Ženevské polární prstencové sluneční hodiny

24. červenec 2013 | 06.00 |

slunhodPo cestě ženevským nábřežím Quai Général Guisan k parku Jardin Anglais, kde se nacházejí květinové hodiny, najdete mnohem zajímavější sluneční hodiny. Jde o masivní kovovou konstrukci polárních prstencových hodin, které zde stojí už od roku 1974. Jak takové hodiny pracují?

Všechny sluneční hodiny určují čas v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce. Aktuální poloha stínu, který vrhá sluncem ozářený předmět, označuje sluneční čas.

Polární sluneční hodiny mají číselník rovnoběžný se zemskou osou a se stínovým ukazatelem. Číselník polárních hodin bývá obvykle na válcové ploše, jejíž výška je podstatně menší než poloměr válce. Když je poloměr válcové plochy podstatně větší než výška válcové plochy, označují se tyto hodiny jako polární prstencové. Stínovým ukazatelem je u ženevských hodin tyč umístěná v ose válce, která má ve svém středu měděný disk s otvorem, kterým dopadá sluneční paprsek na stupnici.

Vzhledem k tomu, že deklinace Slunce se během roku mění, mění se úhel, pod kterým Slunce v různých ročních obdobích svítí na číselník.

Stín sloupku tyče ukazuje sluneční čas. Odečtení denního rozdílu mezi slunečním časem a naším normálním časem se provádí pomocí zobrazené modré křivky a návodu na číselníku.

Světelný bod ve středu stínu disku zobrazuje na číselníku postavení slunce, odkud se dá určit datum. Jeho cesta přes číselník se mění ze dne na den. Například 21. června, při letním slunovratu, se pohybuje se v nejnižším řádku číselníku.

Tento článek mohl vzniknout za podpory mých studentů bývalé 4. D (2009-2013), kteří mi věnovali jako dárek několikadenní pobyt v Ženevě spojený s návštěvou Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Děkuji vám, moji absolventi!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře