Krevní oběh žirafy

28. květen 2010 | 06.00 |

žirafaŽirafy dosahují výšky od 4 do 6,5 metru. Jejich krk je dlouhý až 2,5 metru. Aby se krev dostala do mozku  musí překonat značné převýšení a proto má žirafa nejvyšší krevní tlak mezi savci. Jenomže se také musí se svou hlavou sklonit a to by mohlo vést v důsledku prudkého snížení krevního tlaku k popraskání jejich mozkových cév. Jak se organismus žirafy vyrovnává s takovými změnami krevního tlaku?

Kardiovaskulární systém žirafy je jedním z nejdokonalejších v přírodě. V tomto systému koluje 70 až 100 litrů krve, které srdce pumpuje s průtokem až 60 litrů za minutu. Krevní tlak žirafy se mění podle činnosti žiraf. Když žirafa leží klesá její krevní  tlak na 150/105 mm rtuťového sloupce, při přijímání potravy se hodnoty pohybují od 140/90 mm Hg do 230/120 mm Hg. Největšího krevní tlaku dosahuje žirafa při svém pohybu a to až 270/125 mm Hg (normální krevní tlak u člověka je v klidu asi 140/90 mm Hg)

Nejprve se vědci domnívali, že srdce žiraf musí mít velmi specifickou stavbu a mohutnost. To se ale neprokázalo, srdce žirafy je v poměru k jejímu tělu v optimální velikosti. Jeho hmotnost u zvířat v zajetí je přes 7 kg, u žiraf v přírodě přes 11 kg.

Tepny končetin a krku, jež vedou okysličenou krev, jsou silnostěnné a velmi elastické. Tato elasticita tepen brání extrémnímu rozšíření, má za úkol vytlačit krev vzhůru. Navíc jsou ve stěně zmnožená svalová vlákna, kterých je nejvíce v poslední třetině délky krčních tepen. V samotném mozku se nachází rozvětvení cév, které pomáhá k rovnoměrné distribuci krve v mozku a zabrání tak prudkému zvýšení tlaku.

Naopak žíly krku a končetin vedoucí odkysličenou krev zpět k srdci jsou tenkostěnné a schopné se velmi rozšířit. Vedle toho jsou vybaveny chlopněmi.Při sklonění hlavy brání chlopně krčních žil náhlému přítoku krve do mozku. V horní části krční žíly dojde při sklonění hlavy k rozšíření jejího průřezu z 0,12 cm2 na 3,16 cm2.

Objem krve, který se tak v žilním řečišti zachytí, je zhruba 5 litrů, to způsobí snížení krevního tlaku zvířete. Další adaptací krevního oběhu je vyšší vazba kyslíku a vyšší počet červených krvinek. Je jich asi 11,8 miliónu v mm3 (u dospělého člověka je to asi 5,5 miliónu v mm3).

Bylo provedeno několik studií, které chtěly objasnit, jak se změní relativně stabilní hodnoty krevního tlaku u zvířete v okamžiku, kdy skloní hlavu. Studie publikované v devadesátých letech minulého století uváděly, že v ten okamžik dojde ke zvýšení krevního tlaku na 280/150 mm Hg a zároveň se zdvojnásobí počet pulsů. Novější studie amerických (2006) a dánských vědců (2007) prokázaly, že skloní-li žirafa hlavu pod úroveň srdce, poklesne tlak v tepnách z 204 mm Hg na 139 mm Hg. Otázkou zůstává, která fakta jsou správná, neboť tyto studie byly prováděny v celkové anestézii, která výrazně ovlivňuje kardiovaskulární aparát.

Zkoumání kardiovaskulárního systému žiraf je zajímavý nejenom z fyzikálního pohledu, ale mohl by pomoci řešit problémy spojené s vysokým krevním tlakem u lidí, který bývá spojen s civilizačními chorobami.

podle Petry Hátlové, Právo

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3.33 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře