | rubrika: Mechanika

Při pozorování čerstvě natočeného piva ve vychlazené sklenici, která se rozšiřuje směrem vzhůru, můžete kromě pozoruhodné pěny pozorovat i chování bublinek. Běžně si všimnete, že bublinky tvořené oxidem uhličitým, stoupají středem nádoby směrem vzhůru a pomáhají vytvářet pivní pěnu.  Neodporuje to fyzikálním poznatkům, neboť víme, že se takto pohybují v kapalině tělesa o menší hustotě než kapalina podle Archimédova zákonu. Pokud však budete pozorně sledovat pivo hned u stěny sklenice, všimnete si zvláštního jevu – tady se bublinky pohybují směrem dolů. Vysvětlení tohoto paradoxu bylo dlouhou dobu pro vědce záhadou. Stačilo však použít vysokorychlostní kameru a chování bublinek v pivu zaznamenat.  

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 435x

Přehrávání zvuku prstem?

19. září 2013 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Netradiční přenos zvuku mezi lidmi vyvinula společnost Disney. Přenos zvuku technologií Ishin-Den-Shin (japonská mantra "Co si myslíš, to srdce vysílá") se uskutečňuje prostřednictvím speciálního mikrofonu, do něhož člověk zašeptá a následným dotykem prstů ušního lalůčku druhé osoby ji tak zprávu předá.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 4 (2x) | přečteno: 409x

Papírové automaty

18. září 2013 | 06.00 | rubrika: Stáhni si

Dnešní doba je plná elektroniky, počítačových her a 3D tiskáren. Přesto je díky internetu k dispozici tolik možností, jak něco vyrábět a přitom se seznamovat i se základy mechaniky. V některých zemích jsou velmi oblíbené papírové automaty (paper automata). Jsou to mechanické modely, které jsou poháněny lidskou silou, nejčastěji otáčením kliky.  Mohou být vyráběny z různých materiálů, ale největší kouzlo mají samozřejmě ty papírové. Automaty se liší velikostí a také svým stupněm složitosti. Můžete si vyzkoušet svou šikovnost a pečlivost a přitom si vyrobit některý z nich podle šablon. 

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 4 (1x) | přečteno: 513x

Barlowo kolečko - jednoduchý motor

16. září 2013 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

Zařízení, které je považováno za jeden z prvních modelů elektrického motoru poháněného stejnosměrným proudem, sestrojil v roce 1822 anglický matematik a fyzik Peter Barlow (1776 – 1862). Dostalo po něm pojmenování Barlowo kolečko nebo Barlowův kolový motor.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 466x

První elektrický motor - Faradayův motor

14. září 2013 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

Jeden z prvních elektrických motorů sestavil na Vánoce roku 1821 Michael Faraday. Využil inverzního jevu k pokusu, který objevil Oersted . Ten objevil, že v okolí vodiče procházejícího proudem je magnetické pole, které způsobí například vychýlení magnetky. Nadšení, který Faradayův model elektrického motoru vyvolal u jeho tehdy z kuchyně přivolané manželky Sáry, vedlo k tomu, že mezitím spálila tradičního vánočního krocana...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 727x

Tmavý pás mezi dvojitou duhou

12. září 2013 | 06.01 | rubrika: Optika

Při vzniku duhy dopadá sluneční paprsek na dešťovou kapku a při jeho přechodu z opticky řidšího prostředí (vzduchu) do opticky hustšího prostředí (voda) dochází nejprve k lomu ke kolmici. Pak paprsek projde kapkou a na druhé straně kapky dojde k jeho úplnému odrazu zpět. Nakonec při průchodu z kapky do vzduchu dochází k dalšímu lomu – tentokrát od kolmice. Úhel, který svírá dopadající a vystupující paprsek se blíží úhlu 42°. Z rovného zemského povrchu je proto možné pozorovat duhu, je-li Slunce méně než 42 stupňů nad obzorem. Takto vzniká hlavní duha.  Pokud by došlo ještě k jednomu úplnému odrazu, pak by vznikla i duha vedlejší.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 398x

Jak dal jantar jméno elektřině

10. září 2013 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Na cestě k objevení elektřiny zaujímá první místo jantar. Jde o zkamenělou pryskyřici třetihorních jehličnatých stromů. Jantar má celou řadu barevných odstínů, ale jeho charakteristickou barvou je žlutá až hnědá. Pro svou snadnou opracovatelnost byl jantar používán odedávna k vytváření šperků a jiných ozdobných předmětů, jako talismany k magickým účelům a údajně jako kadidlo také k léčení lidí. Proto byl na Blízkém východě a také u nás ve střední Evropě velmi ceněným zbožím. Dokonce přes naše území vedla v době římské jantarová stezka - prastará obchodní trasa spojující naleziště na Baltu se Středozemním mořem. Už v 6. století př. n. l. si výrobci šperků ve starověkém Řecku všimli, že má jantar zvláštní fyzikální vlastnosti.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 530x

Bušení srdce z galia

8. září 2013 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Zajímavým, ale ne příliš rozšířeným kovem je galium. Vyniká mezi kovy zejména nízkou teplotou tání (přibližně 29,8 °C). Obvykle se v přírodě nalézá ve formě sloučenin, kde je také pomocí spektroskopu objevil ve sfaleritu  v roce 1875 francouzský chemik Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran. Ten mu dal také jméno podle své vlasti Francii – galium. V dnešní době se galium používá v elektronice při výrobě mnoha typů tranzistorů a především světlo emitujících diod v polovodičových technologiích. Galium má ve formě arsenidu galia či fosfoarsenidu gallia výrazné polovodičové vlastnosti. Pokud si galium obstaráte, lze s ním provádět celou řadu zajímavých experimentů.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 429x

Vysvětlí sonda LADEE soumrakovou záhadu na Měsíci?

7. září 2013 | 06.00 | rubrika: Astronomie

Američtí astronauté při svém pobytu na Měsíci pozorovali několik sekund před východem Slunce, či  po jeho západu za šedým Měsíčním obzorem, zvláštní úkaz. Nad horizontem se objevovaly slabě svítící soumrakové paprsky, jejichž vysvětlení je pro vědce už 45 let trvající záhadou. Tento podivný jev v atmosféře Měsíce potvrdily posádky kosmických lodí Apollo 8, 10, 15 a 17. Tuto záhadu se nyní ze Země vydala zkoumat kosmická sonda LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer).

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 319x

Fontána v horké láhvi

6. září 2013 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Pokud jste někdy umývali plastovou láhev horkou vodou a po jejím vypláchnutí jste ji zavřeli, zjistili jste, že se láhev začne za hlasitých zvuků promačkávat směrem dovnitř. Tento pokus však můžete opatrně provést i s láhví skleněnou. Jak se projeví změna tlaku v ní?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 410x

Londýnský mrakodrap taví auta

5. září 2013 | 06.00 | rubrika: Optika

Už v příštím roce má být otevřen londýnský mrakodrap 20 Fenchurch Street. Mrakodrap má přezdívku Walkie Talkie, podle svého prohnutého tvaru, připomínajícího vysílačku tohoto jména. Má mít 37 pater s vyhlídkovou plošinou na střeše s nejvýše položenou zahradou pro veřejnost v Londýně. Vertikálně prohnutý profil budovy však díky slunečnímu světlu způsobuje nemalé problémy ve svém okolí.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 5 (1x) | přečteno: 377x

Vyrobte si domácí laserový mikroskop

4. září 2013 | 06.00 | rubrika: Optika

Jednoduchý a přitom zajímavý mikroskop si můžete jednoduše sestrojit pomocí kapky vody, kterou budete prosvěcovat laserovým ukazovátkem. Malá kapka vody bude v experimentu překvapivě fungovat jako sférická čočka s velkým zvětšením. Pozorovat tak můžete objekty obsažené v kapce – nálevníky nebo malé organismy o velikosti 0,2 – 0,5 mm.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 617x

Mlhavé horské tsunami

3. září 2013 | 06.00 | rubrika: Meteorologie

Mlha je obvykle složena z malých vodních kapiček rozptýlených ve vzduchu v blízkosti zemského povrchu. Vzniká kondenzací vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu, která se ochladí například od studeného zemského povrchu. Se složitějším způsobem vzniku mlhy se setkáváme na horách. Tady může narazit masa teplého a vodní párou nasyceného vzduchu na překážku v podobě třeba horského hřebenu. Snaží se ji obejít, a když se jí to nepodaří, stoupá vzhůru do svahu. S rostoucí nadmořskou výškou klesá okolní teplota a atmosférický tlak.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 273x

Symfonie vědy – kvantový svět

2. září 2013 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

Těšíte se dnes do školy? Je to vůbec možné?  Prázdniny jsou už zase za námi! A přitom letošních 65 dní hlavních prázdnin není zas tak krátká doba. Ve škole uběhnou dva  měsíce mnohým z vás pomalejším tempem. Tam i těch obvyklých sedm hodin výuky připadá jak věčnost. Zkuste si představit, že vás v ní něco baví a že se jejím prostřednictvím můžete mnohé dozvědět. Ti z vás, kteří podlehnou kouzlu fyziky, se mohou časem dopracovat až ke kvantové fyzice. Navnadit vás dnes může třeba velmi populární song.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 346x

Od brouka až k samoplnící se láhvi

1. září 2013 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

beetleČistá, pitná voda je jednou z nejdůležitějších podmínek života vůbec. I když  71 % naší planety tvoří moře,  najdeme také 0,001 % celkového množství vody na Zemi v atmosféře. Není to zas tak zanedbatelné množství, které by nedokázali  vědci  využít jako zdroj pitné vody. Získávání vody z vodní páry ve vzduchu má smysl zejména v oblastech s nedostatkem vody, ale zato s vysokým podílem vodní páry ve vzduchu – například africká poušť Namib nebo poušť Atacama v jižní Americe. Myšlenka, jak vyřešit problém s nedostatkem pitné vody v suchých oblastech, se narodila po letech výzkumu v high-tech laboratořích fyziky materiálů a chemického inženýrství. Inspirace pochází z afrického brouka sběrače rosného (stenocara gracilipes), žijícího ve velmi suchých podmínkách se zvláštních schopností získávat vodu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.75 (4x) | přečteno: 553x