Fáma o lotyšském meteoritu

31. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

Není to tak dávno, kdy německého školáka údajně trefil meteorit při cestě do školy do ruky a pak vytvořil v zemi důlek. Sotva astrofyzikové tento výmysl vyvrátili už je tu další. Navíc komerčně zneužitý.  Lotyšský telefonní operátor rozšířil falešnou zprávu o údajném pádu meteoritu na severu Lotyšska. Aby vše vypadalo věrohodně, nechal zde vyhloubit i falešný kráter. K žertu se přiznal až poté, co vědci pád vesmírného tělesa vyloučili. Proto bychom si na podobné zprávy sdělovacích prostředků měli dávat co nejvíce pozor a nebrat je jako pravdivé skutečnosti. Popravdě řečeno, něco tak hodně naivního jsem v televizi už dlouho neviděl.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 284x

Pavoučí vlákno jako hitech materiál

30. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

pavouk 1Pavouci rozhodně nepatří k oblíbeným živočichům, alespoň u něžnější poloviny lidstva. Jsou to ale tvorové výjimeční, zajímaví a v mnoha směrech přímo obdivuhodní. Snad nejkurióznější je jejich schopnost snovat vlákno a vyrábět z něj pavučiny pro nejrůznější účely. Pavoučí vlákno má neuvěřitelné fyzikální i chemické  vlastnosti, kterým se zatím žádné uměle vytvořené vlákno příliš nepřiblížilo. Není proto divu, že se odborníci honí za pavoučím tajemstvím už několik staletí.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.24 (17x) | přečteno: 4.526x

Rozdíl mezi Dewarovou nádobou a termoskou

29. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

DewarObčas je smazáván rozdíl mezi pojmy Dewarova nádoba (dewarka) a termoska. Dewarova nádoba (poprvé použil James Dewar roku 1892) je vakuová nádoba bez víka (nebo s víkem záměrně netěsnícím), protože se používá pro skladování tekutých plynů (teploty -196 °C a méně), které se musí vypařovat. Jinak by vzniklý přetlak nádobu roztrhl. Jen pro představu, z 1 litru tekutého dusíku vznikne okolo 750 litrů plynného dusíku za atmosférického tlaku. Uzavřeme-li Dewarovu nádobu vznikne produkt prodávaný pod obchodním názvem "termoska".

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.61 (18x) | přečteno: 6.145x

Český vědec dokázal vypočítat tvrdost materiálů

28. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

ŠimůnekNejtvrdším materiálem už není diamant. Věda dostala z rukou českého vědce recept jak vyrobit nejtvrdší materiál na světě. S objevem světového významu přišel Antonín Šimůnek, pětašedesátiletý fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR. Našel odpověď na otázku, proč jsou některé materiály tvrdé a jiné měkké a jak se jejich tvrdost dá spočítat. Přitom se tímto problémem zabývají neúspěšně týmy fyziků na celém světě už celá desetiletí.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.12 (17x) | přečteno: 1.629x

Gravitační anomálie a gravimetrie

27. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Na naší planetě se podle "záhadologů" vyskytují místa s takzvanou gravitační anomálií.Mezi ně patří místo u Moravské Třebové (49°45'8.462"N, 16°35'44.991"E), kde se prý odbržděná auta pohybují do kopce stejně jako na zem položená PET lahev. Další takové místo je u  řeckého městečka Livitra, kam dokonce posílají cestovní kanceláře své zájezdy, aby pozorovaly samovolnou jízdou automobilů do kopce či spontánní zastavení kutálející se koule z kopce. Podobné místo je na Filipínách, kde v televizní reportáži ukazovali jak po silnici obklopené lesem se pohybovali cyklisté bez šlapání do kopce či auta s vypnutým motorem i malé autobusy údajně jely do kopce. Po zemi do kopce kutálely prázdné láhve. Naopak z kopce cyklisté jedoucí bez šlapání zastavovali.Další magická místa s touto vlastností jsou Mystery Spot v Kalifornii u Santa Cruz, v Oregonu - tzv. Oregonský vortex, Japonsku a v Kanadě i 30 km od Říma na místě nazvaném Hlava světa. Při jízdě autem po Moravě bych i já přísahal, že znám další místa, kde to auto jede do "kopce" samo.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 1.22 (9x) | přečteno: 6.389x

Krystalka - vyrob si rozhlasový přijímač

26. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

detektor krystalkyJako malého kluka mě fascinovala krystalka – jednoduchý a primitivní rozhlasový přijímač sestavený ze dvou diod, dvou kondenzátorů a se sluchátkem z vyřazeného telefonu. Stavba krystalky byla považována za jakési mateřské mléko každého budoucího radioamatéra či elektronika. Doslova mě fascinovalo to, že nepotřebovala žádný zdroj napětí – takové "dětské perpetuum mobile". Jako anténu jsem používal radiátor v pokoji. Chytal jsem na ni jednu stanici a když byla bouřka, tak jsem uzemnění krystalky běžel odpojit od hromosvodu.

komentáře (8) | přidat komentář | hodnocení 1.47 (15x) | přečteno: 7.924x

Jak dnes chápeme velký třesk?

25. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

big bangNázev "velký třesk" poprvé použil Fred Hoyle v roce 1949 během programu rozhlasové stanice BBC s názvem "Podstata věcí" (The Nature of Things). Nebyl však přímým zastáncem této teorie. Velkým třeskem (Big Bang) bývá označována vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj vesmíru. Hlavní myšlenkou je, že obecná teorie relativity může být zkombinovaná s pozorováními galaxií vzdalujících se od sebe, z čehož se dá odvodit stav vesmíru v minulosti, ale i v budoucnosti. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl v minulosti vyšší teplotu a hustotu. Termín "velký třesk" se v užším smyslu ještě dnes nesmyslně používá pro označení časového bodu, kdy začalo pozorované rozpínání vesmíru. Jak dnes chápeme velký třesk?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.93 (14x) | přečteno: 3.444x

Čištění potrubí ropovodů a plynovodů

24. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

ježekČeská republika využívá při dopravě ropy dva ropovody. Po dlouhá léta byla ropa do Česka dovážena pouze přes ropovod Družba vedoucí z Ruska. Ropovodem Družba proteče denně mezi 1,8 až 2 miliony barelů ropy (z toho 1,4 až 1,6 milionů barelů plyne do EU). Na území ČR  je celková průběžná délka trasy 357 km, celková délka trasy včetně zdvojení a odboček dosahuje 505 km. Průměr potrubí je 528 mm, rychlost proudění ropy v potrubí je cca 1,0 - 1,4 m/s, ročně proteče kolem 9 milionů tun ropy. Po pádu východního bloku se vybudoval ropovod  Ingolstadt, který přivádí ropu z Německa. Takovéto potrubí je potřeba čas od času vyčistit, stejně jako plynovovody.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (5x) | přečteno: 831x

Jaderné popelnice

23. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Atomová a jaderná

jaderná baterieJaderné reaktory je potřeba čím dál více miniaturizovat. A tak se postupně jejich rozměry zmenšují. Běžně se vejdou do atomových ponorek a nyní se jejich velikost  standardizuje na velikost stejnou jako má popelnice či odpadkový koš. NASA plánuje další miniaturizaci těchto zařízení tak, aby v budoucnu by mohli být výzkumníci Marsu či Měsíce vybaveni výkonnými zdroji jaderné energie, které by se vešly do nevelkých nádob. Automatické kosmické sondy jsou totiž doposud vybavovány radioizotopovými tepelnými generátory "jaderné baterie" - na obrázku, ve kterých neprobíhá řetězová  jaderná reakce, pouze v nich spontánní jaderné reakce dává dostatek tepla. Tyto baterie mají výrazně nižší výkon, ale vydrží v provozu někdy i více než 10 let. To je samozřejmě nutné v případech, kdy nelze v kosmu získávat dostatečné množství energie ze slunečního záření

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (4x) | přečteno: 477x

Přenos energie elektromagnetických vln

22. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

poynting vectorElektromagnetická vlna může přenášet energii předávat ji tělesu, na které dopadá. O tom ví všichni, kteří se rádi opalují. Rychlost přenosu energie na jednotku plochy je popsána Poyntingovým vektorem, podle Johna Henryho Poyntinga (1852 – 1914). Velikost Poyntingova vektoru S se vypočítá pomocí součinu elektrické intenzity E a magnetické indukce B vyděleného permeabilitou prostředí. Směr Poyntingova vektoru udává v každém bodě směr přenosu energie a ten pak v homogenním prostředí udává i směr šíření vlny. Jednotkou Poyntingova vektoru je watt na čtverečný metr (W/m2).

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (7x) | přečteno: 1.622x

Chování piva Guinness ve sklenici

21. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Guinness je slavnou značkou irského černého piva se smetanovou pěnou, která letos oslavila 250 výročí založení pivovaru. O jeho vznik se v roce 1759 zasloužil čtyřiatřicetiletý odvážlivec Arthur Guinness. Mezi elitu se pivo dostalo v době první světové války a dnes je stejnojmenný podnik šestým největším pivovarem na světě, který své produkty nabízí ve 150 zemích. Chování bublin tohoto piva je ve sklenici přinejmenším podivné a o toto vysvětlení se pokouší čas od času skupiny vědců. Třeba se to podaří vysvětlit zrovna vám.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (5x) | přečteno: 749x

Teflon

20. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

teflonV kuchyních často používáme vychytané materiály, které mají výbornou tepelnou vodivost a navíc se k nim nepřipalují vařené suroviny. Jedním z nich je polymer známý pod názvem teflon (polytetrafluorethylen [CF2-CF2]n). Je mimořádně chemicky a tepelně odolný. Má však údajně i zdravotní rizika.

komentáře (3) | přidat komentář | přečteno: 5.945x

Rubikova kostka za 5,66 sekundy

19. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

Rubik ErnoLetos uplynulo právě 35 let od vzniku nejznámějšího mechanického hlavolamu světa – Rubikovy kostky. Vynalezl jej v roce 1974 maďarský sochař a architekt Ernő Rubik. Kostky se začaly prodávat v miliónových sériích , nejrůznějších grafických a tvarových úpravách a staly se naprostým hitem u nás zejména v 80. letech. Nejběžnější typ se 3 vrstvami je složen z 26 dílů - 8 rohů (3 barvy), 12 hran (2 barvy) a 6 středů (jednobarevné). Celá konstrukce je spojena otáčivým mechanismem, který umožňuje libovolnou vrstvu pootočit o násobky 90°, pouze středy stran jsou nepohyblivé. Pokud je tato kostka náhodně promíchána, pak je úkolem řešitele poskládat kostku zpět do složeného tvaru. Pro kostku 3x3x3 je celkový počet kombinací 43 252 003 274 489 856 000. Jak se k tomuto úctyhodnému číslu přijde zjistíte detailně na

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.25 (4x) | přečteno: 4.026x

Objeven největší Saturnův prstenec

18. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

prstenecTo, že má Saturn výrazný prstenec, bylo známo už před 400 lety, kdy jej poprvé pozoroval Galileo Galilei svým dalekohledem jako planetu s "ušima". Prstenec ovšem nemá jen Saturn, ale i další velké planety označované za plynné obry. Úplnou novinkou ovšem je, že Saturn má další prstenec. Byl objeven až nyní a to pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, který jej zachytil v infračerveném světle.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (3x) | přečteno: 348x

Solný můstek

17. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

solný můstek 1Solný můstek je zařízení, které zajišťuje vodivé spojení mezi elektrodami, ale brání promíchání roztoků u jednotlivých elektrod. Může být realizován různými způsoby. Posuďte sami:

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2 (4x) | přečteno: 3.019x

Tajemný prstenec nad Moskvou

16. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Někdy máme štěstí, že jsme svědky jevu, který je velmi neobvyklý. Pokud jej navíc nemáme vhodným způsobem zdokumentovaný, můžeme být při jeho popisu jiným lidem považováni za blázny, zastánce teorií UFO apod. Takový neobvyklý jev se naskytl nedávno obyvatelům ruské metropole Moskvy. Na obloze se objevil podivný prstenec.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 552x

Paprsek bolesti

15. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

ADSTytam jsou doby, kdy nás mohla policie rozhánět na demonstracích tak primitivní technikou jako byla vodní děla a pendreky. Jsou to metody, které jsou velmi nápadné zejména pro okolo slídící fotografy, kameramany a novináře, kteří se snaží ulovit nadstandardní záběry pro svého zaměstnavatele. Mezi docela nenápadné metody rozhánění davu, zato však mnohem bolestivější, je technologie zvaná ADS (Active Denial System), přezdívaná jako paprsek bolesti.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.2 (5x) | přečteno: 717x

Neúspěšný měsíční experiment

14. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

Ne každý předem naplánovaný experiment musí skončit úspěchem. Minulý pátek měla po čtyřměsíční anabázi skončit v měsíčním kráteru Cabeus po odhození svého raketového stupně i celá zbývající část sondy LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satelite). Dopadem obou těles měl vzniknout obrovský oblak prachu a úlomků hornin dosahující až do výše 10 km. V tomto oblaku měsíčního materiálu doufali vědci v objevení vody.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 315x

Kde je ve sluneční soustavě největší zima?

13. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

moon southPomineme-li skutečnost, že nejmenší teplotou ve vesmíru je teplota naměřená na Zemi – přesněji v "mrazících boxech" vědců zabývajícími se výzkumem velmi nízkých teplot, tělesem s nejmenší teplotou ve sluneční soustavě je Měsíc. Toto překvapivé zjištění získala americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), která byla vypuštěna v červnu 2009. Během července a srpna  letošního roku měřil radiový teplotní senzor sondy LRO množství vyzařovaného a odraženého záření z povrchu Měsíce. Na základě těchto dat byla určena teplota celého povrchu Měsíce - jak denní, tak i noční polokoule. 

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 511x

Vennovy diagramy

12. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

venn4V matematice se snažíme používat jednoduché a názorné pomůcky pro vizuální představu množin, vztahů mezi nimi a operacemi s nimi. Vhodným nástrojem při zavádění a procvičování průniku, sjednocení, rozdílu množin a doplňku množiny v množině jsou Vennovy diagramy. Správné používání Vennových diagramů vyžaduje dobrou orientaci v těchto diagramech a pochopení vztahů mezi jednotlivými částmi konkrétního diagramu. Pomocí Vennových diagramů také můžeme řešit nejrůznější logické úlohy, které nám život přináší. Jejich další využití je při řešení slovních úloh, ve kterých se určují počty prvků konečných množin.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.68 (40x) | přečteno: 11.268x

Naše ucho

11. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

uchoNaše ucho můžeme považovat za fantastický mikromanometr. Dokáže zaznamenat kolísání akustického tlaku od jedné stotisíciny pascalu, ale vydrží i krátkou dobu tlaky miliónkrát silnější. Přirovnal bych to k váhám, které by zvážily hmotnost tunového auta s citlivostí 1 gram.Zvukové vlny jsou zachycovány ušním boltcem. Ten má tvar nálevky, která směřuje akustickou energii do zvukovodů. Boltce mají i další užitečnou funkci – slouží jako stínící bariéra pro zvuky přicházející zezadu. Napomáhají tak jejich odlišení od zvuků přicházejících z opačné strany.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.67 (3x) | přečteno: 563x

Duha z letadla

10. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Optika

duha z letadlaPři pozorování ze zemského povrchu lze pozorovat duhu jen jako neúplný kruh. Celistvý duhový kruh by mohl být vidět z velmi vysoké věže nebo letadla. A to se právě podařilo zachytit cestujícím thajských aerolinií Thai Airways z okýnka letadla. Vyfotografovali duhu, která byla velmi dobře viditelná vzhledem k tomu, že na jejím pozadí byla poměrně hustá oblačnost. Slabý stín, který je uprostřed duhy vidět, patří letadlu, jehož cestující duhu vyfotili.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 602x

Ekmanova spirála - model uchylování proudů

9. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Ekmanova spirálaSměr mořských proudů je ovlivněn rozložením pevnin, tvarem pobřeží, reliéfem mořského dna a rotací Země. Ta se projevuje jednak tím, že při otáčení od západu k východu se centra oběhu vody posouvají do západní části oceánů  uchylováním proudů  důsledkem Coriolisovy síly. Švédský vědec Vagn Walfrid Ekman odvodil už v roce 1902 model uchylování mořských proudů, tzv. Ekmanovu spirálu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (3x) | přečteno: 1.004x

Sebevražda na Měsíci

8. říjen 2009 | 19.45 | rubrika: Astronomie

LcrossV pátek 9. října ve 13:30 hodin SEČ spáchá sebevraždu sonda LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite). Tato sonda byla vypuštěna 18. června  ke zkoumání  Měsíce a skončí svoji misi navedením na kolizní kurz do kráteru Caebus (průměr má 96 km) na jižním pólu Měsíce. Právě v tomto kráteru jsou předpokládány zásoby vodního ledu, který zde může být například po bombardování Měsíce kometami, které tento led na Měsíc přinesly.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 325x

Elektřina z citrónu

8. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Spoustu radosti z experimentování nám může poskytnout elektřina z ovoce. Kromě obligátního citrónu můžeme experimentovat takřka se vším, co nám zahrádka či lednička nabízí. Uvedené experimenty můžete provádět s brambory, rajčaty, kyselými okurky apod. Podmínkou úspěchu je ovšem získání 2 kovových drátků nebo plíšků z mědi a zinku. Měděné drátky se dají sehnat celkem snadno z elektroinstalace, zinek můžeme získat rozřezáním obalu použitého monočlánku – neprovádět raději doma  a dávat si pozor na ušpinění uhlíkovou tyčinkou. Slušně fungují i kousky pozinkovaného plechu. Vše musí být dokonale čisté – proto je vhodné kovové části obvodu umýt saponátem či lihem

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1.1 (21x) | přečteno: 8.791x

Ozón nad Antartidou a polární stratosférické mraky

7. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

PSC2Za některými nádhernými optickými úkazy je schována chemie. Posuďte sami. Ozónová vrstva v zemské atmosféře absorbuje část UV záření (280-320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi. Zeslabená vrstva ozonu představuje větší pravděpodobnost průniku UV-B a UV-C záření, které je karcinogenní.  Ozónová díra byla poprvé pozorována počátkem 80. let 20. století nad Antarktidou. Její příčina je celkem známa. Od roku 1930 byly vyráběny freony, které byly používány v chladicích a hnacích médiích. Freony nejsou žádné prudce reaktivní látky, jak je veřejnosti stále podsouváno, ale extrémně stabilní molekuly, které mají velmi dlouhou dobu svého života (50 – 100 let). Za tuto dobu života se freony, ačkoliv jsou několikrát těžší než vzduch, dostanou do  výšek 10 až 50 km nad Zemí (stratosféry), kde se z nich odštěpuje chlór a fluor, které se podílejí na katalytickém rozkladu ozonu. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Proč ale vzniká ozonová díra primárně nad Antarktidou a ne nad nejvíce obydlenými státy produkujícími freony?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.2 (5x) | přečteno: 4.088x

Nobelova cena za fyziku v roce 2009 dnes udělena

6. říjen 2009 | 18.45 | rubrika: INFORMACE

nobelTak je konečně jasno, kdo dostane letošní Nobelovu cenu za fyziku. A jak bývá poslední roky zvykem, nezíská ji jediný vědec, ale letos jsou to hned 3 vědci a jejich výběr je poněkud překvapivý. Jde totiž o poměrně staré objevy z aplikovaného výzkumu, zatímco dosud byli odměňování vědci za výsledky základního výzkumu. Laureáty pro rok 2009 dnes ve Stockholmu oznámila komise při Švédské královské akademii věd pro udělování Nobelovy ceny. Získali ji vědci, kteří umožnili vznik současné podoby internetu a digitální fotografie. Číňan Charles Kao ji získal za objev, jak optickými vlákny rychle přenášet data na velké vzdálenosti, a Američané George Smith s Willardem Boylem za vynález čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 508x

Subjektivní pocit chladu

6. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

sklepVlhký vzduch, který je ve sklepě či v jeskyni se nám jeví chladnější než mnohem sušší vzduch venku, i když teploměr ukazuje stejnou teplotu. A obráceně. Je-li teplota vzduchu vyšší než tělesná teplota, je pak vlhčí vzduch pociťován jako teplejší. Kde se berou tyto subjektivní pocity? Dají se fyzikálně objasnit?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 1.172x

Je rozdíl mezi nanočásticemi a klastry?

5. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

nanoclustersKlastry jsou soubory atomů či molekul, které nejsou vázány kovalentními vazbami, ale drží je spolu slabší interakce, jako jsou např. van der Waalsovské vazby nebo vodíkové můstky. Za klastry označujeme systémy od několika málo molekul počínaje diméry, triméry atd. až po konglomeráty několika tisíc i více molekul.Protože rozměry takovýchto částic se pohybují v řádu desetin až několika nanometrů, jsou také často označovány jako nanočástice.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 527x

Jak nezrušit ampérmetr

4. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

ampérmetrTaké jste někdy zkoušeli  svorky ploché baterie zkratovat pružinkou z propisky? Pozor ať si nespálíte prsty a nezničíte si baterii! Takové zkratování baterie nemusí však vydržet připojený ampérmetr. Ampérmetr je přístroj, který dokáže změřit elektrický proud protékají elektrickým obvodem. Přesto se mnohý z ampérmetrů nedožije vysokého věku. Příčinou je odpověď na otázku: Jak velký proud dává zdroj? Takový experimentátor připojí ampérmetr přímo ke svorkám zdroje a přístroj to nemusí vydržet.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.17 (12x) | přečteno: 4.005x

Červené oči a jejich příčina

3. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Optika

červené oči 1Fotografickým nešvarem dnešní doby je bezmyšlenkovité fotografování digitálním fotoaparátem, na kterém je nastavena tak maximálně automatická expozice snímku. Přitom se často fotograf  dostává do špatných světelných podmínek, kdy automatika nemůže použít pro dosažení správné expozice delších časů a nízké clony, a tak zvolí blesk pro dosvětlení scény. Problémy většinou nastávají ve chvíli, kdy za těchto podmínek fotografujeme obličeje, protože oči lidí pak vypadají nepřirozeně červeně. Mluvíme pak o červených očích. Tímto jevem trpí hlavně kompaktní fotoaparáty, které mají díky svým malým rozměrům, umístěný interní blesk příliš blízko ose objektivu.  Pokud jejich výskytu na fotografiích chceme zabránit, musíme znát nejdříve příčiny tohoto jevu. V dnešním článku si rozebereme příčiny vzniku tohoto jevu a jak mu můžeme předejít.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2.11 (9x) | přečteno: 5.500x

Elektrony se dokážou "dělit"

2. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

nanowiresElektron je stále považován za elementární - to je dále nedělitelnou částici. Představit si jej je ovšem poněkud obtížné. Je odpovědný za vedení elektrického proudu například v kovech. Záporný náboj elektronu a pohyb této částice je také důležitý pro magnetické projevy této částice. Jeho magnetické a elektrické vlastnosti (náboj a spin) byly totiž až donedávna považovány za od sebe neoddělitelné. Přesto se s ním v kvantové fyzice dají dělat věci!

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (4x) | přečteno: 560x

Zprávy do vesmíru

1. říjen 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

zprávaLidé mají stále pocit, že by měli jiným možným civilizacím ve vesmíru dát o sobě vědět. Čas od času vysílají, či po sondách posílají do vesmíru nejrůznější kódované zprávy.  V nich jsou obsaženy základní vědecké pravdy a vše je to podle nich napsáno ve srozumitelném vesmírném jazyce. Tento obrázek poslali lidé z projektu Kosmická výzva (Cosmic Call) jako první stránku mnohem delší zprávy. Zprávu vyslali v létě 1999 radioteleskopem k okolním hvězdám. Tento  sedmdesátimetrový radioteleskop, se nachází na Ukrajině na Krymském poloostrově nedaleko města Jevpatoria.

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 562x