Druhy radioaktivního záření - song

31. leden 2009 | 06.00 |

zareniExistuje několik druhů radioaktivního záření, které se liší svou schopností pronikat látkou a chováním v elektrickém a magnetickém poli. Tyto druhy radioaktivního záření byly označeny jako záření α, záření β, záření γ či neutronové záření.  Jednotlivé druhy radioaktivního záření je možné také detekovat buď fotografickou deskou nebo Geiger-Müllerovým počítačem. 

Záření alfa (α)
Toto záření bylo po svém objeviteli nejprve pojmenováno Becquerelovy paprsky. Důkaz toho, že Becquerelovy paprsky jsou jádra hélia podal v roce 1908 Ernest Rutheford. Alfa částice sehrála důležitou úlohu při Rutherfordových experimentech, při kterých objevil jádro atomu a které následně vedly ke vzniku planetárního modelu atomu. Částice alfa nebo také alfa záření jsou héliová jádra s kladným nábojem, mají dva protony a dva neutrony. Částice alfa jsou vyzařovány některými radioaktivními jádry atomů, tzv. alfa-zářiči. Pohybují se poměrně pomalu a mají malou pronikavost. Pohlcuje je třeba obyčejný papír nebo pokožka ruky. Nebezpečnost záření je však v okamžiku, kdy se zářič alfa dostane do těla například v potravě. Přeměně alfa podléhá například uran U238. Při ní se z jádra atomu uvolní dva neutrony a dva protony. Tato alfa částice se začne pohybovat od jádra. Takto nově vzniklé jádro má o dva protony a o dva neutrony v jádře méně a může rovněž podléhat rozpadu. Uran U238 se samovolně rozpadá právě alfa rozpadem a tak z něj vzniká lehčí jádro thoria Th234.

http://atomovejadro.wz.cz/stranky/radioaktivita_1.html

Záření beta (β)
Záření beta jsou částice, které jsou vysílány radioaktivními jádry prvků při beta-rozpadu. Velmi rychle se pohybují. Nesou kladný (pozitrony) nebo záporný elektrický náboj (elektrony) a jejich pohyb může být tedy ovlivňován elektrickým polem. Pronikavost beta záření je větší než u alfa částic, mohou pronikat materiály s nízkou hustotou nebo malou tloušťkou. K jejich zastavení stačí vrstva vzduchu silná 1m, 1 cm vrstva plexiskla nebo olovo o šířce 1 mm. Často se k odstínění používá tenká hliníková fólie. Jednomu typu přeměny beta podléhá bismut 212Bi83. Při ní se v jádře atomu přemění neutron na proton, elektron a antineutrino. Proton zůstane v jádře a elektron s antineutrinem jádro opustí. Nové jádro má o jeden proton více. Beta rozpadem bismutu takto vzniká polonium 212Po84.
http://atomovejadro.wz.cz/stranky/radioaktivita_2.html

Záření gama (γ)
Záření gama je záření často vyzařované radionuklidy spolu s beta zářením. Proud gama částic má spíše charakter vlnění s podobnými vlastnostmi jako světlo nebo rentgenové záření. Částice gama se pohybují rychlostí světla, nemají žádný elektrický náboj, proto mají velmi vysokou pronikavost a jsou tedy nejnebezpečnější. Pro ochranu před škodlivými účinky gama záření byly stanoveny tzv. polotloušťky materiálů. Polotloušťka určitého materiálu udává tloušťku tohoto materiálu, která zachytí právě polovinu množství dopadajícího gama záření. Pro průchod gama záření má vzduch polotloušťku 120 m, olovo pak 13 mm. když je záření gama méně ionizující než α i β, je pro živé organismy včetně člověka nebezpečné. Způsobuje podobná poškození jako rentgenové záření: popáleniny, rakovinu a genové mutace. Proto je nutno se před jeho účinky chránit.Vysokoenergetická povaha záření gama je využívána jako účinný prostředek hubení bakterií, při sterilizaci lékařských nástrojů nebo při ošetřování potravin, zejména masa, zeleniny a ovoce, aby déle zůstalo čerstvé. Přestože může samo způsobovat rakovinu, používá se při jejím léčení. Přístroj zvaný gama nůž využívá několika paprsků záření zaměřených na místo nádoru, aby zničil zhoubným bujením zasažené buňky. V ostatních místech prochází jen jeden paprsek, a proto jsou zdravé buňky méně poškozené a přežijí. Využívá se také v nukleárním lékařství pro diagnostické účely. Záření γ objevil francouzský chemik a fyzik Paul Ulrich Villard roku 1900 při studiu uranu. Pomocí aparatury, kterou si sám sestavil, pozoroval, že není ohýbáno magnetickým polem. Zpočátku se myslelo, že záření γ je částicové povahy stejně jako α a β. Britský fyzik Bragg roku 1910 ukázal jeho vlnový charakter tím, že ionizuje plyn obdobně rentgenovému záření.
V roce 1914 Ernest Rutherford a Edward Andrade dokázali změřením jeho vlnové délky pomocí rentgenové krystalografie, že záření gama je druh elektromagnetického záření. Pojmenování "záření gama" zavedl Ernest Rutherford jako obdobu alfa a beta záření ještě v době, kdy nebyl znám rozdíl ve fyzikální podstatě těchto druhů záření.

http://atomovejadro.wz.cz/stranky/radioaktivita_3.html

Neutronové záření (n)
Toto záření je způsobeno proudem neutronů, jejichž zdrojem může být například jaderný reaktor. Neutrony nemají žádný elektrický náboj, takže toto záření se nevychyluje v elektrickém ani v magnetickém poli a je velmi pronikavé. Jako materiály, které toto záření pohlcují jsou látky, které obsahují hodně vodíkových jader. V praxi se ke stínění před tímto druhem záření používá voda, parafín či beton.

Chování záření  v elektrickém poli můžete vyzkoušet například zde: http://www.mhhe.com/physsci/chemistry/essentialchemistry/flash/radioa7.swf

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.16 (19x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře