Krystalka - vyrob si rozhlasový přijímač

26. říjen 2009 | 06.00 |

detektor krystalkyJako malého kluka mě fascinovala krystalka – jednoduchý a primitivní rozhlasový přijímač sestavený ze dvou diod, dvou kondenzátorů a se sluchátkem z vyřazeného telefonu. Stavba krystalky byla považována za jakési mateřské mléko každého budoucího radioamatéra či elektronika. Doslova mě fascinovalo to, že nepotřebovala žádný zdroj napětí – takové "dětské perpetuum mobile". Jako anténu jsem používal radiátor v pokoji. Chytal jsem na ni jednu stanici a když byla bouřka, tak jsem uzemnění krystalky běžel odpojit od hromosvodu.

Prvním "radiopřijímačem", který se začal používat před sto lety byla krystalka. K jejímu rozšíření došlo v souvislosti se začátkem pravidelného rozhlasového vysílání ve 20. letech 20. století. Krystalka jako velmi primitivní rozhlasový přijímač ke své činnosti nepotřebuje napájení. Energie, která rozkmitává membránu jejího sluchátka se bere přímo z vysílaného signálu prostřednictvím antény. Název krystalka je odvozen podle kdysi používané hlavní součástky, kterou byl některý z krystalů s usměrňovacími vlastnostmi (nejčastěji se používal galenit). http://web.quick.cz/jarda.kucera/tarnzist_prijim.html

Krystalu se dotýkal hrot z fosforbronzu, wolframu nebo jiného vhodného materiálu, čímž vznikla primitivní hrotová dioda. Hrot byl pohyblivý (ovládal se malou páčkou umístěnou v kulovém kloubu), aby se na krystalu dalo najít místo s nejlepším příjmem. Krystalky ale nebyly jen amatérskou záležitostí. Existovalo mnoho firem, které vyráběly nejrůznější krystalové přijímače, rozmanitých tvarů, provedení i zapojení. Velká pozornost byla věnována nejen detektoru, ale i cívkám, dodnes jsou mnohé z nich obdivovány pro svou historickou krásu, ale také důvtipnost provedení.

Jak vlastně tento malý zázrak techniky funguje? Signál, který se naindukuje do antény je přiváděn ke krystalce. Na některých schématech je oddělen od obvodů krystalky kondenzátorem. To aby nebyla anténa tolik zatěžována a nebyl ani příliš zatěžován LC obvod. Pokud je totiž LC obvod příliš tlumený je signál velmi slabý, ve sluchátkách téměř neslyšitelný – proto jsou také používána vysokoohmová sluchátka, ta tlumí obvod nejméně. Platí zde, že čím je impedance sluchátek vyšší, tím méně tlumí, a tím lépe krystalka hraje.... Někdy bývá obvod úplně oddělen od antény i od detektoru a cívky tak vlastně vzájemně tvoří transformátor, který co nejlépe přizpůsobuje impedance obvodu.

Signál z antény je přiveden na vstup krystalky. Obvod je nutné naladit, např. změnou kapacity otočného kondenzátoru. Tak, až je dosaženo rezonančního kmitočtu a LC obvod tak vlastně ze směsice signálů přicházející z antény vybere jeden kmitočet - jednu stanici, kterou chceme poslouchat. Tomuto výběru se říká selekce a selektivita každého přijímače je jeho schopnost vybrat jen jednu stanici, odlišit ji od jiné. Čím je selektivita vyšší, tím přijímač lépe rozlišuje mezi dvěma sousedními a vzájemně se rušícími stanicemi. Nicméně krystalka přesto že může mít sebelepší LC obvody příliš velkou selektivitou v žádném případě nevyniká.

Vysokofrekvenční signál se dále z obvodu LC přivádí na detektor, krystal nebo diodu. Zde se z vysokofrekvenčního signálu stává nízkofrekvenční, který již je schopen rozezvučet membránu sluchátek, které tak tvoří vlastně poslední článek v řetězci signálu. Každá krystalka k tomu aby fungovala potřebuje ještě jednu důležitou věc – uzemnění! Signál z antény k tomu aby vůbec protékal laděným obvodem potřebuje mít svůj protipól, vodič, kterým proteklý signál pokračuje ve své cestě a neutralizuje se v zemi. Pro krystalku je tedy důležité i dobré uzemnění.

krystalka 2

Dnešní přetechnizovaná doba naplněná rádiem v mobilu či krabičce od vitamínů krystalkám vůbec nepřeje. Mnoho rozhlasových stanic přešlo na vysílání v pásmech VKV s frekvenční modulací, což krystalka zpracovat neumí. Zbývají jen některé vysílače, ale i ty asi časem zaniknou. Snad bude do budoucna jakási šance přijímat alespoň některé amatérské vysílače. Zatím však vysílání funguje a asi i nějakou řádku let ještě určitě fungovat bude. Proto stále ještě mohou krystalky být zhotovovány a používány. A bylo by jistě velkou škodou, kdyby tomu bylo jinak. Co tedy pro zhotovení a poslech krystalky potřebujeme? Především středovlnné vysílání rozhlasu amplitudově modulovaným signálem. Ideální by bylo, kdyby se středovlnný vysílač rozhlasu nacházel v blízkém okolí. Na anténu a její svod potřebujeme měděný drát asi o průměru 1 - 2 mm. Dále izolovaný lakovaný drát (nejlépe opřádaný bavlnou)  na zhotovení cívky. Jeho průměr by měl být 0,3 - 1mm. Vhodné je koupit otočný kondenzátor. Místo klasického galenitového detektoru – krystalu, musíme sehnat germaniovou diodu. Poslední důležitou součástí krystalky jsou vysokoimpedanční sluchátka. Jejich impedance musí být mezi 2 - 4 kΩ. Existuje však způsob jak poslouchat krystalku na obyčejná nízkoimpedační sluchátka, která mají impedanci 2x 32Ω, pomocí zesilovače. Místo sluchátek lze také připojit vstup aktivních reproduktorů například z PC. Pokud chceme používat krystalku zcela bez napájení, nemůžeme použít zesilovač, který napájení vyžaduje. V tom případě je možno místo sluchátek zapojit malý transformátor a vlastně jím krystalku impedančně přizpůsobit sluchátkům. Signál však utrpí ztrátami a bude slaběji slyšitelný.

I když se dnešní sestavení krystalky nevyhne nejrůznějším problémům, přesto je krystalka stále zhotovitelná a její stavba je jednoduchá a nenáročná. Ke zhotovení krystalky si můžete vybrat některé z mnoha existujících schémat na internetu.

krystalka 1

podle serveru: http://abcdimenze.wz.cz

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.47 (15x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší