Kelvin-Helmholtzova oblaka

27. prosinec 2011 | 06.00 |

Pozorování oblohy nabízí mnohdy zcela neočekávané a rychle pomíjivé meteorologické jevy.  Neobvyklou oblačnost mohli pozorovat 16. prosince 2011 obyvatelé  Birminghamu v Alabamě.  Mnozí  z nich vybaveni kamerami zaznamenali a na internetu uveřejnili působivě valící se oblačné vlny připomínající obrovský mořský příboj. Meteorologové je označují jako Kelvin-Helmholtzova oblaka. Jak tato oblaka vznikají?

Název oblaků je odvozený od fyzikálního jevu, kterým vznikají. Kelvin-Helmholtzova nestabilita se uplatňuje v místech, kde se setkávají dvě proudící vrstvy plynu nebo kapaliny, které mohou být stejného nebo i různého skupenství (kapalina-kapalina, kapalina-plyn, plyn-plyn). Obě tekutiny se mohou lišit například rychlostí svého pohybu nebo hustotou. Kromě obvyklého laminárního proudění kapalin (jednotlivé proudnice představující trajektorie částic kapaliny jsou vzájemně rovnoběžné) se v praxi obvykleji vyskytují při větších rychlostech turbulence. Toto zakřivení proudnic způsobuje, že proud rychleji se pohybující tekutiny vyvolá malou odstředivou sílu, která střídavě způsobuje změny tlaku v místech setkání obou tekutin. Vytváří se  vlnění, které postupně zesiluje a zpočátku malé vlnky se začnou ve svých vrcholových partiích čeřit a později se začnou přelévat

V Alabamě se tak zkondenzovaná vodní pára stoupající od země, kde bylo bezvětří dostala do oblasti, kde byla velká rychlost větru, která ji začala tvarově deformovat do působivých vln.  

K tomuto jevu může obvykle docházet v atmosféře zrána. Pro jeho zpozorování je třeba vhodná mohutná přízemní  mlha. Po prochladlé noci však zklidněné vzdušné masy nad zemí, začínají stoupat směrem vzhůru. Tam  fouká svěží vítr, který způsobuje její turbulenci. Teprve ohřátím vzdušných mas od slunce toto příznivé období pro vznik vzdušných přelivů končí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře