Co je to blackout?

11. únor 2010 | 06.00 |

rozvodna sit

Výrazný výpadek proudu, který  přeruší zásobování  rozsáhlého území elektrickou energií se označuje blackout. Existuje mnoho příčin výpadku elektrického proudu v elektrické síti. Mezi hlavní příčiny patří:
- extrémní spotřeba energie v létě vlivem stále rostoucího používání klimatizace
- zatížení přenosových systémů, jejich následný průhyb a kontakt s okolní vegetací
- při bezvětří je  minimální produkce větrných elektráren a jejich výkon je nahrazován přenosem elektřiny z jiných zdrojů, často na velké vzdálenosti
- chyby v koordinaci při propojení národních energetických soustav

- technický stav energetické sítě

Plošný výpadek elektřiny na velkém území (blackout) je kritická událost pro celá města, regiony, státy, kontinenty. Zatímco ostatních strategických surovin mají státy zásoby na 90 dní, elektřinu skladovat nelze. Vyrobená energie se musí hned spotřebovat. Co se nevyrobí, nemáme. Blackouty jsou jednou z příčin, proč není takový tlak na důslednou elektrifikaci železnice a proč se stále používají dieselelektrické lokomotivy.

Jaké největší blackouty se v nedávné době staly?
20. února 1998 Auckland, Nový Zéland
14. srpna 2003 severovýchod USA a Kanada
23. září 2003 Dánsko a Švédsko
28. září 2003 Itálie
12. července 2004 Řecko
18. srpna 2005, Bali, Indonésie
27.

dubna 2007 Kolumbie

Výsledky zkoumání příčin blackoutů:
- přenos velkých výkonů na hranici zatížitelnosti
- nezvládnutá situace při propojení soustav sousedních států
- vlivem liberalizace trhu zmizelo tradiční plánování výroby a přenosu elektrické energie
- provozovatelé jednotlivých soustav jsou na sobě více závislí, na druhé straně jsou pod     
   komerčním tlakem rostoucího počtu odběratelů

- nebyla včas rozpoznána běžná porucha (např. přeskok z vodiče vedení na větev stromu),
   takže nebyla včas přijata opatření a došlo ke kaskádovitému šíření poruchy

- chyběly podpůrné programy, jako je odhad bezpečnosti provozu v reálném čase a   
   dynamický odhad stavu soustavy, který by dispečery včas varoval nedostatek komunikace,
   koordinace a ve výměně dat mezi provozovateli soustav

Jednou z příčin výpadku energie v roce 2004 v Řecku bylo omezení prostředků na údržbu soustavy v důsledku velkých investic do olympiády.
Ve Švédsku bylo v roce 2003 zase jednou z příčin odstavení jaderné elektrárny Barseback, které mělo politické důvody
V Itálii v roce 2003 byla příčinou bouřka, která vyřadila linku mezi Švýcarskem a Itálií. Státní společnost ENEL ztratila kontrolu nad situací během 4 sekund. Tisíce lidí zůstaly ve vlacích a v metru, letecká doprava byla zrušena.
Mediálně nejznámější blackout Norteast v USA a Kanadě v roce 2003 začal pádem několika stromů na VVN vedení. Tuto událost operátoři nezvládli a došlo k dominovému šíření poruchy. V koncovém stavu bylo od sítě odpojeno 256 energetických zdrojů. Došlo k poruchám v zásobování vodou, zkolabovala železniční i letecká doprava, telefonní síť, internet. Jen v New Yorku byla zaznamenáno 3000 požárů (od svíček). Nejvíce úmrtí vzniklo při dopravních nehodách (nefungovala světelná signalizace) a pádem zlodějů, rabujících v opuštěných domech, ze střechy nebo římsy. Došlo také k úmrtí v důsledku nadýchání zplodinami z provozu elektrocentrál.

Nejvážnější následky měl blackout v Aucklandu. Zasáhl sice "jenom" 1 milion obyvatel, s důsledky blackoutu se ale město nevyrovnalo dodnes. Zpočátku jednoduchá porucha na VN kabelu vyvolala řetězec dalších poruch na kabelech. Po každé opravě kabelu a následném připojení napětí došlo k závadě na dalších místech. Tento stav, kdy obchodní centrum města bylo zcela mimo provoz, trval 5 týdnů! Denně spotřebovaly nouzové agregáty 1 milion litrů nafty. Za tu dobu opustila město velká část obyvatel, ale také banky, univerzity, významné firmy... Drobným podnikatelům stát doporučil ohlásit bankrot a po zklidnění situace začít znovu.

I energetika v České republice byla již na pokraji blackoutu. Nouzový stav, vyhlášený ČEPS 24. července 2006, nebyl typickým blackoutem ve smyslu fatálního dopadu na odběratele. Žádnému spotřebiteli v ČR nebyla dodávka elektřiny přerušena. Vlivem vyhlášených regulačních stupňů museli však velcí spotřebitelé omezit odběr. Dispečink ČEPS ten den řešil více než 1000 tísňových volání. Vlivem přetížení sítě v sousedních státech se změnil objem toku energie v ČR jak v severojižním směru, tak i od východu na západ.  Stalo se to 4. července, kdy průměrná denní teplota byla 27°C, v 9 hodin ráno byla teplota již 33°C. Zatížení sítě bylo o 500MW vyšší než obvykle v tomto čase. Dne 20. května 2006 bylo při vichřici zdemolováno vedení 400kV mezi rozvodnou Hradec a německým Etzenrichtem. Toto vedení bylo rychle nahrazeno provizorní linkou a byla zahájena oprava. Shodou okolností právě dne 24. července probíhalo přepojování z provizorního vedení na původní opravené.

Z důvodů oprav a revizí byly vypnuty další 4 přenosové trasy na území ČR. Po 8. hodině ráno došlo k nečekanému vypnutí rozvodny Diviča ve Slovinsku (důsledek požáru v blízkosti rozvodny) a následně k navýšení odběru z ČR do Rakouska. To vedlo k přetížení jednoho z 400kV vedení rozvodny Hradec a jeho vypnutí. Dominovým efektem pak došlo k dalším výpadkům, čímž část sítě v ČR přešla do ostrovního provozu.

Tento ostrovní provoz byl však značně nesymetrický – zůstala v něm velká část zdrojů a vykazoval přebytek výkonu 1500MW. Stejný rozdíl byl ve zbývající části soustavy, ale jako deficitní. Přesto se podařilo systém zregulovat a asi po 1 hodině soustavu ČR opět spojit.

Další dva výpadky, způsobené požárem vazební tlumivky v rozvodně Čechy střed a kontakt vedení se stromem v důsledku velkého průhybu, způsobily kolem poledne opět vznik ostrovního provozu, tentokrát s diferencí výkonu 2400MW. Zvládnout tento stav se podařilo pouze po odpojení některých elektrárenských bloků. Následně byl ve 14.00 vyhlášen stav nouze, ale síť se odlehčila pouze o 600MW. Ještě v 14.45 došlo ke vzniku dalšího ostrovního provozu. Pak se situace vlivem snížení odběru začala stabilizovat, stav nouze byl ukončen ve 23.00.

Autor ing. Karel Kuchta

Aktuální situaci v ČR ohledně připojení solárních elektráren popisuje článek:
http://www.novinky.cz/ekonomika/191811-energetici-sturmuji-proti-solarnim-elektrarnam-znici-nam-sit.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.51 (35x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře