Giovanni Domenico Cassini a jeho vesmírná sonda

8. červen 2010 | 06.00 |

CassiniDnes si připomínáme narozeniny astronoma, podle kterého je pojmenováno nejvýraznější dělení Saturnova prstence, který jako první úspěšně změřil sluneční paralaxu a objevil 4 Saturnovy měsíce. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a jeho jméno nese sonda Cassini, která prozkoumala Saturn.

Francouzský astronom italského původu Giovanni Domenico Cassini se narodil právě 8. června 1625 v Perinaldě blízko Nice (dříve Janovská republika, nyní Francie). Vzdělání získal Cassini v Janově, kde se projevily jeho vlohy pro matematiku a astronomii. V roce 1644 se stává asistentem na Panzonské observatoři u italského města Bologna. V roce 1650 je profesorem na univerzitě v Bologni. Neomezoval se jen na astronomii, protože studoval křivky, které jsou dnes známé jako Cassiniho křivky. Toto studium zároveň použil v práci o relativním pohybu Země kolem Slunce. Další oblastí, kterou se zabýval, byla hydraulika - byl poradcem pro řešení problematiky povodí na řece Po. Dále byl poradcem papeže pro dohled nad výstavbou opevnění a pracoval i jako odborník pro údržbu řek.  V roce 1652 zahajuje patnáctiletý výzkum Jupitera a jeho už tehdy známých 4 Galileových měsíců. Výsledkem dlouholeté práce jsou tabulky s dráhovými elementy měsíců - na tehdejší dobu mimořádně přesné. Společně s Hookem je Cassinimu připisován objev Velké rudé skvrny na Jupiteru (kolem roku 1665).  V šedesátých letech se pak zaměřuje především na sledování planet (Venuše, Mars, Jupiter) a snaží se co nejpřesněji zjistit periodu jejich rotace. Dobu rotace Marsu určil na 24 h 40 min, což se od dnešní hodnoty liší o 3 min. V roce 1669 je pozván do Francie, aby se zde stal prvním ředitelem Pařížské observatoře, která byla zřízena Ludvíkem XIV. pro potřeby tehdejší mořeplavby. Senát města Bologně a papež s cestou souhlasili, protože se domnívali, že půjde o krátkou návštěvu. Jenže Cassini Italy zradil a zůstal ve Francii do konce svého života.

Zde pak v roce 1671 objevuje Saturnův měsíc Iapetus. V roce 1672 zjistil se svým spolupracovníkem - astronomem v jihoamerické Francouzské Guayaně vzdálenost Země – Mars. To umožnilo Cassinimu odvodit další vzdálenosti ve sluneční soustavě.

Ve stejný rok zároveň objevuje další Saturnův měsíc – Rheu. V roce 1675 objevuje mezeru mezi prstenci Saturnu, která se dnes označuje jako Cassiniho dělení  a přichází se správnou představou, že Saturnův prstenec je tvořen obrovským množstvím menších úlomků těles, která obíhají kolem Saturnu.

V roce 1679 vydává Francouzská akademie mapu Měsíce, která byla zhotovena na základě převážně Cassiniho pozorování. V roce 1680 si přizval Edmonda Halleye, aby společně pozorovali kometu Kirch a určili tvar její dráhy. Roku 1684 objevuje další dva měsíce – Tethys a Dione. Dne 14. září 1712 (některé zdroje uvádějí 1710) umírá dva roky vážně nemocný a slepý Cassini ve Francii.

Podle astronoma Cassiniho dostala jméno americká planetární sonda, která se v roce 1997 vydala na průzkum planety Saturn, jejích prstenců a jejích měsíců.. Sonda měla dvě části: vlastní sondu Cassini a atmosférickou sondu Huygens (pojmenovanou po holandském vědci Christiaanu Huygensovi). Po startu z mysu Canaveral na Floridě bylo během letu k Saturnu využito gravitačních manévrů při dvou průletech kolem Venuše (1998), kolem Země (srpen 1999) a kolem Jupiteru (prosinec 2000), které ji urychlily natolik, že se podstatně zkrátila doba přeletu k Saturnu. Průletů kolem Venuše a Země bylo využito ke kalibraci vědeckých přístrojů, v oblasti planety Jupiter sonda prováděla  vědecká měření.

1. července 2004 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu, aby se 25. prosince 2004 se od sondy Cassini oddělila sonda Huygens, která 14. ledna 2005 úspěšně přistála na měsíci Titan. Během jejího přistávání sloužila sonda Cassini jako retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy Huygens na Zemi.

Sonda Huygens přistála na měsíci Titanu 14. ledna 2005 a během sestupu atmosférou a 2 hodiny po přistání shromáždila značné množství vědeckých poznatků o tomto tělese. Pravděpodobně na povrchu měsíce vydržela pracovat 4 hodiny, avšak Cassini zprostředkovávající informace se dostala do jeho zákrytu, přenos byl tedy přerušen.V prosinci 2007 odeslala sonda na Zemi fotografie svědčící o existenci tekutých uhlovodíků na měsíci Titan. Konec mise byl původně plánován na 30. června 2008,  ale mise byla prodloužena nejméně o dva roky

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře