Paprsek bolesti

15. říjen 2009 | 06.00 |

ADSTytam jsou doby, kdy nás mohla policie rozhánět na demonstracích tak primitivní technikou jako byla vodní děla a pendreky. Jsou to metody, které jsou velmi nápadné zejména pro okolo slídící fotografy, kameramany a novináře, kteří se snaží ulovit nadstandardní záběry pro svého zaměstnavatele. Mezi docela nenápadné metody rozhánění davu, zato však mnohem bolestivější, je technologie zvaná ADS (Active Denial System), přezdívaná jako paprsek bolesti.

Tato technologie využívá silné mikrovlnné záření, které se dá použít jak proti skupině lidí, tak také ke znehybňování nepřátelských vozidel. Používá se svazek mikrovlnného záření s frekvencí 95 GHz, tj. s vlnovou délkou 3,2 mm, který může zasáhnout terč až do vzdálenosti 700 metrů. Zastaví je zeď, ale například i silnějším oblečením bez větších obtíží projde. Zasaženému člověku pronikne do kůže do hloubky několika desetin milimetru, kde rozkmitá molekuly vody v povrchu pokožky. To vyvolá zahřátí této vrstvy kůže až na zhruba 55 °C, což u dotyčné osoby vyvolá nepříjemný pocit extrémního žáru. Paprsek bolesti sice kůži nespálí a nezpůsobí trvalé následky, ale nepříjemné to je asi tak, jako když prsty vyšroubováme rozsvícenou žárovku. Systém ADS se může také uzpůsobit na mnohem brutálnější zbraň. Nasazení paprsku bolesti na rozvášněný dav byl měl přinést takzvaný "goodbye effect", kdy se všichni rozutečou.

Systém ADS, je znám od roku 2001, dosud však nebyl nasazen v ostré akci, zřejmě kvůli přetrvávajícím obavám z případných následků. Například analýza úřadu pro zodpovědnost US Government Accountability Office hodnotí poměr zisků a ztrát při nasazení systému ADS jako nejhorší ze všech aktuálně vyvíjených nesmrtících technologií, kterých mají v USA celkem 8. Přesto se oddělení Pentagonu, spravující záležitosti méně smrtících technologií, rozhodlo systém ADS modernizovat.

Americké vzdušné síly US Air Force navýšily roční výdaje na ADS ze 2 miliónů na 10 miliónů dolarů. Paprsky bolesti se teď budou instalovat i na létající techniku, takže se nepřátelské davy mohou brzy dočkat mikrovlnného útoku například z vrtulníku ze vzduchu. Kritici projektu ADS, jako je například fyzik Jürgen Altmann z německé Dortmund University, poukazují na to, že mikrovlnné dělo není příliš přesné a že může způsobit závažné popáleniny už při výkonu jen o něco málo vyšším, než je ten potřebný k rozhánění nepřátel. Že na tom něco je, potvrzuje případ dobrovolníka US Army, který po testech ADS v dubnu 2007 skončil v nemocnici s popáleninami druhého stupně. Ze 600 dobrovolníků bylo údajně dosud poraněno 8, přičemž ve 2 případech došlo k hospitalizaci.

David Law, který v Pentagonu vede divizi technologií méně smrtících zbraní oproti tomu tvrdí, že nová dvoumetrová anténa mikrovlnného zářiče určená pro letouny bude operovat s nejnižším možným výkonem a že bude vybavená automatickým naváděcím systémem. Jak se zdá, v Iráku nebo třeba v Afghánistánu brzy poznají déšť bolesti z oblohy na vlastní kůži

Podle článku Stanislava Mihulky

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.2 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Paprsek bolesti jirka* 15. 10. 2009 - 07:57
RE: Paprsek bolesti pavel 25. 06. 2016 - 21:58