Jak Galileo našel na obloze Neptun

18. červenec 2011 | 06.00 |

galileo moonsDo roku 1846 byl jedinou planetou objevenou dalekohledem Uran. Poslední, nejvzdálenější  planetou od Slunce je  však planeta Neptun.  Neptun byl objeven až v roce 1846 Johannem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem  na základě matematických výpočtů gravitačních odchylek okolních těles, které počátkem 19. století  publikoval francouzský astronom Alexis Bouvard. Bouvard vyslovil domněnku, že pozorované odchylky mají svůj původ v gravitačním působení další, dosud neznámé planety. V letech 1843 až 1846 přibližnou polohu předpokládaného tělesa nezávisle na sobě vypočítali francouzský astronom Urbain Le Verrier a anglický astronom John Couch Adams. Le Verrier se obrátil dopisem na astronoma Johanna Gottfrieda Galleho z berlínské hvězdárny. Když dopis dorazil 23. září 1846 do Berlína, tak se Galle svým asistentem d'Arrestem ihned pustili do pozorování. Ani ne po hodině se jim necelý stupeň od předpovídané polohy podařilo nalézt "hvězdu", která na  mapě hvězdné oblohy v těchto místech nebyla zakreslena. Nebyli však první, kdo Neptun pozorovali - byl to Galileo Galilei, který Neptun pozoroval dávno před nimi.

Galileo totiž počátkem 17. století prováděl pozorování noční oblohy dalekohledem.  Dalekohled sice nevynalezl jak se tvrdí, ale byl prvním, kdo použil dalekohled k pozorování oblohy. Objevil fáze Venuše, pozoroval sluneční skvrny, měsíční krátery a 7. ledna 1610 objevil Galileo Jupiterovy čtyři největší měsíce. Říkal jim tehdy trabanty. Jeho návrh, aby se nazývaly podle jeho vědeckého mecenáše medičejské hvězdy,  byl astronomy změněn na galileovské měsíce.
Jména těchto největších Jupiterových měsíců: Io, Europa, Ganymed a Callisto jim dal o 4 roky později německý astronom Simon Marius.

Galileo zakresloval do svých poznámek polohu Jupiterových měsíců, včetně jejich hvězdného pozadí. Když se pak jeho poznámky znovu studovaly po objevu planety Neptun, tak se zjistilo, že na kresbě z 28. prosince roku 1612 zakreslil také mezi hvězdami i Neptun. Ten se v té době nacházel shodou okolností na obloze blízko Jupiteru. Galileo si však nemohl díky svému primitivnímu dalekohledu všimnout, že je tam nějaký kotouček, který by představoval planetu. Domníval se, že jde o hvězdu.

Neptun zakreslil i při dalších pozorováních 27. a 28. ledna v roce 1613. Neptun se jako každá planeta po obloze vzhledem k dalším hvězdám pohybuje a tak jej zakreslil na to jiné místo kam patřil, ale nevšiml si, že je to místo jiné než 28. prosince, takže propásl objev planety, která by ho byla proslavila. Jeho pozorování však posloužila k propočítání dráhy Neptunu při jeho znovuobjevení.

Zdroj obrázku: http://10minuteastronomy.wordpress.com/category/iya2009/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře