Obrana před statickou elektřinou

18. září 2010 | 06.00 |

static electricityStatická elektřina vzniká 3 způsoby: třením, separací materiálu (např. při odvíjení fólie) a indukcí. Třením dvou materiálů o sebe se elektrony v povrchových vrstvách materiálů k sobě velmi přibližují. Pak mohou přecházet z jednoho materiálu na druhý. Přitom směr jejich pohybu závisí na triboelektrické řadě. Látky nalézající se u kladného konce  řady mají tendenci k odevzdávání svých elektronů v povrchové vrstvě a nabíjejí se kladně, zatímco materiály u záporného konce řady se snaží o získání elektronů a nabijí se záporně. Na velikost náboje na tělesech má vliv silnější přitlačování materiálů k sobě při vzájemném tření - pak vznikne větší náboj. Když je rychlost pohybu při tření velká, pak je tím vyšší úroveň nabíjení, protože elektrony v povrchových vrstvách materiálů získávají větší energii, která se třením vytváří.

Při setkání dvou materiálů, se elektrony  povrchových vrstvách nacházejí velmi blízko u sebea při separaci projevují snahu k přilnutí k jednomu nebo druhému materiálu, podle jejich umístění v triboelektrické řadě. Pokud dochází k opakované činnosti, zvyšuje se výrazně elektrický náboj na tělesech.

Nakonec se elektrostatický náboj může na těleso dostat i bez vzájemného dotyku a to prostřednictvím tzv. elektrostatické indukce.

Na vznik statické elektřiny mají vliv nejenom materiály, ale i vlhkost. Čím sušší je prostředí,tím vyšší je úroveň elektrostatického náboje a opačně, čím vyšší je vlhkost, tím menší je i elektrostatický náboj.Velký elektrostatický náboj můžeme docílit  kombinovaným vrstvením mnoha vrstev materiálů (např. fólie umělé hmoty). Pokud materiál postupně snižuje svoji teplotu může rovněž vznikat elektrostatický náboj, který se rozmístí po celém materiálu.

Statická elektřina může mít nebezpečné účinky v prostředích, kde po vzniku jiskry při výboji náboje vzniklém třením, existuje zápalné (výbušné) prostředí, jak je tomu v textilních provozech, lakovnách apod. Tankování pohonných hmot do umělohmotných nádob je zakázáno.  Třením benzinových par v umělohmotných kanystrech, může dojít rovněž k výbuchu. Třením suchého vzduchu o karoserii automobilů (raket či letadel), dochází k nabíjení jejich povrchu.

Nepříjemně může působit triboelektřina při textilním zpracování umělých vláken, při nošení textilií z těchto vláken, které se "lepí" na spodní prádlo, při chození po kobercích z umělých vláken apod. Stačí pak například dotyk ruky s předmětem, kdy dojde k nepříjemnému vybití náboje a někdy i k přeskočení jiskry.

Bránit se můžeme používáním vhodnějších textilních materiálů, které neobsahují umělá vlákna. Při svlékání problematických kusů oblečení se můžeme vodivě uzemnit dotykem ruky s vhodným kovovým předmětem (topení, zárubně dveří...). Při vystupování z auta se před vystoupením chytneme karoserie, aby při zavírání dveří jsme nedostali "ránu".  Z aut bývá elektrický náboj vzniklý třením odváděn přes pneumatiky do země, některá auta  jsou vybíjena elektrostatickým páskem, který za nimi při jízdě vlaje. U cisteren převážejících hořlavý náklad se můžeme setkat s zemnícím řetízkem.

Pokud  se chceme zbavit elektrostatického náboje, který získáme třením o podlahu či čalounění, pak v místnostech udržujeme vhodnou vlhkost vzduchu, se kterou se statická elektřina příliš nekamarádí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (17x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře