Pevná látka s nejmenší hustotou na světě

27. listopad 2011 | 06.00 |

Zatímco o největší hustotu pevné látky se perou vzácné kovy osmium (22,6 g/cm3), iridium (22,4 g/cm3) a platina (21,4 g/cm3), na opačném konci žebříčku bychom z běžně používaných látek hledali třeba molitan, pěnový polystyren nebo křemičitý aerogel (1,9 mg/cm3). Pevné látky s malou hustotou obsahují ve své struktuře vzduch, který má hustotu 1,29 mg/cm3. Znamená to tolik, že 1 cm3 vzduchu má hmotnost 1,29 mg (krychle vzduchu o straně 1 m a tedy objemu 1 m3 pak má hmotnost 1,29 kg). Nově vyrobený materiál, který představili vědci z Kalifornské univerzity, laboratoří HRL a Kalifornského technologického institutu v časopise Science má mezi pevnými látkami údajně nejmenší hustotu. A překvapivě obsahuje kov.

Tento vzduchem prodýchaný materiál je směsí  niklu a fosforu v poměru 93:7 a dosahuje hustoty neuvěřitelné hustoty prý pouhých 0,9 miligramu na krychlový centimetr. Ve složité síťovité struktuře je uvězněno 99,99% vzduchu. Díky své malé hustotě jej na sobě prý udrží chmýří odkvetlé pampelišky.

Při výrobě směsi použili vědci  tekutý fotopolymer, který ztuhne působením ultrafialového záření. Proto nejprve vytvořili osvětlováním fotopolymeru prostorovou trojrozměrnou síť, kam nanesli malou vrstvičku niklu a fosforu o síle odpovídající tisícině tloušťky lidského vlasu. Fotopolymer byl následně z látky odstraněn jeho rozpuštěním v zahřátém hydroxidu a vznikla struktura tvořená dutými trubičkami.

Zajímavou vlastností tohoto materiálu, který může sloužit jako pohlcovač zvuku nebo vibrací, je extrémní pružnost. Umožňuje při stlačení na poloviční tloušťku se vrátí zpět do původního tvaru. Jeho velký vnitřní povrch  by mohl být využit jako materiál pro elektrody v bateriích pro maximální kontakt elektrody s elektrolytem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší