Předpověď polární záře v ČR

29. září 2011 | 06.00 |

auroraSpatřit polární záři v České republice je jev mimořádně vzácný. V našich zeměpisných šířkách se může vyskytnout pouze obdobích maxima sluneční aktivity. Během 11letého slunečního cyklu je možné u nás pozorovat průměrně 5 až 8 polárních září různého trvání, barvy či intenzity. V posledním desetiletí byla u nás polární záře pozorovatelná hned několikrát: 17. listopadu 1989, dále pak 6. dubna 2000 a poté ještě 28. března 2001 a 6. listopadu 2001. Přesto nás s narůstající sluneční aktivitou každoročně upozorňují média na další možné spatření tohoto nevšedního efektu. Často to bývají předpovědi, které se nenaplní, ale nyní už zájemci mohou sami sledovat vývoj sluneční aktivity na několika českých serverech.   

Na serveru http://gnosis9.net/slunce.php jsou zobrazeny velmi podrobně aktuální snímky Slunce, údaje z kosmických sond a observatoří.

Podobné údaje zveřejnil i server http://www.astro.cz/rady/ukazy/polar/, kde jsou vybrány ty parametry polární záře, které by vedly k jejímu spatření v nižších zeměpisných šířkách. Pod snímky aurorálního oválu, slunečního větru, úrovně geomagnetické bouře a dalších jsou srozumitelné české komentáře, podle kterých se už dá odhadnout, zda polární záři i u nás můžeme spatřit.  

Připomeňme si, jak taková polární záře vzniká. Geomagnetická aktivita je důsledkem sluneční činnosti. Příčinou geomagnetických poruch jsou buď vysokorychlostní proudy slunečního větru vycházející z koronálních děr nebo výrony koronální hmot V magnetickém poli Slunce vznikají sluneční skvrny, z nich se uvolní jedna pořádná erupce (protuberance). Oblak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a héliovými jádry letí vesmírem (rychlostí řádově tisícinou rychlosti světla). Během dvou dnů mohou částice dosáhnout Země, která jejich část zachytí ve svém magnetickém poli, kde podél siločar magnetického pole pokračují v pohybu směrem k magnetickým pólům. Zde se setkají s molekulami vzduchu, které jsou následkem srážky vzbuzeny (elektrony v atomech přeskočí na vyšší energetické hladiny) a při svém návratu do původního stavu (elektrony se vracejí na původní hladiny) dochází ke vzniku elektromagnetického záření. Ve viditelném světle se jedná o vlnové délky 557 nm (zelená barva) pro dusík a  630 nm (i 636 nm) - červená barva, které pocházejí od atomů kyslíku.

Zdroj obrázku: http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/ mira/astronomie/Hvezdarna/aurora/aurora.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.67 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře