Silvestrovské částečné zatmění Měsíce

31. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

zatmeni311209Dnešním dnem nekončí jen rok 2009, ale také Mezinárodní rok astronomie. Místo ohňostroje si však pro nás příroda připravila dnešní částečné zatmění Měsíce. Nebude nikterak velké -pouze osmiprocentní a pokud bude jasno, mohlo by nám pozorování tohoto úkazu zpříjemnit čekání na poslední hodiny letošního roku.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 260x

Vyrob si homopolární motorek

30. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

V roce 1821 vynalezl o Vánocích britský chemik a fyzik Michael Faraday velmi zajímavý a také jednoduchý rotační stejnosměrný elektromotor (v anglické literatuře označovaný jako homopolar motor - vhodné heslo do vyhledávačů). Faraday byl v této době inspirován pokusy dánského fyzika Christiana Oersteda, který objevil souvislost mezi elektrickým proudem a magnetismem. Kolem vodiče protékaného proudem vzniká magnetické pole, které způsobí například vychýlení magnetky v blízkosti tohoto vodiče. Faradaye napadlo, zda by neexistovala i opačná souvislost - z magnetického pole získat elektrický proud.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 1.75 (8x) | přečteno: 3.819x

Tepelná bariéra

29. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

hornetKonstruktéři nadzvukových letadel se při překonávání rychlosti zvuku potýkají s různými obtížemi. Jednou z nich je tepelná bariéra. Rychle letící letadlo nebo střela stlačuje před sebou vzduch. Při stlačení vzduchu se zvyšuje teplota. Vzduch protínaný pohybujícím se tělesem se zahřívá a tím se zahřívají i stěny letadla.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 1.053x

Sněhová děla

27. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

deloLyžování v dnešní době není už představitelné bez používání sněhových děl, které vyrábí umělý sníh a tím zasněžují lyžařské sjezdovky. Použitelné je ovšem pouze v době, kdy se teploty pohybují pod bodem mrazu. Samotné sněhové dělo na sjezdovce je ovšem pouze tím nejviditelnějším prvkem celé složité infrastruktury, kterou musí majitelé sjezdovky nejdříve připravit. Vyžaduje pořádný zdroj vody, nádrže na ni, rozvod vody po sjezdovce s čerpadly a elektrické rozvody pro zapojení. Principem těchto děl je rozstřikování vodní mlhy pomocí výkonného kompresu, který tlačí vodu tryskami.

komentáře (6) | přidat komentář | hodnocení 1.4 (5x) | přečteno: 6.193x

Vánoční bílá káva

26. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

meltaBílou kávu obvykle vaříme tak, že necháme ve vodě uvařit podle návodu na obalu meltu. Melta je vyrobena ze směsi kořene čekanky, cukrové řepy, žita a ječmene. Je to skvělá a zdravá náhražka kávy. Do uvařené melty se pak nalije studené mléko či mléko se smetanou a kdo potřebuje, tak si ji navíc může osladit, přidat čokoládu nebo skořici. Pokud ale s konzumací bílé kávy spěcháme, může nastat zajímavý fyzikální problém.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (4x) | přečteno: 1.241x

Prskavec

25. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

prskavecBrouk Prskavec - známá postavička z Večerníčku, která se snažila kanónem sestřelit Kazbunďáka strkajícího do komína pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky.  Za své jméno vděčí docela neobvyklé ochraně před svými nepřáteli. Ze zadečku vystřeluje slyšitelně a dokonce i viditelně kapičky ostře páchnoucí a štiplavé tekutiny. Jeho zadeček je velmi pohyblivý a může jím přesně zamířit směrem na svého nepřítele a přitom využít momentu překvapení a zmizet.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.4 (5x) | přečteno: 805x

Odkaz hvězdy betlémské

24. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie
V tento krásný a slavnostní den přijměte přání Štastných a spokojených Vánoc. Aspoň někdy nám v tom celoročním shonu zbývá čas na krátké zamyšlení. To dnešní je z dílny brněnské hvězdárny (www.hvezdarna.cz) uváděná s podtitulem klasická vánoční detektivka:
komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 265x

Ostrost a křehkost keramického nože

23. prosinec 2009 | 10.30 | rubrika: Molekulová fyzika

ceramic knifeHitem letošních Vánoc v kuchyni se může stát keramický nůž. Marketingové reklamní akce prodejců slibují jeho nadpřirozené schopnosti. Takový nůž se nemusí brousit, je lehký, snadno omyvatelný, nepřilnavý, při krájení ovoce nedochází k jeho zašpinění od šťávy a hlavně k ničení lidstvem oblíbeného vitamínu C. Čepel nože je odolná proti korozi a jídlo nechytí žádnou kovovou pachuť nebo nádech. Jídlo nakrájené tímto keramickým nožem si udrží svoji originání chuť a svěžest. Kupující by však měl vědět i jeho nevýhody.

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.33 (3x) | přečteno: 929x

ISBN kód a prvočísla

22. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

Velmi pěknou aplikací prvočísel v praxi jsou kódy knížek. Jsou označovány jako ISBN kódy a stejně jako rodná čísla jsou chráněny proti možné chybě samoopravným mechanismem. Tento systém mezinárodního standardního číslování knih - ISBN (International Standard Book Numbering) vznikl v Anglii na návrh profesora Gordona Fostera. Sdružení britských vydavatelů jej pověřilo návrhem jednoznačného číslování vydávaných knih. Foster v roce 1966 navrhl systém používající devíticiferné kódy. Ten byl zpočátku používán v Anglii a Postupně se rozšířil do více než 180 zemí. V České republice je zaveden od roku 1989. V tomto roce poprvé u nás vyšla také má nejoblíbenější kniha pod kódem ISBN 80-204-0023-0.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 1.200x

Proč je v základech budov petrolej?

20. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

permafrost2Voda při zmrznutí zvětšuje svůj objem. Proto musí mít stavby své základy tak hluboko, aby pod nimi půda nezamrzala. Při zamrznutí by totiž voda v půdě zvětšila svůj objem, tlačila by na základy a mohla by tak celou stavbu nadzvednout. To by mohlo způsobit ve stěnách domu praskliny případně i zřícení celého domu. V některých oblastech položených zeměpisně na severu (Grónsko, Sibiř, Aljaška) je půda po celý rok promrzlá do hloubky několika stovek metrů a v létě rozmrzá jen těsně na povrchu. Tam je třeba stavět domy jiným způsobem, aby jim letní tání a zimní zamrzání neškodilo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (3x) | přečteno: 914x

Odmrazování mrazničky

19. prosinec 2009 | 10.00 | rubrika: Termodynamika

Předvánoční úklid v domácnostech a velmi nízké venkovní teploty lze spojit do užitečné činnosti, která nám šetří peníze. Chladnička a mraznička  patří mezi spotřebiče, které jsou využívány celoročně a mohou podstatně ovlivnit celkovou spotřebu elektřiny. I když dnes se už prodávají ledničky a mrazničky poloautomatické, které nemusíme odmrazovat, je stejně dobré časem je důkladně odmrazit.  A na to je v těchto dnech naprosto ideální počasí.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 2.2 (5x) | přečteno: 4.483x

Vrtání kovu magnetickým polem

18. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Magnetismus

vrták do kovuVrtat do kovu se dá různým způsobem. Nejčastěji do bývá speciálními vrtáky do kovu, které se vyrábí z rychlořezné oceli válcováním a kováním za tepla, nebo vybroušením z polotovaru o vysoké pevnosti. Vrtání s nimi často způsobuje nepřesnosti ve velikosti , tvaru a hladkosti otvorů. Laserové vrtání zase spotřebuje mnoho energie a jeho používání je drahé. Němečtí vědci z Fraunhoferova institutu objevili novou techniku řezání a obrábění kovů. Místo vrtáků a laseru používají krátké, prudké a směrované pulsy elektromagnetického pole.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.25 (4x) | přečteno: 925x

Jízda v kouli smrti

17. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 832x

Osmotická elektrárna

16. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

Kromě řady tepelných, jaderných, vodních, slunečních, větrných, geotermálních, příbojových elektráren a dalších druhů netradičních elektráren, spatřil v Norku světlo světa i první prototyp osmotické elektrárny. Tato elektrárna vyrábí elektřinu mícháním slané a sladké vody v ústích řek přes speciální membránu. Přitom se uvolňuje poměrně velké množství dosud nevyužívané energie

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 2 (2x) | přečteno: 1.470x

Segnerovo kolo

15. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

segnerAni ve snu by mě nenapadlo, že na Slovensku se narodil fyzik, o kterém se běžně píše ve středoškolských učebnicích fyziky. Jde o vynálezce jedné z prvních vodních turbín - označované jako Segnerovo kolo.  Mátlo mě jeho publikované jméno Johann Andreas Segner. Tak tedy - Ján Andrej Segner se narodil  9. října 1704 v Bratislavě v rodině bohatého měšťana. Během studia na gymnáziu v Bratislavě a v Debrecénu projevil zájem o medicínu a matematiku, a tak od roku 1725 studoval na jenské univerzitě lékařskou fakultu, kde však navštěvoval i přednášky z fyziky. V roce 1730 se vrátil do Bratislavy s lékařským diplomem, ale  více byl fyzikem než lékařem. Proto se roku 1732 opět vrátil do Jeny, kam ho pozvali jako profesora matematiky a fyziky. Později byl profesorem fyziky, matematiky a chemie na univerzitě v Göttingenu, ale vrchol v jeho vědeckém životě znamenala léta 1755-1777 na univerzitě v Halle. Od roku 1747 začal publikovat své první práce z odboru hydrauliky. Jeho nejznámější vynález, tzv.Segnerovo kolo, vešlo natrvalo do dějin fyziky.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (8x) | přečteno: 1.553x

Podivný šestiúhelník v atmosféře Saturnu

14. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Astronomie

V roce 1980 vyfotografovala sonda Voyager 1 na severním pólu Saturnu zajímavý útvar. V cirkulující atmosféře této planety spatřen pravidelný šestiúhelník (hexagon). V roce 1981 byl znovu pozorován sondou Voyager 2 a sonda Cassini, která od roku 2004 krouží kolem planety potvrdila, že tento úkaz je stabilní. Na nejnovějších fotografiích je šestiúhelník výrazně tmavší než na historických snímcích z Voyagerů. Šestiúhelník o průměru 25 000 km, do kterého by se vešly 4 naše Země, vznikl zřejmě podobně jako pozemská polární cirkulace. Jenže na Zemi vanoucí větry vytváří v polární oblasti kruhový obrazec. Saturnův severní pól se šestiúhelníkem nebylo možno pozorovat Cassiniho vizuálními kamerami, protože v této oblasti nebyl jev vidět během následujících 15 let dlouhé polární noci.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 501x

Fyziologické účinky elektrického proudu

13. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

Tak jako chemici by neměli ochutnávat chemické látky a zkoumat na sobě jejich účinky, tak rovněž fyzikové by neměli na vlastním těle zkoušet všechno to, co před nimi bylo dávno prozkoumáno. Například Alessandro Volta (1745 - 1827) experimentoval s elektrickým proudem na vlastním těle. Na oční víčko si položil kousek kovu, který vodičem spojil s jiným druhem kovu, který si vložil do pusy. Pozoroval jasnou záři před očima, kterou vysvětlil jako podráždění očních nervů.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2 (2x) | přečteno: 1.406x

Neobvyklý úkaz nad Norskem - video

12. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Optika

BulavaNa noční obloze nás udivují mnohé zajímavé optické úkazy. Astronomové by nám mohli vyprávět. Kromě těch přirozených úkazů jsme často svědky neobvyklých jevů, které mají svůj původ především v nejrůznějších lidských aktivitách. Nějaké laserové divadlo, které promítají do nízké oblačnosti třeba diskotéky je však slabým odvarem úkazu, který mohli ve středu 9. 12. 2009 ráno pozorovat zejména obyvatelé Norska. Odtud se do světa šířily především zprávy o neidentifikovatelném létajícím objektu UFO. Co tedy způsobilo zděšení Norů?

komentáře (4) | přidat komentář | hodnocení 2 (4x) | přečteno: 663x

Jak vzniká rampouch?

11. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

icicleRampouchy jsou romantickým zimním symbolem. Lidové přirovnání však tvrdí: "Jsi zmrzlý jako rampouch!" Co to je rampouch  každý ví. Jde o těleso z ledu, které má vlivem gravitace většinou svislý směr dolů. Vyskytuje se na místech, kde stéká voda - zejména na okapech střech, skalách, stromech....  Jeho velikost a tvar závisí hlavně na množství vody, rozměrech, tvaru a sklonu místa, kde se tvoří. Dále na tom, zda třeba fouká vítr. Jak vlastně rampouch vzniká?

komentáře (1) | přidat komentář | hodnocení 1.2 (5x) | přečteno: 1.652x

Smrt žízní - osmotický tlak

10. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

osmozaTrosečník plující na prámu na volném moři může zemřít žízní. Kolem sebe má sice moře vody, ale ta je slaná. Proč slaná voda neuhasí jeho žízeň?

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 2 (3x) | přečteno: 3.007x

Poradna

9. prosinec 2009 | 17.20 | rubrika: PORADNA

Na blogu se množí odkazy na problémy a různé školní úkoly. Často není v mých časových možnostech na všechno odpovídat. Mnozí z vás však čas mají a jsou jistě připraveni ostaním pomoci či poradit. K tomu můžete využít vkládání komentářů v tomto článku. Jde o provizorní řešení na tomto blogu než zde bude odkaz na nové fórum, které připravuji... 

Jak pracuje ledoborec?

9. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

YamalKdo někdy zkoušel krájet led třeba nožem - například řezat zmrazené potraviny, zjistil, že to není zas tak docela jednoduché. Jak si ale s lámáním mnohem silnějšího ledu poradí stroje k tomu určené - ledoborce? Naše suchozemská představa ledoborce je jako nůž, který projíždí ledem a řeže jej. Takový typ lodě se zesílenou přídí, která prořezává led svým nepřetržitým  tlakem z boku, se však označuje jako ledořez. Tento způsob se hodí jen pro rozrážení poměrně tenkého ledu. Klasický ledoborec však pracuje zcela jinak.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.45 (11x) | přečteno: 2.166x

Rezonance zvuku v Hypogeu

8. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Kmitání a vlnění

hypogeumMezi úžasné stavby zapsané do Seznamu světového dědictví Unesco je podzemní chrám Hypogeum v Ħal Saflieni na Maltě. Jde o posvátný  komplex rozprostírající na ploše asi 500 m2, který je více než 10,6 m hluboký labyrint podzemních chodeb, komor a sálů, vytesaný do skály, postupně rozšiřovaný po dobu 1300 let. Tato podzemní svatyně má zajímavou fyzikální vlastnost. Bylo zjištěno, že zde zvuk frekvence 110 Hz rezonuje tak, že to lidem připomíná až hřmění.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2.33 (3x) | přečteno: 662x

Otevírání zavařenin

7. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

kleste na vickaPři otevírání zavařenin nás dokáže dobře těsnící víčko pěkně potrápit. Inu pokud je ve sklenici pořádný podtlak, odstranit víčko může být docela fyzicky náročné. Navíc

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.33 (3x) | přečteno: 1.091x

Fermatův princip

6. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Optika

fermatV optice při odvození zákona odrazu nebo Snellova zákona lomu se využívá Fermatův princip. Francouzského matematika Pierra de Fermat někdy kolem roku 1657 napadlo místo dráhy, kterou světelný paprsek urazí, uvažovat nad časem, jenž mu daná trajektorie zabere, a vyslovil slavný princip nejkratšího času, dnes známý také jako Fermatův princip: Světlo se v prostoru šíří z jednoho bodu do druhého po takové dráze, aby doba potřebná k proběhnutí této dráhy nabývala co nejmenší hodnotu. Tento princip často využíváme nejenom v optice, ale i v dalších příkladech.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 1.360x

Nonius - využití nesoudělnosti čísel

5. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: MATIKA

noniusPro přesná měření délek předmětů především ve strojírenství se používá posuvné měřítko - takzvaná šupléra (z německého Schub-lehre). Na ní si můžeme ukázat zajímavé praktické použití nesoudělných čísel. Měřítko se skládá ze dvou částí. Na pevné části je základní stupnice v níž je každý centimetr rozdělen na 10 mm. K pevné části pevně přiléhá posuvná část zvaná nonius, rozdělený na 10 stejně velkých dílků, které však dohromady měří jen 9 mm.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2.1 (10x) | přečteno: 2.509x

Jak se přišlo na hodnotu Avogadrovy konstanty?

4. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Molekulová fyzika

avogadro1

Avogadrova konstanta (nesprávně označována  jako Avogadrovo číslo) je konstanta udávající počet molekul, popřípadě jiných částic, v látkovém množství jeden mol. Značí se NA.
Na počátku 19. století
John Dalton, Joseph Louis Gay-Lussac a Amedeo Avogadro došli na základě výsledků svých výzkumů k závěru, že látka má částicovou strukturu. Rozborem Gay-Lussacova zákona dospěl v roce 1811 Avogadro k zákonu označovaném Avogadrův zákon, že stejné objemy různých plynů obsahují za stejného tlaku a stejné teploty stejný počet molekul. Ačkoliv Avogadrova konstanta nese jméno italského fyzika Amedea Avogadra tak sám Avogadro její číselnou hodnotu ještě neznal. Avogadrova konstanta se totiž určuje experimentálně a tudíž ji nemůžeme znát s absolutní přesností. Hodnotu Avogadrovy konstanty poprvé odhadl v roce 1865 rakouský chemik původem z Čech Johann Loschmidt  z kinetické teorie interpretace viskozity zředěného plynu. Loschmidt chtěl učit rozměry molekul tak, že porovnával hustotu látky v kapalném a plynném skupenství. Předpokládal přitom, že molekuly jsou tvaru koulí a v kapalném skupenství jsou k sobě těsněji uspořádány. Tady mu však k vyjádření výsledku chyběla další hodnota, a proto měřil střední volnou dráhu molekul v plynu (průměrnou vzdálenost každých dvojic molekul plynu před jejich srážkou) tak, že stanovil dynamickou viskozitu (vnitřní tření) plynu. Jeho odhad průměru molekul byl 3.10–10 m a rovněž solidně odhadl, že v m3 vzduchu je 2,0 . 1025 molekul.

komentáře (3) | přidat komentář | hodnocení 2.2 (10x) | přečteno: 2.515x

Lihýř

3. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Mechanika

Zásadním problémem prvních mechanických kolečkových hodin bylo zajištění rovnoměrného chodu. U prvních mechanických hodin od konce 13 .století zajišťoval rovnoměrný chod tzv. lihýř. Až do objevu kyvadla  v roce 1637 Galileim byl lihýř první a zároveň jediný způsob, jak u kolečkových strojků posouvat plynule (a hlavně pomalu) zub za zubem. Kdo je vynálezcem tohoto zařízení však není dodnes známo.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1.6 (5x) | přečteno: 946x

Čím je způsoben pokles teploty v troposféře?

2. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Termodynamika

troposféraNejvětší část atmosféry, zhruba 85 % hmotnosti je obsažena v troposféře. Troposféra mění svou výšku v závislosti na ročním období a zeměpisné šířce. V létě je výše jak v zimě.Její výška nad rovníkem se pohybuje okolo 16 až 18 km, ve středních zeměpisných šířkách dosahuje 11 km nad hladinou moře a na pólech  jen 7 až 9 km.Typickým jevem v troposféře je pokles teploty vzduchu s narůstající nadmořskou výškou. Změna teploty vzduchu s výškou je větší než v jiných vrstvách. Průměrný pokles teploty vzduchu s výškou je 0,65 °C na 100 m. Čím je tento jev způsoben?

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 2 (3x) | přečteno: 1.632x

Nejstarší galvanický článek na světě

1. prosinec 2009 | 06.00 | rubrika: Elektřina

bagdádská bateriePřed druhou světovou válkou se mělo za to, že baterie je poměrně nový vynález. Ostatně elektrická energie si teprve ještě hledala cestu do mnohých tehdejších domácností. A právě v roce  1936 našel  německý archeolog Wilhem König u Chujut Rabuah nedaleko Bagdádu v Iráku zajímavý předmět, jehož účel zůstával dlouho nejasný. Šlo o oválnou keramickou nádobu velikosti pěsti, vysokou 14 cm, s největším průměrem 8 cm. V ní se nacházel měděný váleček a železný, působením kyseliny zoxidovaný drát, dlouhý 7,5 cm. Horní otvor válce byl pravděpodobně zalitý asfaltem. Zjistilo se, že pokud se do tohoto zařízení nalije šťáva z vylisovaných vinných hroznů, dostaneme zdroj stejnosměrného napětí, který svým principem činnosti připomíná galvanický článek.

komentáře (2) | přidat komentář | hodnocení 1.62 (13x) | přečteno: 2.765x