Podzimní mlhy

27. říjen 2010 | 06.00 |

mlhaPodzim je období s typickým výskytem mlh. Mlha vzniká obvykle kondenzací vodní páry, ke které dochází  při nasycení vzduchu vodní parou,  v přízemní vrstvě vzduchu. Vzniká tehdy, poklesne-li teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu. Podle způsobu, jakým dochází k ochlazování vzdušné masy rozlišujeme několik druhů mlhy: radiační, advekční, frontální, mlhy způsobené člověkem či kombinací některých výše uvedených druhů. Proč je však podzim obdobím, kdy řidiči ve zvýšené míře musí zapínat mlhovky?

Klasická radiační mlha vzniká v důsledku nočního ochlazování vzduchu v přízemní vrstvě. Povrch země a stejně tak i různé předměty na něm,  vyzařují dlouhovlnné tepelné záření, které vede ke ztrátě energie a následnému ochlazení. Pro vznik mlhy je nutné, aby ochlazování vzduchu od podloží nebylo narušováno silnějším prouděním, při kterém by se promíchávala silnější vrstva vzduchu a nedošlo by tak k jejímu dostatečnému ochlazení. Takto by se vzduch nenasytil vodnými parami a mlha by nevznikla. Mlha se tímto způsobem tvoří většinou v druhé polovině noci.

Pro dostatečně silné radiační ochlazování je ideální jasná obloha. Na podzim dochází k prodlužování délky noci a slunce při svém zdánlivém pohybu po obloze zůstává den ode dne níž nad obzorem. Tak se snižuje úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky na zemský povrch. Tím se také snižuje tzv. insolace, která je vyjádřením maximálně  možného množství energie, kterou může povrch ze slunečního záření získávat. A důsledkem těchto změn je zmenšování maximálních teplot a při vhodných podmínkách, kterými je jasné a klidné počasí, je rychlý pokles teplot v nočních hodinách.

Zatímco v letních měsících je noc poměrně krátká a prochlazení povrchu stačí akorát na  ochlazení slabé vrstvy vzduchu v jeho bezprostředním sousedství, během podzimu už je tento proces delší.Povrch se ochlazuje více, od něj ochlazuje se silnější vrstva vzduchu, vznikají přízemní teplotní inverze s větším vertikálním rozsahem než v létě. A také se může snížit teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu nejen ve slaboučké vrstvičce u povrchu, ale v podstatně silnější vrstvě.  Ke kondenzaci vodních par tak nedochází jen na povrchu, ale v celé této vrstvě, zpočátku u země, postupně stále ve větší výšce. V letních měsících tvoří mlha spíše tenkou vrstvičku nad zemí a rozpadává se brzy po východu slunce. Na podzim už to bývá vrstva silná někdy i 100 až 200 m a rozpadává se během dopoledne. Mlhy nás trápí zejména v okolí vodních toků, rybníků a dalších vodních nádrží. V zimě může mlha trvat i celý den.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.67 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře