Jak z lidí vybrousit diamanty

17. září 2008 | 12.00 |

diamant1diamant2

Pouze pro silné nátury.

Grafit a diamant mají stejné chemické složení, přesto se liší svými vlastnostmi.Grafit je černý, měkký a elektricky vodivý. Atomy uhlíku jsou v grafitu pevně vázány kovalentními vazbami do vrstev pravidelných šestiúhelníků, mezi jednotlivými vrstvami je slabá van der Waalsova vazba, to je také důvod proč se tuha snadno otírá. Diamant je průzračný, nejtvrdší materiál a elektricky nevodivý. Atomy uhlíku jsou v diamantu poutány silnou kovalentní vazbou.
Jiným příkladem uspořádání atomů uhlíku jsou fullereny, kdy atomy tvoří něco jako trubičku z pletiva.
První umělý diamant syntetizoval v roce 1926 Williard Hershey. Průmyslově se diamanty začaly až v roce 1941. Grafit se zahříval až na teplotu 3 000 °C při tlaku v řádu gigapascalů.
V roce 1974 je poprvé v Japonsku teoreticky popsána syntéza pomocí chemického procesu. Jedná o syntézu při atmosférickém tlaku a teplotě pouze 800 °C. Metodou kondenzace par na vhodném podkladu se v současné době podařilo vyrobit i největší syntetický diamant, který má hmotnost asi 2 gramy.

Každý z nás obsahuje uhlík, proto se po smrti můžeme přeměnit v diamant. Pokud si chcete uchovat vzpomínku na své blízké v podobě diamantu či šperků z nich vyrobených, je to dnes již možné. Ale zadarmo to nebude. Cena za jeden diamant začíná podle velikosti na již 70 000 Kč. Můžeme kontaktovat švýcarskou firmu, která z kremačního popela během 2 měsíců vše potřebné zařídí. Šperky vyrobené z popela příbuzných či blízkých v podobě vybroušeného diamantu jsou v některých zemích velmi oblíbené.
Technologie tohoto poněkud morbidního nápadu byla vyvinuta v Rusku v roce 2000.

Výchozí surovinou švýcarské společnosti pro výrobu diamantů je kremační popel. Jiné firmy však k výrobě diamantů využívají dle přání zákazníků i vlasy nebo zvířecí srst. Na výrobu jednoho diamantu přitom stačí díky vysokému obsahu uhlíku pouhých deset gramů vlasů.

V zaslané zásilce stanoví odborníci obsah uhlíku. Ten se může lišit v závislosti na teplotě kremace. Pohybuje se v rozmezí 0,5 až 20 %. Na výrobu diamantu je tak většinou potřeba nejméně půl kilogramu. Z hlediska výroby diamantu je nutné, aby množství uhlíku, který se podaří izolovat, bylo větší než 2,5 gramu.
Pokud se analýzou zjistí, že popelu je vzhledem k obsahu uhlíku méně, než je potřeba k výrobě diamantu požadované velikosti, pak firma komunikuje se zákazníkem a požádá ho o dodání dalšího popelu. V mnoha případech to možné je, protože klient zaslal pouze část. Pokud však více popelu není k dispozici, může být vyroben pouze menší diamant.
Pak již následuje samotná výroba diamantu a ani v moderní době se neobejde bez ruční práce. Například barva diamantů se odvíjí od obsahu nečistot. Při přípravě čirého diamantu je nejkritičtější obsah boru. Čím větší je jeho obsah, tím bude diamant více zabarven do modra.
Po stanovení obsahu uhlíku následuje tzv. mokrý proces ("vaření"). Během něj se postupně odstraňují z popelu nečistoty, jakými jsou například zlato nebo stříbro ze zubních výplní. I tyto drahé kovy by diamant znehodnotily. Výsledkem je získání čistého uhlíku, který je následně zahříváním bez přístupu vzduchu převeden na grafitickou formu. Od grafitu je pak již pouze krůček k diamantu.
Na konci tohoto procesu je získán čistý uhlík. Z jeho grafitické formy je pak připravena patrona, která obsahuje kromě vlastního uhlíku, jenž bude působením vysokého tlaku a teploty konvertován na diamant, ještě katalyzátor (speciální slitina) a zárodek budoucího diamantu. Vše je uloženo ve speciální keramické šabloně, která musí snést vysoký tlak a teplotu téměř 3000°C.
Zárodek poslouží pouze jako jádro, na němž začne narůstat diamant. Po skončení procesu se jádro "vyloupne", takže zákazník dostane skutečně jen diamant vyrobený z popelu mrtvého a nikoli směs dvou druhů diamantů. Bez zárodečného jádra by však proces trval delší dobu.
Ve druhé laboratoři, je umístěn vlastní lis. Ten umožňuje dosáhnout požadovaného tlaku až 5,5 GPa při teplotě 2 700 °C. Aby opravdu vznikl diamant, musí být tyto podmínky udržovány po dobu asi 10 dní. Doba výroby se může lišit podle požadované velikosti diamantu. Nejmenší kámen "naroste" již za tři dny. Surový diamant vypadá na první pohled jako očazené sklo. Po vybroušení se z něj však stává krásný šperk. Modrá barva diamantu je dána vysokým obsahem boru v popelu.

Více podrobností najdete na:
http://technet.idnes.cz/exkluzivne-jak-se-vyrabeji-diamanty-z-lidi-staci-hromadka-kremacniho-popelu-175-/tec_reportaze.asp?c=A080910_171404_tec_reportaze_kuz

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.2 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak z lidí vybrousit diamanty nafoukana koza 17. 09. 2008 - 12:29
RE(2x): Jak z lidí vybrousit diamanty davidhavel 18. 09. 2008 - 07:02
RE: Jak z lidí vybrousit diamanty davidhavel 18. 09. 2008 - 07:00
RE: Jak z lidí vybrousit diamanty smax 29. 01. 2010 - 19:27
RE: Jak z lidí vybrousit diamanty co myslíte 23. 02. 2012 - 11:19