Velikonoční řehtačka

5. duben 2010 | 06.00 |

řehtačkaK symbolům Velikonoc pro mě neodmyslitelně patří řehtačky. Řehtat neboli řepotat se s nimi začíná na zelený čtvrtek, kdy se přestává zvonit zvony, protože ty "odlétly do Říma". A tak ke svolání k bohoslužbám se musely použít jiné než zvonivé nástroje - různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus. S nimi pak kluci obcházejí vesnici až do bílé soboty - brzy ráno, v poledne a odpoledne. Vepředu jdou ti nejmenší s trakači, vzadu ti nejstarší - "páni" s ručními řehtačkami. U křížků ve vesnici se páni vždy pomodlí. Na velký pátek se řepotá ráno v pět hodin, o poledni a ve tři hodiny, kdy se dělají "kolečka". Ve dvoře každé chalupy řepotáci objedou třikrát dokola. Klepáči stojí a klepou. Poslední řepotání tohoto dne je večer. Na bílou sobotu se řepotá opět ráno v pět hodin a pak se chodí vybírat. Páni nesou v dnešní době kasičku na peníze. My se však zaměříme na zdroj tohoto zvuku - řehtačku (klapačku, řepoták...)

Vyrobit dnes pořádnou řehtačku moc lidí neumí. Ty menší se sice dají koupit v obchodech a slouží k naprosto jiným účelům než si jejich majitelé myslí, že sloužit mají. A tak někdo s nimi plaší ve vinohradu špačky a jiný ji má jako neodmyslitelnou zvukovou kulisu například při povzbuzování na hokejovém utkání.

Pronikavý zvuk v řehtačce nejčastěji vzniká tak, že na ozubené dřevěné kolo v pravidelných intervalech dopadá několik pružných dřevěných latěk. Velké řehtačky vezou kluci před sebou jako trakař. Otáčení kola trakaře je spojeno s otáčením připevněného ozubeného kola na něm a pružné laťky značně drkotají. Malé řehtačky jsou poháněny dřevěnou klikou, kterou točí jedna ruka. Často se dělají z jasanového dřeva, mají ozvučnici, která krásně rezonuje a zesiluje vytvářený zvuk. Jak řehtačkou otáčíme, zvuk kolísá. Ruční klepátko je tvořeno dřevěným kladívkem, které v ruce přehazujeme na dřevěnou desku tam a zpět a vytváříme charakteristické klapání.

V některých městech byla velká řehtačka i na kostelech místo zvonů. Například v Pelhřimově byla kostelní řehtačka dlouhá 1,5 m. Řehtalo se s ní na ochozu věže kostela svatého Bartoloměje a v současné době ji ve svých sbírkách uchovává Muzeum Vysočiny v Pelhřimově.

Zaregistroval jsem, že se tyto typické zvuky dají dnes napodobit elektronicky a dají se sehnat i jako zvonění do mobilu. Inu pokrok nezastavíš, ale k poetice Velikonoc to má hodně daleko.

Největší řehtačku vyrobil Miroslav Rychtář z Protivína ve spolupráci s truhlářem Josefem Brůžkem během jednoho týdne. Její hmotnost je 45 kg, má výšku 199 cm a šířku 52 cm. Je vyrobena ze smrkového dřeva, ozubená část je vytvořena z tvrdého dřeva dubu a pružící deska o rozměrech 165 x 42 cm je z překližky.

Pokud řehtačky neznáte, podívejte se na pořad ČT: http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=2370

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.38 (13x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře