Malé halo a parhelia

6. prosinec 2016 | 06.00 |
› 

parhelium

Mrazivé počasí přináší spolu s nízkými teplotami i zvýšený výskyt ledových krystalků v ovzduší. To spolu se slunečním světlem může způsobovat nejčastější z halových jevů v atmosféře – vznik malého hala spolu s parhelii. Stačí se během dne opatrně dívat na oblohu směrem proti Slunci, případně si při hledání jevu zakrývat Slunce na obloze rukou. Snímek se mi podařilo pořídit při ranní procházce na Vysočině.

Malé halo má podobu světlého bělavého kola v okolí Slunce o poloměru 22° kolem středu slunečního disku. Vnitřní okraj tohoto oblouku přitom mívá načervenalé zbarvení.
Pokud si v rovině slunce na obloze (rovnoběžné s rovinou obzoru) představíme druhou kružnici, pak se v průsečíku této kružnice a bělavého oblouku nacházejí po obou stranách od Slunce dobře zvýrazněná vedlejší (boční) slunce – tzv. parhelia. Jsou to na první pohled zajímavě duhově zbarvené plošky, jejichž strana směrem ke Slunci je zbarvená načervenale.

Pokud je Slunce nízko nad obzorem, obě plošky se nacházejí blízko něj. Při stoupání Slunce po obloze se parhelia od něj začínají výrazně vzdalovat. Někdy lze velmi vzácně pozorovat v úhlové vzdálenosti až 120° od středu slunečního disku tzv. paranthelia (stodvacetistupňová vedlejší slunce).

Podmínkou vzniku malého hala je výskyt ledových krystalků v ovzduší, na kterých nastává lom slunečního světla. Sluneční paprsek vstupuje do šestibokého hranolku ledového krystalku kolmo k hlavní krystalové ose jeho boční stěnou. Dochází k lomu světla jak při dopadu světla na optické rozhraní vzduch - led, tak také při výstupu boční stěnou na rozhraní led – vzduch.

Kružnice malého hala vzniká lomem paprsků na náhodně orientovaných krystalcích ve tvaru šestibokých sloupků, do nichž vnikají boční stěnou, lámou se, procházejí ledem krystalu a při výstupu se opět lámou na další stěně sloupku. Paprsky se přitom odchylují od směru vstupujícího paprsku v závislosti na úhlu dopadu na boční stěnu. Vystupující paprsky z ledového krystalku vytvářejí plášť kuželu o vrcholovém úhlu 44°, proto se na obloze jeví symetricky v úhlové vzdálenosti 22° na každou stranu od středu slunečního kotouče.

Příčina vzniku vedlejších sluncí (parhelií) je v lomu paprsků a to při úhlu lomu 60°. Šestiboké krystalky ledu se v ovzduší vyskytují s vertikální orientací hlavní osy. Sluneční paprsky se po průchodu krystalky a jejich zobrazení na nebeské sféře kupí po obou stranách slunečního disku a dávají vznik světlým skvrnám vedlejších sluncí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář