Věž plná volných pádů - Fallturm v Brémách

30. listopad 2015 | 06.00 | rubrika: Mechanika

V německých Brémách se k obloze tyčí 146 metrů vysoká stavba připomínající minaret. Uvnitř věže zvané Fallturm se však nachází hlavní laboratoř Centra aplikovaných kosmických technologií a mikrogravitace (ZARM).  Zkoumají se v ní nejrůznější fyzikální, biologické či chemické jevy za stavu beztíže a problémy související s kosmickou technologií. Betonový obal v sobě ukrývá asi 110 metrů dlouhou dráhu, ve které se pohybuje experimentální kapsle. V ní pak mohou probíhat nejrůznější pokusy během mikrogravitace. Galileo Galilei, o kterém se tvrdí, že pouštěl předměty ze šikmé věže v Pise, by se dnes asi dost divil ...

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 291x

Viděli jste bolid 31.10. 2015?

1. listopad 2015 | 10.20 | rubrika: Astronomie

Spousta obyvatel České republiky měla možnost včera na vlastní oči spatřit jasný bolid. Nejednalo se však o dlouhou dobu avizovaný tzv. halloweenský asteroid (planetka 2015 TB14), který prolétal ve vzdálenosti až 489 000 km od Země. Tato planetka o odhadovaném průměru mezi 300 až 600 metry nebyla díky svému nízkému průletu nad obzorem u nás vidět. Zato nečekaný průlet bolidu po 19. hodině vzbudil pozornost nejenom v Polsku, odkud bolid směřoval, ale také nad řadou míst u nás v České republice.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 833x

Jakou průměrnou rychlostí jede kostel?

17. říjen 2015 | 10.00 | rubrika: Mechanika

Před 40 lety se do pohybu dal kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Důvodem bylo množství velmi kvalitního uhlí, které se pod ním v mostecké uhelné pánvi nacházelo. Památka pozdně gotické architektury by tak musela stát osamoceně na vysokém ostrohu nad okolní vytěženou krajinou. A tak československá vláda rozhodla o přesunu kostela v celku.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 338x

Nobelova cena za fyziku 2015

12. říjen 2015 | 20.00 | rubrika: Zajímavosti

Rozpačité je letošní udělení Nobelovy ceny za fyziku, kterou stejným dílem obdrželi Japonec Takaaki Kajita a Arthur McDonald z Kanady za experimentální potvrzení oscilace neutrin. Za jejich oceněním jsou schovány obrovské týmy vědců pracujících na superdetektorech neutrin. Zkoumání těchto částic tak přineslo od roku 1988 už čtvrtou Nobelovu cenu. Poslední z nich byla udělena v roce 2002. Dá se tak s nadsázkou tvrdit, že kdo přičichne k výzkumu těchto částic, má v budoucnosti na "nobelovku" zaděláno. Čím tedy přispěli lidstvu tito dva pánové?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 361x

Objev tekoucí vody na Marsu!

28. září 2015 | 20.00 | rubrika: Astronomie

Když NASA v neděli 27. 9. 2015 zveřejnila pozvánku na svou tiskovku s názvem "Tajemství Marsu rozluštěno" vyrojilo se hned několik spekulací. Od objevu mimozemské civilizace, přes objev mikrobiálního života až po důkazy tekoucí vody. Tekoucí vody? Na Marsu, kde se celou dobu věřilo, že zde voda díky nízkému tlaku v atmosféře nemůže existovat v tekuté formě?  A přece je to pravda.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 307x

Pondělní zatmění Měsíce v superúplňku

24. září 2015 | 06.00 | rubrika: Astronomie

Prodloužený víkend vyvrcholí  v pondělí 28. 9. 2015 úplným zatměním Měsíce. Museli jsme si na ně počkat téměř 4 roky a tak doufám, že tentokrát bude počasí příznivé a budeme si je vychutnávat po celou jeho dobu trvání.  A to by mělo být více než hodinu.  Tak si nezapomeňte brzy ráno přivstat.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 3 (2x) | přečteno: 325x

Nejdelší ozvěna v budově na světě

6. září 2015 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

Pozoruhodná stavba Hamiltonova Mauzolea, nacházející se v South Lanarkhire ve Skotsku, v sobě ukrývá unikátní akustické zajímavosti. Stavba místa odpočinku rodiny vévodů z Hamiltonu byla zahájena v roce 1842 a dokončena  v roce 1858, pět let po smrti Alexandra, 10. vévody z Hamiltonu.  Vévoda byl pohřben v egyptském sarkofágu  z Ptolemaiova období v hlavní kapli a později, po poklesu půdy a záplavách z řeky Clyde, byly jeho ostatky spolu s ostatky dalších 17 jeho předků z mauzolea přemístěny. Vnitřní prostory zůstaly tak prázdné a v budově tak vznikla nejdelší ozvěna zvuku na světě.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 348x

Domácí „klimatizace“

30. srpen 2015 | 11.00 | rubrika: Termodynamika

Docela mě "baví" neotřelé nápady (internet je jejich bezedná studnice) a "kutilství", které tyto nesmysly uvádí v život. Posledním příkladem je domácí klimatizace, kterou si můžete vyrobit sami podle návodu zde. Spíše se dá hovořit o domácím ochlazovači, který se dal koupit v obchodním řetězci specializujícím se na dům a zahradu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.5 (2x) | přečteno: 1.832x

Proč tráva nezáří červeně?

28. srpen 2015 | 06.00 | rubrika: Optika

V zelených rostlinách probíhá neustále biochemický proces zvaný fotosyntéza. Rostlina při něm přijímá energii prostřednictvím fotonů slunečního světla a přeměňuje ji na chemickou energii v podobě energeticky bohatých sloučenin, jako jsou například cukry.  Rostliny z ovzduší přijímají vodu a oxid uhličitý, které prostřednictvím chloroplastů a dalších organismů složitým a komplikovaným způsobem přeměňují na kyslík, který vydechují do ovzduší. Absorbování slunečního záření zajišťuje chlorofyl – barvivo obsažené v zelených rostlinách, které jim propůjčuje svou barvu. Co však rostliny dělají s přebytkem slunečního záření?

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 4 (1x) | přečteno: 360x

Milióny černých míčků chrání vodní hladinu

24. srpen 2015 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

Velké diskuse na internetu způsobily informace o pokrytí vodní nádrže Van Norman v Kalifornii vrstvou 96 miliónů černých míčků o velikosti jablek. Míčky mají zabezpečit ochranu pitné vody a zamezit jejímu vypařování v současném horkém létě, které panuje i v okolí Los Angeles. Podle návrhu biologů má vrstva míčků navíc zamezit přístupu ptactva a znečišťování vody. Jenže proč jsou ty míčky černé, když každý přece ví, že černá barva pohlcuje sluneční záření, roste teplota a tím pádem bude vypařování rychlejší?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 547x