Teplotní záhada sluneční koróny byla rozluštěna

22. červenec 2013 | 06.00 |

plazovesluncePři ležení na proslulé, městské, ženevské plovárně Bains des Paquis můžete ve vodě pozorovat zajímavé vědecké billboardy. Jedním z nich je rentgenový snímek povrchu Slunce, jehož paprsky si právě dovolují olizovat vaši pokožku. A přitom můžete přemýšlet třeba nad problémem s postupně podivně rozmístěnými teplotami, které panují v nitru Slunce (15 milionů °C), na jeho povrchu ("pouhých" 6 000 °C) a v koróně (1 milión °C).  Tajemství příčiny chladného slunečního povrchu se v minulých dnech podařilo vědcům zjistit na základě snímků ze satelitu Hinode. Podařilo se tak konečně rozluštit záhadu z roku 1939?

Družice Hinode spolu s další družicí SDO zaznamenaly masívní koronální výtrysk hmoty. Ze záření v ultrafialovém oboru, které zaznamenal satelit SDO, byla určena jednak její teplota kolem 1 milionu °C a také rychlost plazmy držené magnetickým polem a uhánějící po povrchu rychlostí kolem 400 km/h.

Satelit Hinode, který monitoruje každých 45 sekund hustotu povrchu Slunce, pomohl rozluštit záhadu, proč má korona (vzdálenější od povrchové vrstvy Slunce) mnohem vyšší teplotu než panuje na jeho povrchu.  Na povrchu Slunce je hodnota teploty pouhých 6 000 °C, ale v koroně může teplota dosahovat až milión stupňů. Šokující to může být podobně jako kostka ledu, ze které vychází plamenný žár.

Tuto záhadu se snaží vysvětlit dvě dominantní teorie. Jedna připisuje ohřívání koróny smyčkami magnetického pole, které se táhnou ze slunečního povrchu a při svém přerušení uvolňují energii. Další připisuje ohřívání vlnami vycházejícími z pod povrchu Slunce, které nesou magnetickou energii a ukládají ji do koróny. Pozorování ukazovala, že se oba tyto procesy stále vyskytují na Slunci. Ale až dosud vědci nebyli schopni zjistit, zda některý z těchto mechanismů uvolní dostatečné množství energie, aby se koróna ohřála na tak vysokou teplotu.  

Vědci Michael Hahn a Daniel Wolf Savin z Kolumbijské univerzity analyzovali data z Extreme Ultraviolet Imaging Spectrometru na palubě japonského satelitu Hinode. Nezvykle vysokou teplotu koróny vysvětlují v souvislosti s tzv. polární koronální dírou. Magnetické silokřivky na pólech vystupují vysoko nad povrch Slunce. Tudy proudí energie z nitra Slunce do korony a prudce ji ohřívá, zatímco okolní povrch zůstává relativně chladný.

Tento článek mohl vzniknout za podpory mých studentů bývalé 4. D (2009-2013), kteří mi věnovali jako dárek několikadenní pobyt v Ženevě spojený s návštěvou Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Děkuji vám, moji absolventi!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře