Výtrysky velryb

15. listopad 2013 | 06.00 |

Kytovci jsou původně suchozemští savci, kteří se plně přizpůsobili na život pod vodou. Ke svému dýchání potřebují vzduch, proto vyplavou na hladinu, aby se ho nadechnuli. Když se pak ponoří pod vodu, dojde k uzavření dýchacích otvorů (nozder). Nozdry mají umístěny přímo na vrcholu hlavy, aby měli co nejsnadnější přístup ke vzduchu. Při svém vynoření často vytváří výtrysky, podle jejichž velikosti, tvaru a úhlu zkušený pozorovatel pozná na velkou dálku druh kytovce. K čemu slouží a jak vznikají pozoruhodné velrybí výtrysky?

Tyto velryby se při svém pohybu pod vodou musí ochlazovat podobně jako savci na souši. Voda však nemůže dostatečně odvádět teplo z jejich organismu, tak dobře obaleného izolující tukovou vrstvou. Navíc při plavbě velryb vzniká v jejich těle velké množství tepla, kterého se kytovec musí nějak zbavit. Přitom se ještě pohybuje v mořích a oceánech o rozdílných teplotách vody.

Při zahřátí kytovce se jeho cévy procházející vrstvou tuku do kůže, roztáhnou, horká krev se pak dostává do kůže, kde se ochlazuje v kontaktu s okolní vodou.

Svou tělesnou teplotou také regulují tím, že ústní dutinu promývají okolní chladnou vodou. Ta se přitom ohřeje a pak ji vypouštějí ve výtryscích. Navíc při výdechu vzduchu zahřátého v plicích kytovce pod tlakem, zkondenzuje v něm obsažená vlhkost hned  při střetu s venkovním chladným ovzduším  v kapky vody a vzniká viditelná fontánka. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře