Velký vliv na šíření hluku má kromě reliéfu terénu rovněž vítr, vlhkost vzduchu , ale zejména teplotní rozvrstvení atmosféry. Především za jasných nocí je povrch země prochladlý a drží se u něj studený vzduch, který má větší hustotu než teplý. Zvukové vlny, které se šíří atmosférou od zdroje hluku se tak odklánějí k vrstvám s nižší teplotou – k zemi. Tady se mnohokrát odrážejí a tím se zesilují. Proto je slyšet hluk mnohem hlasitěji. Velmi výrazný je tento efekt v několikasetmetrové vzdálenosti od jakéhokoliv zdroje zvuku.
Během letního dne mají přízemní vrstvy mnohem větší teplotu od prohřátého zemského povrchu . I tentokrát putují zvukové vlny k chladnějším vrstvám, ale tentokrát směrem vzhůru. Proto je třeba ve městech hluk dopravy slyšet výrazněji ve vyšších patrech budovy než na chodníku. Důvodem tohoto efektu je skutečnost, že rychlost zvuku v chladném vzduchu je menší než v teplém.
Zdroj obrázku: ultrapark.kaist.ac.kr/...