Najde LOFAR exoplanety pomocí jejich polární záře?

4. květen 2011 | 06.00 |

LofarKdo by to byl řekl, že astrofyzikové budou tak vynalézaví při hledání planet (exoplanet) mimo náš solární systém. Samotné objevování těchto objektů je zcela mimo chápání laické veřejnosti, která na obloze nedokáže odlišit planetu od hvězdy. S novým nápadem přišel americký astronom Jonathan Nichols z Univerzity v Leicesteru.

Jonathan Nichols zjistil svými výpočty, že na velkých exoplanetách mohou při polárních zářích vznikat rádiové vlny, které by bylo možné detekovat na Zemi.

Polární záře nejsou typickým jevem pouze pro naši Zemi, kde tyto  světelné úkazy nastávají ve výškách od 80 km do 1000 km. Nejčastěji je můžeme pozorovat v části atmosféry zvané ionosféra, což je oblast, která obsahuje kromě neutrálního plynu hlavně volné elektrony a ionty,  díky kterým dobře odráží krátkovlnné rádiové vlny. Polární záře jsou charakteristické pro polární oblasti (jižní záře – "aurora australis", severní záře – "aurora borealis"), zatímco v nižších zeměpisných šířkách jsou výjimečné. Při tomto světelném úkazu obloha krásně světélkuje, což je způsobeno interakcí nabitých slunečních částic,usměrňovaných magnetickým polem Země, se zemskou atmosférou.

Polární záře jsou pozorovatelné kosmickými sondami a pozemskými radioteleskopy i na planetách se silným magnetickým polem, které mají Jupiter a Saturn.

Stejně tak by se podle Nicholse daly detekovat polární záře na exoplanetách pomocí rozlehlé sítě 15 000 radioteleskopů projektu LOFAR, které mají své jednotlivé přijímače rozmístěny po Evropě, především na ploše Holandska a Německa.  Jedna "stanice" radioteleskopu velikosti fotbalového hřiště je tvořena více než stovkou samostatných antén. Radioteleskop LOFAR má více než 100 takovýchto stanic. Pracuje na frekvenci 10 MHz. Jeho efektivní sběrná plocha dosáhne jeden čtvereční kilometr.

U hvězd se silným UV zářením, které obíhají planety od 1 do 50 AU (astronomických jednotek), by dle Nicholse bylo takovou polární záři spatřit až na vzdálenost 150 světelných let. Tato metoda sledování polárních září by pak byla tou zatím nejúčinnější u velkých a rychle se otáčejících planet, obíhajících svou mateřskou hvězdu ve velké vzdálenosti. 

Zdroj obrázku: http://lofar.mpa-garching.mpg.de/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře