Objevy ženevského fyzika Horace de Saussure

22. srpen 2013 | 06.01 |

katedrálaPři prohlídce ženevské románsko-gotické katedrály svatého Petra, kde také pravidelně kázal Kalvín, mě zaujala informace, že tato stavba od 15. do 18. století nebyla poškozena bleskem. To je v této době u tak obrovské monumentální kamenné stavby s tehdy vysokou dřevěnou věží velmi podivné, neboť v té době ještě bleskosvody používány nebyly. Důvodem této zvláštnosti se zabýval švýcarský přírodovědec a fyzik Horace-Bénédict de Saussure. Ten také zjistil, že dřevěnou věž před požárem od blesků zřejmě chrání její pokrytí tenkými ocelovými pláty, které byly už v té době spojeny se zemí několika ocelovými svody. Pro nás neznámý Horace-Bénédict de Saussure však ve své době toho objevil mnohem více pozoruhodného.  

saussure2Horace-Bénédict de Saussure  se narodil 17. února 1740 v Chêne-Bougeries nedaleko Ženevy a zemřel 22. ledna 1799 v Ženevě. By to švýcarský přírodovědec, fyzik, meteorolog a je považován za zakladatele alpinismu. V mládí se zabýval botanikou a z Alp si udělal svou přírodní laboratoř. Jeho znalost chemie, geologie a práce s minerály, erozí hornin a zkamenělinami jej vedla myšlence, že Země je mnohem starší, než se tehdy obecně myslelo. Jeho poznatky tak posloužily jako součást k základům Darwinovy ​​teorie evoluce.

Při svých cestách po vrcholcích Alp prováděl celou řadu meteorologických pozorování. Nesl si s sebou barometry k určování atmosférického tlaku a měřil také  teploměry teplotu varu vody na vrcholcích hor. Pomocí vlasových vlhkoměrů zjišťoval relativní vlhkost atmosféry v různých výškách při všech klimatických podmínkách a všech možných teplotách.

Vynalezl a zdokonalil mnoho druhů přístrojů, včetně magnetometru, používal cyanometer pro odhad modré barvy oblohy, diaphanometer pro souzení průzračnosti atmosféry a anemometr pro měření rychlosti větru. Jeho modifikace teploměru přizpůsobila tento přístroj k mnoha různým účelům. Dokázal tak například, že nejnižší vrstva vody v hlubokých jezerech má stejnou teplotu ve všech ročních obdobích. Využíval v meteorologii pozorovací stanice, kdy prováděl simultánní pozorování v různých nadmořských výškách. Sbíral přesné údaje o atmosféře ve vysokých nadmořských výškách. Zajímalo ho složení vzduchu a jeho průhlednost.

pise.cz/img/308341.jpg" alt="saussure2" width="300" height="170" align="left">V roce 167 vynalezl heliothermometr – přístroj pro měření slunečního záření. Tento přístroj je časným předchůdcem moderních solárních zařízení pro měření radiace. Vzhledem ke zvýšenému využívání skla během osmnáctého století, jej napadlo využít schopnosti skla zachycovat energii slunečního záření a vytvořit tak první sluneční kolektor. Jeho prototyp solární pece (trouby) byl vlastně miniaturní skleník, vyrobený ze dřeva se třemi vrstvami skla, pro zachycení sluneční energie. Dosáhl v něm nejvyšší teploty 230 °F, která se výrazně nelišila od umístění kolektoru v rozdílných nadmořských výškách ve švýcarských Alpách. Dospěl tak k názoru, že teplota okolního vnějšího vzduchu nehrála v tomto experimentu žádnou významnou roli. Jeho solární pec se stala prototypem pro solární kolektory, které dnes ohřívají vodu, vytápí domy či jiných případech umožňují vaření potravin.

saussure3

V roce 1766 si vyrobil první elektroměr. Měřil jím elektrický náboj ve vzduchu pomocí vzdálenosti mezi dvěma malými, izolovanými kuličkami zavěšenými na jemných závěsech pod skleněným zvonem. Během velké bouřky v noci  z 4. na 5. červenec 1788 spolu se svým synem nocovali ve stanu. V jeho blízkosti udeřil blesk. De Saussure neodolal a zkontroloval svůj elektroměr. Kuličky  byly v maximální vzdálenosti od sebe. Tím si potvrdil, že vzduch byl velmi elektricky nabitý. Protože si byl vědom nebezpečí blesků, nainstaloval na svém domě v Ženevě jeden z prvních bleskosvodů na světě. A také se sešel v Londýně s jeho konstruktérem – Benjaminem Franklinem.

saus6

Z blonďatých vlasů své manželky Albertine sestrojil v roce 1783 vlasový vlhkoměr. Jeho principem je prodlužování vlasů ve vlhkém vzduchu a jejich zkracování v suchém vzduchu. Na vrcholu Mont Blanc nainstaloval, Horace-Bénédict de Saussaure vlhkoměry dva, jeden ve stínu a druhý na slunci. Porovnáním jeho měření s měřením vlhkoměrů dole v Ženevě ve stejný den, zjistil, že v poledne vzduch na vrcholu Mont Blanc má 6x menší vlhkost než v Ženevě. Znalost množství vlhkosti ve vzduchu se pak stalo nezbytným pro meteorologické účely a poptávka po jeho vlasových vlhkoměrech byla z celé Evropy.

Zdroj obrázku: http://en.wikipedia.org/wiki/Horace-B%C3%A9n%C3%A9dict_de_Saussure


Tento článek mohl vzniknout za podpory mých studentů bývalé 4. D (2009-2013), kteří mi věnovali jako dárek několikadenní pobyt v Ženevě spojený s návštěvou Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN. Děkuji vám, moji absolventi!

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře