Sněhová děla

27. prosinec 2009 | 06.00 |

deloLyžování v dnešní době není už představitelné bez používání sněhových děl, které vyrábí umělý sníh a tím zasněžují lyžařské sjezdovky. Použitelné je ovšem pouze v době, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu. Samotné sněhové dělo na sjezdovce je ovšem pouze tím nejviditelnějším prvkem celé složité infrastruktury, kterou musí majitelé sjezdovky nejdříve připravit. Vyžaduje pořádný zdroj vody, nádrže na ni, rozvod vody po sjezdovce s čerpadly a elektrické rozvody pro zapojení. Principem těchto děl je rozstřikování vodní mlhy pomocí výkonného kompresu, který tlačí vodu tryskami.

Umělý sníh zkoušeli vyrábět Kanaďané ve 40. letech minulého století. Patent vlastní od roku 1954 Američané, kteří jej připravili na použití během  zimních olympijských her ve Squaw Valley  v roce 1960. Odtud se děla rozšířila v malém měřítku i do západní Evropy. V Československu byla průkopníkem použití tohoto technického zázraku obec Zadní Telnice v roce 1965. První dělo tam bylo dovezeno z Rakouska a podle něj byla vyrobena děla další

Sněžných děl je celá řada druhů, jejich instalace vypadá asi takto. Sněžné dělo se nejčastěji pomocí rolby doveze na sjezdovku a zde se ukotví brzdami. Zapojí se hadice na vodu, nasadí se a přišroubuje ochranná mříž ventilátoru. Úhel naklonění sněžného děla nesmí být větší než 15°, k vyrovnání slouží hevery na nápravě. Po zapnutí elektrického ohřevu se po 10 až 15 minutách otevřou naplno požadované počty ventilů na rozdělovači podle teploty, vlhkosti vzduchu a požadovaného druhu sněhu.

Následuje zapnutí kompresoru a ventilátoru. Vodní hydrant zapojený k dělu by měl dosahovat dostatečného tlaku vody. Nastaví se redukční ventil pro vodu tak, aby hodnota na manometru vzduchu byla v hodnotách nastavených výrobcem. Čím je nižší tlak tím je sušší sníh. Zapne se motor pro otáčení sněhového děla a pak už se pravidelně kontroluje kvalita sněhu, venkovní teplota a vlhkost, tlak vody a vzduchu.

Nutná je neustálá kontrola směru větru, ten se totiž mění rychle a často. Sníh se fouká zásadně po směru větru. Pokud je bezvětří nebo jen slabý vítr (hlavně při teplotách těsně kolem 0°C ), nasměřuje se buben ventilátoru co možná nejvíce nahoru a ve směru svahu (ale pořád platí pravidlo o směru větru). Tím se dosáhne, že sněhové krystaly budou mít nejdelší možnou dobu pro let vzduchem a tím pro vysušení. Sněhové dělo by mělo teoreticky vyrobit až 60 m3 sněhu za hodinu. Ve skutečnosti je jejich výkon poloviční. Vyrobený sníh je nutno nechat "uzrát" minimálně 6 hodin, to znamená nerozhrnovat ho stroji na úpravu sjezdových tratí.

Zasněžování má však i své stinné stránky. Jednou z nich je zvýšená hlučnost, zejména v noci, kdy dochází k rušení zvěře. Zasněžování rovněž zatěžuje přírodu obrovskou spotřebou elektřiny a vody. Náklady na hodinu provozu jediného děla se pohybují přes 1100Kč.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.4 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Sněhová děla stm 27. 12. 2009 - 15:18
RE: Sněhová děla mirek* 19. 04. 2010 - 10:49
RE(2x): Sněhová děla fyzmatik 02. 01. 2012 - 18:38
RE: Sněhová děla kirek 31. 12. 2011 - 18:42
RE: Sněhová děla vita 14. 01. 2013 - 11:42