Bubliny v atmosféře při úplném zatmění Slunce

16. leden 2012 | 06.00 |

zatměníPři zatmění Slunce vstupuje Měsíc  mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Tato situace může nastat jen tehdy, když je Měsíc v novu. K zajímavým efektům dochází v případě úplného zatmění Slunce, protože se po zemském povrchu pohybuje stín Měsíce. Přitom dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět  sluneční koróna, na obloze se objeví hvězdy i některé planety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce živočichů a rostlin. Během tohoto úkazu se provádí různá meteorologická pozorování s cílem zjistit, jaký vliv má úplné zatmění Slunce  na děje v zemské atmosféře. Obvykle se při těchto experimentech provádí měření intenzity sluneční radiace, teploty a vlhkosti vzduchu, rychlosti a směru větru či teploty půdy. Japonští fyzici nyní ukázali, že při tomto jevu také v atmosféře vzniká  bublina vysokého tlaku vzduchu, která se pohybuje atmosférou rychlostí vyšší než 3200 km/h.

Tyto bubliny jsou dokonce dvě – jedna ve výšce 30 km a druhá ve výšce 80 km nad povrchem. Podle domněnky staré už 40 let, za sebou nechávají rázovou vlnu. Jako letadlo, jehož rychlost překoná rychlost zvuku způsobí akustický třesk, tak i tato bublina způsobuje dosud nevysvětlené rázové vlny. Od roku 1970, kdy vznikl počítačový model, nebyl tento jev experimentálně potvrzen. Až 22. července 2009 měli fyzici štěstí. V Japonsku  a na Tchaj-wanu došlo k úplnému zatmění Slunce v oblasti, která má hustou síť pozemních GPS přijímačů. Fyzici posbírali 13 000 GPS dat a podrobili je analýze. Zmapovali proměny celkového obsahu elektronů v ionosféře, který je závislý na atmosférickém tlaku. To umožňuje poprvé jasně identifikovat tlakové bubliny a jejich rázové vlny. Když si to přirovnáme k plavbě lodi, tak interval mezi příďovými a záďovými vlnami byl 30 minut. To znamená, že bublina byla dlouhá 1700 km. Jaký vliv má zatmění Slunce na atmosféru vyžadovat ještě dlouhý výzkum. Význam celé práce má principiální dopad na sledování ionosféry, třeba z hlediska sledování jaderných testů.

Zdroj obrázku: wikipedia
 
Podle Jany Štrajblové

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře