Coandův efekt

8. únor 2013 | 06.00 |

Coandův efekt je pojmenován po rumunském inženýru, průkopníku letectví, fyziku a vynálezci Henri Coandăovi (1886 – 1972). V roce 1910 zkonstruoval první bezvrtulový letoun s proudovým pohonem Coandă-1910, který předvedl na druhém Mezinárodním leteckém salonu v Paříži roku 1910.  Při jeho testování si Coandă si všiml, že plameny a žhavé plyny vycházející z tryskových motorů, se drží při trupu letounu. Až po více než dvaceti letech výzkumů, zformuloval Coandă  princip, který dnes nese jeho jméno.

Proud kapaliny nebo plynu má při obtékání silně zakřiveného povrchu tendenci tento povrch obepínat. Dvacet let studií obtékání křídla letadla vzduchem prokázalo, že vzduch bude kvůli tvaru křídla vychýlen směrem dolů. Když opustí křídlo, tlačí letadlo nahoru a tím jej zvedá směrem vzhůru a jeho vztlak se podstatně zvýší. Tento princip byl použit při konstrukci několika letadel s krátkým vzletem a přistáním

Coandův jev se vyskytuje rovněž při výtoku tekutiny. Vytéká‐li z trysky paprsek tekutiny nasává jeho rozvířený povrch tekutinu z okolí do něhož vtéká. Jestliže paprsek proudí podél stěny vysaje proud tekutinu za vzniku podtlaku a vlivem jeho působení se paprsek přisaje ke stěně. Proto je tento efekt neméně důležitý při navrhování tvaru výtokových částí například čajových konvic, aby nedocházelo při vylévání jejich obsahu k bryndání kapaliny.

S Coandovým efektem se setkáváme v nejrůznějších dalších příkladech, kterými jsou rozprašovače, ventilátory klimatizací, vývěvy či konstrukce jazýčkových hudebních nástrojů.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.75 (8x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře