Systém SkySkan Definiti v pražském planetáriu

29. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Astronomie

planetárium PrahaŽádné počítačové planetárium nenahradí návštěvu planetária skutečného. V sále s uměle vytvořenou hvězdnou oblohou mohou obyvatelé některých českých měst pohodlně pozorovat umělý obraz noční oblohy na stropě díky speciálnímu projektoru. Zatímco brněnské planetárium letos prochází rozsáhlou rekonstrukcí, v tom pražském se nyní objevila revoluční novinka.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 690x

Rušivé kmitavé zvuky způsobené mobilem

28. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

mobilPokud je v blízkosti mobilního telefonu elektronické zařízení s reproduktorem, začnou se v okamžiku před doručením SMS zprávy nebo před uskutečněním hovoru, ozývat z reproduktoru typické rušivé zvuky. Znalost tohoto jevu se snadno dá využít, když nás někdo nepříjemně prozvání. Stačí pak telefon umístit na vhodné místo a  zvednout hovor dříve než volající stihne hovor položit. Tak postupně příchází o kredit a další zbytečné volání si třeba rozmyslí. Co je však příčinou těchto zvuků?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.43 (7x) | přečteno: 2.482x

Proč je čisté sklo průhledné?

26. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

obsidianSklo bylo dříve známo jako obsidián, v přírodě se vyskytující vulkanická tavenina. K objevu skla došlo v Egyptě někdy kolem roku 3 000 př. n. l. Nejprve "skláři" nedokázali vyrobit čisté sklo  a tak čisté průhledné sklo bylo po dlouhou dobu ceněnou zvláštností. Výroba skla se pak rozšířila ze Středního a Blízkého východu do Evropy, kde za časů Římské říše došlo k dalšímu rozvoji sklářství. Sklo patří mezi typické homogenní amorfní látky, neboť jeho struktura částic je na rozdíl od krystalických látek neuspořádaná. Částice jsou ve skle rozmístěny nepravidelně, hovoříme o krátkodosahovém uspořádání částic na malé vzdálenosti.Sklo se vyrábí ze skleněné taveniny roztavené ve sklářské peci. Tavenina je složena z oxidu křemičitého, který se získává z křemene nebo ze sklářského písku. Křemen má teplotu tání okolo 2 000 °C, proto se při výrobě přidávají alkalické látky (soda a potaš), které snižují teplotu tání na asi 1 000 °C. Odolnost skla vůči vodě se vylepšuje přidáním oxidu vápenatého. Jak je možné, že částice, ze kterých se sklo skládá umožňují světlo skrz něj projít?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 3.42 (12x) | přečteno: 1.893x

Archeoakustika přináší své objevy

24. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Zajímavosti

El CastilloArcheoakustika patří mezi zajímavé moderní vědy zabývající se zkoumáním akustických efektů, které naši předkové využívali například v různých stavbách. Výsledky svého bádání dokonce už publikuje na kongresech. Nejinak tomu bylo na kongresu Acoustical Society of America probíhajícím v mexickém Cancunu.  Zde byly nyní prezentovány výsledky výzkumů, při kterých byly zkoumány zvukové efekty dávných staveb. Například potlesk turistů v mayském městě Chichen Itza před pyramidou "El Castillo" odrážející se od schodišťových stupňů pyramidy údajně ne náhodou připomíná zpěv pralesního posvátného ptáka Mayů kvesala.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 508x

Antihmota na 170 milisekund

22. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

Podle magazínu Nature se podařilo vědcům Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) vytvořit zlomky sekund existující antihmotu. Tu sice teoreticky  předpověděl už v roce 1931 Paul Dirac a hned v 1932 fyzikové z CALTECHu objevili antielektron (pozitron), ale první antiatomy vodíku se podařilo v CERN zaregistrovat až v roce 1995. Od té doby se sice vyrobilo velké množství antiatomů antivodíku (složeného z antiprotonů a pozitronů), ale nedařilo se je na delší dobu uvěznit, aby byly více prozkoumány.
Minulý týden vytvořili  vědci z CERN 38 antiatomů antivodíku,  které vznikly interakcí asi 10 miliónů antiprotonů se 700 miliony pozitronů. Měřením bylo zjištěno 38 anihilací, které dokázaly existenci nejméně 38 antiatomů. Ty se podařilo udržet po dobu rekordních 170 milisekund.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.5 (4x) | přečteno: 541x

Bublinová libela

20. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Mechanika

libelaPro kontrolu vodorovného směru se používají vodováhy. Asi tou nejznámější je bublinová vodováha, zvaná také libela. V dřevěném  nebo plastovém či kovovém hranolu je upevněna prohnutá skleněná trubička s kapalinou. Kapalina libely je speciální fluorescentní kapalina, vykazující vysokou odolnost proti ultrafialovému záření a snadno nezamrzající. Bublina v ní musí být dobře viditelná a ostře ohraničená. Nesmí se v ní pohybovat příliš velkými nebo malými rychlostmi.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.25 (4x) | přečteno: 1.383x

Světelné hodiny

18. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Spec. teor. relativ

Pro vysvětlení některých důsledků Einsteinovy speciální teorie relativity (STR) slouží myšlenkový model hodin, který je označován jako světelné hodiny.  Nejedná se tedy o skutečné zařízení, ale o jednoduchou teoretickou pomůcku k objasnění například dilatace času. Toto zařízení slouží na měření času pomocí periodického děje odrazu světla.  

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.83 (6x) | přečteno: 1.149x

Leonidy 2010

17. listopad 2010 | 13.45 | rubrika: Astronomie


Dnešní večer můžeme za bezoblačné oblohy pozorovat  meteorický roj Leonid. Letošní maximum nastane dnes už ve 20:15 středoevropského času. Očekává se průměrná frekvence asi 20 meteorů během hodiny. Pozorování může komplikovat svit Měsíce, který zapadá ve 2:39. Vhodnější k pozorování Leonid je tedy až doba nad čtvrtečním ránem.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (1x) | přečteno: 360x

Cínový mor

16. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

cinovy morS cínem se nejčastěji setkáváme v jeho bílé modifikaci, kdy za běžné teploty tvoří krystaly ve čtverečné soustavě. Snese i přechlazení na teploty hluboko pod bodem mrazu, ale za velmi tuhé zimy se samovolně může přeměnit rekrystalizací na šedou práškovou formu. Neznalost tohoto jevu byla údajně jednou z příčin neúspěchu Scottovy výpravy k jižnímu pólu v letech 1911-1912. Výprava s sebou vezla petrolej v nádobách spájených cínem. Ten se však ve velkých mrazech změnil v šedivý prášek, nádoby povolily a palivo z nich vyteklo. Ne nadarmo bývají šedé skvrny na povrchu bílého cínu označovány jako cínový mor.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2 (7x) | přečteno: 2.205x

Jak pijí kočky?

15. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika


Zpomalené záznamy pití mléka kočkami z misky, dovedly vědce z amerických univerzit (Princetonu, Virginského polytechnického institutu a MIT) po tříletém zkoumání  k překvapivému zjištění, že kočky využívají při pití zajímavým způsobem fyzikální zákony. Dosud se vědci domnívali, že kočky pijí z misky tekutinu podobně jako psi. Psi totiž ze svého jazyka vytvoří něco jako lžíci, kterou chlemtají tekutinu do tlamy. Kočky ale nenabírají tekutinu jazykem, využívají setrvačnosti pohybu tekutiny, kteou svým jazykem vyvolají. Svůj jazýček do mléka ponoří často jen nepatrně a tak jejich způsob pití vyžaduje dokonalou synchronizaci působení gravitační a setrvačné síly. Přesto pijí naprosto elegantně, efektivně a rychle.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.17 (6x) | přečteno: 1.056x

Sněžnice

14. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Mechanika

snezniceS blížící se představou zimy a sněhem zaváté krajiny je dobré se na ni připravit. Pro snadný pohyb po sněhu se čím dál více stávají oblíbenými sněžnice. Už nejsou jen doménou horolezců, ale čím dál více si je pořizují i běžní turisté a milovníci pohybu v zasněženém terénu. Dá se s nimi bez problémů pohybovat v náročných terénech, kde se na lyžích nedostanete a nevyžadují příliš tréninku na své zvládnutí. Sněžnice vhodně  rozloží hmotnost člověka do větší plochy a díky tomu se pohybuje po povrchu sněhové pokrývky nebo s malým zabořením.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 549x

Uhlíková forma tvrdší než diamant

12. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

uhlikUhlík se v přírodě vyskytuje ve dvou základních modifikacích - jako grafit a jako diamant. Během posledních let však byly laboratorně připraveny další modifikace. Zajímavé jsou  sférické molekuly složené buď z pěti nebo šesti šestičlenných kruhů atomů uhlíku označované jako fullereny. Objev a studium této formy uhlíku přinesly v roce 1996 Nobelovu cenu Robertu F. Curlovi, Richardu E. Smalleymu a Haroldu W. Krotoovi. Z uhlíku pak začaly být uměle vyráběné nanotrubice. Jde o trubičky složené z atomů uhlíku o tloušťce pouhých několika nanometrů. A v neposlední řadě byl objeven nejpevnější materiál - grafen, který přinesl letos Nobelovu cenu Geimovi a Novoselovi. Tvoří jej rovinná síť vzájemně propojených atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků v jediné vrstvě. Jenomže vědci mají další představy o tom jak by mohly být ještě jinak uspořádány atomy uhlíku. Počítačovou simulací dokázali najít strukturu uhlíku, která je tvrdší než diamant.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.63 (8x) | přečteno: 1.314x

Proč jsou v hodinkách kameny?

11. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

rubinPokud jste měli někdy rozdělané mechanické náramkové hodinky, tak jste si jistě povšimli při pohledu na strojek, červených kamínků. Jejich počet je u některých hodinek rovněž uváděn  na ciferníku, popřípadě na spodním víčku pouzdra. Jde o rubín - růžový až červeně zbarvený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chrómu, způsobující jeho zbarvení. Proč se však rubíny v hodinkách používají?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.43 (14x) | přečteno: 2.805x

Od pistole k motorům

10. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Volta2Spalovací benzínové motory v automobilech potřebují k zapálení palivové směsi  elektrické zapalování. Běžně se o to postará elektrická svíčka. K objevu tohoto vynálezu dovedl lidstvo Alessandro Volta a to experimentem s pistolí.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.67 (3x) | přečteno: 748x

Rekordní teplota v LHC

9. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Fyzika mikrosvěta

quark gluon plasmUrychlovač částic LHC sice zatím nefunguje zcela tak, jak si fyzikové předsevzali, zato poslední dobou přináší zajímavé výsledky. V minulém týdnu vědci oznámili, že se jimi naplánované srážky svazků protonů vodíku pro tento rok podařilo uskutečnit. Nyní se od víkendu zabývají srážkami těžkých iontů olova a zajímavý výsledek nedal na sebe dlouho čekat. Podařilo se jim  dosáhnout  v pozemských podmínkách vskutku rekordní teploty.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 564x

Jak vznikly tekuté krystaly

7. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

tekuté krystalyTekuté krystaly nás obklopují v předmětech každodenní potřeby - tvoří například displej kalkulačky, mobilního telefonu, fotoaparátu či obrazovky televize nebo monitoru počítače. Cesta k jejich objevu byla docela zvláštní a začala už v  19. století. Tehdy vědci objevili zvláštní materiál, když ponořili nervové vlákno do vody. Tato látka jevila ve světle zajímavé vlastnosti, proto se vědci snažili objevit i jiné podobné materiály.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.17 (6x) | přečteno: 2.212x

Vlezlý petrolej

5. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

petrol lampMezi kapaliny, které výborně smáčejí povrch všech těles, patří petrolej. Vyrábí se frakční destilací ropy při 150 °C a 275 °C. Poprvé jej roku 1846 vyrobil Abraham Gesner. Petrolej je značně zapáchající (vši ve vlasech by mohly vyprávět), bezbarvá a hořlavá kapalina na bázi uhlovodíků. Používala se jako palivo do petrolejových lamp a dnes jako kerosin (palivo do leteckých motorů. Z hlediska molekulové fyziky je to kapalina docela výjimečná.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 1.223x

Zkoušky tvrdosti

3. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

tvrdostTvrdostí rozumíme mechanickou vlastnost, která se používá především v technické praxi. Tvrdost je vlastně odpor materiálu proti pronikání jiného, tvrdšího materiálu. Tvrdé těleso se velmi nesnadno poškrábe. Primitivního, ale zato praktického způsobu, jak zjistit tvrdost nerostů, používají mineralogové. Sestavili posloupnost deseti nerostů podle toho, jak je možné jimi dělat vrypy do materiálu po nich následujících. Na vrcholu žebříčku je nejtvrdší přírodní materiál -  diamant, který zanechává vryp na všech dalších nerostech. Jeho tvrdost se označuje číslem 10. Za ním následují korund, topaz, křemen, živec, apatit, fluorit (kazivec), kalcit (vápenec), kamenná sůl a nakonec mastek, který má stanovenu tvrdost 1. Tuto stupnici tvrdosti sestavil v roce 1822 Friedrich Mohs a nese tedy jeho jméno: Mohsova stupnice tvrdosti. Orientační tvrdost našeho nehtu se na této stupnici pohybuje kolem 2, u mincí až kolem 4, u kuchyňského nože asi 5.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.33 (6x) | přečteno: 1.503x

Kolik kapek vody se vejde na desetikorunu?

1. listopad 2010 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

desetikorunaS povrchovým napětím kapaliny je spojeno mnoho poměrně jednoduchých pokusů, ale o to se složitějším vysvětlením tohoto chování kapaliny. Při tomto jevu se povrch kapaliny chová jako tenká elastická blána či fólie. Ta se snaží zmenšit povrch kapaliny natolik, aby při určitém objemu kapaliny zaujal co nejmenší velikost. Kdyby na kapalinu nepůsobily další vnější síly, měla by ideální kulový tvar, neboť koule má ze všech těles stejného objemu nejmenší povrch. Vlivem působení například tíhové síly se však kulový tvar kapaliny deformuje. Tvar kulaté kapky tak mohou mít pouze malé kapičky rozlité rtuti nebo kapičky vodní mlhy. Kolik kapek vody se vám podaří nakapat například na desetikorunovou minci aniž by z jejího povrchu stekly dolů?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.2 (5x) | přečteno: 901x