Jak vzniká půdní škraloup?

27. červenec 2016 | 10.00 |

Po silných deštích se na povrchu některých půd tvoří půdní škraloup, který po déle trvajícím suchu praská. Půdní škraloup je ztvrdlá, pro vodu a vzduch neprostupná vrstva o tloušťce do 1 cm. Zamezuje výměnu vzduchu mezi půdou a ovzduším, snižuje vsakování vody do půdy a také brání vzcházení rostlin. Po jeho vytvoření je půda sluncem vysušována, případný déšť stéká po jeho povrchu a nevsakuje se. Při déle trvajícím suchu vítr odnáší v podobě prachu úrodnou svrchní vrstvičku. Voda z půdy vzlíná k povrchu, kde se ihned odpaří. Jak škraloup praská? 

Jílovité částice v půdě jsou smáčeny vodou. Jejich vzájemné silové působení je přitažlivé a proto se k sobě dobře spojují a tvoří tak z fyzikálního pohledu soustavu s minimálním povrchem a tedy s minimální povrchovou energií. Původně jednotlivé částice půdy oddělené vrstvičkou vody se po jejím odpaření působením povrchových sil stahují k sobě. Když dojde k odpaření vody z půdy, zůstanou jílovité půdní částice spojeny v pevný půdní škraloup. Ten praská v místech, kde byly jednotlivé částice půdy vzdáleny náhodně dále od sebe.

 Aby se pak voda do půdy znovu dostala, je nutné půdní škraloup technickými způsoby rozrušit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář