Stín za atomem

10. červenec 2012 | 06.00 |

stín atomuZa osvětleným,  neprůhledným tělesem vzniká stín. V paprskové optice je to docela jasný jev. Ve vlnové optice však může vlivem vlnové délky světla na překážce srovnatelných rozměrů nastat ohyb světla (difrakce). Světlo se tak šíří i do oblasti, kam by se podle svého přímočarého šíření,  nemělo dostat. Takovou malou překážkou pro světlo může být i atom. Vznikne za ním stín?

Australským vědcům z Griffithovy univerzity se podařilo vyfotografovat stín, který je vržený jediným atomem prvku ytterbia. Podařil se jim extrémně přesný experiment, který potvrzuje naši představu o složení látek z atomů. Chtěli zjistit, kolik nejméně atomů může vrhat stín a zjistili, že stačí pouze jeden.

Atom ytterbia byl nejprve oddělen od ostatních atomů tohoto kovového prvku do vakuového boxu, kde byl pomocí elektrických sil. Pak atom nasvítili světlem určité frekvence a  s pomocí ultravýkonného mikroskopu zaostřili obraz tak, že se jim podařilo digitálním fotoaparátem zachytit stín vrhaný jediným atomem.

V tomto experimentu je důležitá extrémní přesnost, pokud by se frekvence světla použitého k nasvícení atomu změnila třeba jen o jednu miliardtinu, stín už by se nedal pozorovat.

Výsledek tohoto nezvyklého experimentu zatím může pomoci ověřit, zda použitý mikroskop dosáhl maximálního kontrastu, jaký umožňují fyzikální zákony. Další využití se očekává při studiu velmi malých a křehkých biologických vzorků, jako jsou DNA, kde expozice příliš mnoho UV záření nebo rentgenových paprsků se poškodit materiál.

Zdroj. http://www.sciencedaily.com/releases/2012/07/120703172543.htm

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře