Poselství lidstva druhým civilizacím

23. říjen 2008 | 06.00 |

pioneer 10Už sondy Pioneer 10 a 11 měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou Carlem Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229 mm připevněná k opěrám antény.Za základní jednotku délky je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21 cm). U obrázku ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování rozměrů. Obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem ke 14 pulsarům. V binární formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji rotaci a tak se dá určit, kdy byla sonda vyslána. Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti planet od Slunce a schematicky je naznačena trajektorie sondy.

Sonda Pioneer 10 odstartovala 3. března 1972. Díky přídavnému motoru na pevné palivo dosáhla rekordní rychlosti 14,5 km/sec. Už za 12 hodin minula dráhu Měsíce a za 82 dní Marsu. Byla to první sonda, která překonala hlavní pás planetek a zkoumala Jupiter, kam dorazila v prosinci 1973. Na Zemi poslala 300 snímků Jupiteru a také 2 z Ganymedu. Poté sonda směřovala do vnějších oblastí urychlena gravitačním polem. Mise byla ukončena v roce 1997, i poté byly několikrát zachyceny signály sondy. Naposledy to bylo v roce 2003 ve vzdálenosti 12 miliard kilometrů od Země. Pioneer 10 směřuje ven ze Sluneční soustavy a míří ke hvězdě Aldebaran v souhvězdí Býka rychlostí 2,6 AU za rok. Pokud by měl Aldebaran nulovou relativní rychlost, měla by ho sonda Pioneer 10 dosáhnout zhruba za 2 miliony let.
Další sonda Pioneer 11 byla opět vynesena raketou o rok později než Pioneer 10. Po průletu pásem asteroidů sonda minula Jupiter nad oblačným příkrovem a byla jeho gravitačním polem urychlena na směrem k Saturnu. Pioneer 11 získal snímky Velké rudé skvrny, poprvé fotografoval polární oblasti planety a určil hmotnost měsíce Callista. K Saturnu se sonda přiblížila na pouhých 10 000 km, pořídila snímky planety a prstenců, objevila dva nové měsíce, sledovala Saturnovu magnetosféru a měsíc Titan. Po průletu sledoval Pioneer 11 Sluneční vítr a kosmické záření ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. V září 1995 byly vyčerpány zásoby energie sondy a v listopadu 1995 ztraceno spojení (anténa nemohla být pro nedostatek energie přesměrována směrem k Zemi).

Stejně tak jako obě sondy Pioneer byla i na sondy Voyager připevněna plaketa s pozdravem případným mimozemským civilizacím.

Kromě toho byla na obou sondách umístěna zvuková nahrávka (12" pozlacený měděný disk). Obsahuje zvukový i obrazový materiál o planetě Zemi. Jsou zde zastoupeny přirozené zvuky (vítr, bouře, ptáci a další zvířata) i hudební ukázky z různých etnických oblastí. Nahrávka je doplněna pozdravem namluveným v 55 jazycích, 115 obrazy dokumentujícími život na Zemi a tištěným pozdravem tehdejšího prezidenta USA Cartra a generálního tajemníka OSN Waldheima. Koncepci plakety a nahrávek řešil Sagan, stejně jako u sond Pioneer.

Dvě kosmické sondy NASA s názvem Voyager už oslavily 31 let pobytu ve vesmíru. Po průzkumu obřích planet Sluneční soustavy zamířily do mezihvězdného prostoru. Jejich pokračující odysea je označována za historický úspěch kosmického výzkumu. Voyager 2 byl vypuštěn 20. 8. 1977, Voyager 1 jej následoval 5. 9. 1977. Obě sondy stále ještě pokračují v předávání informací o prostředí, kterým prolétávají, v současné době ze vzdálenosti přibližně 3x větší, než je vzdálenost Pluta od Slunce. Obě sondy stále ještě pokračují v získávání zajímavých informací a v jejich předávání na Zemi, a to i 25 let po ukončení základní mise, která skončila průletem kolem planet Jupiter a Saturn.
V průběhu prvních deseti roků kosmického letu obě sondy detailně studovaly planety Jupiter, Saturn a jejich měsíce. Sonda Voyager 2 provedla vůbec první výzkum planet Uran a Neptun. Sondy vyslaly na Zemi do té doby nevídané fotografie a další vědecká data z výzkumu obřích planet a některých jejich měsíců. Sondy například odhalily bouřlivou atmosféru planety Jupiter, v níž se vyskytují desítky vzájemně se ovlivňujících uragánů, zkoumaly rozsáhlou magnetosféru planety, aktivní vulkány na měsíci Io apod. Sondy nám také představily detailní strukturu Saturnových prstenců.
Za posledních 18 let dvojice sond Voyager zkoumala vnější heliosféru Slunce a její interakci s mezihvězdným kosmickým prostorem. Obě sondy Voyager jsou v dobrém stavu a posílají na Zemi vědecká data i 30 let po svém vypuštění do vesmíru.
Sonda Voyager 1 je v současné době nejvzdálenější objekt, vyrobený lidskou rukou. Nachází se ve vzdálenosti asi 16 miliard km od Slunce. Voyager 2 je od Slunce vzdálen asi 13 miliard km. Původně byly obě sondy vyslány na čtyřletou misi k Jupiteru a Saturnu. Nakonec byla tato výzkumná mise prodloužena na základě dosažených úspěchů a díky jejich mimořádné planetární dráze. Z cesty kolem dvou planet se u sondy Voyager 2 stala cesta kolem čtyř velkých planet. Po ukončení této prodloužené mise začala dvojice sond plnit další úkol – výzkum vnějších oblastí tzv. heliosféry
V prosinci 2004 zahájila sonda Voyager 1 při své cestě napříč Sluneční soustavou průlet turbulentní oblastí ve vzdálenosti přibližně 14 miliard km od Slunce, kde sluneční vítr zpomaluje svoji rychlost v důsledku srážek s řídkým plynem, který vyplňuje prostor mezi hvězdami. Tato vzdálenost se rovná zhruba 94 astronomickým jednotkám AU (1AU je vzdálenost Země od Slunce).
Každá sonda Voyager nese na své palubě 5 zcela funkčních vědeckých přístrojů, které studují sluneční vítr, energetické částice, magnetická pole a rádiové vlny při své cestě napříč tímto doposud neprozkoumaným kosmickým prostředím. Sondy jsou příliš daleko od Slunce, proto používají jiné zdroje elektrické energie než sluneční baterie. Pro svoji činnost spotřebovávají méně než 300 wattů. Potřebnou energii jim poskytují radioizotopové termoelektrické generátory.
Sondy jsou od nás v současné době tak daleko, že řídící povel, vyslaný ze Země rychlostí světla, potřebuje na cestu 14 hodin, aby dostihl sondu Voyager 1 a 12 hodin k dosažení sondy Voyager 2. Každá ze sond Voyager se od Slunce vzdaluje rychlostí přibližně 1 500 000 km/den.
Obě sondy mají na své palubě pozlacenou desku se záznamy pozdravů, zvuků a fotografií ze Země. Zpráva také obsahuje informaci o tom, jak najít Zemi v případě, že by sondu někdo inteligentní zachytil. Poslední sondou NASA, určenou k výzkumu vnějších oblastí Sluneční soustavy, je mise New Horizons, která již prolétla kolem planety Jupiter a v červenci 2015 bude zkoumat trpasličí planetu Pluto. Pak bude následovat čtveřici sond Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2 v cestě za hranice Sluneční soustavy.
voyager 2

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Poselství lidstva druhým civilizacím jarmik 23. 10. 2008 - 06:06
RE(2x): Poselství lidstva druhým civilizacím fyzmatik 24. 10. 2008 - 22:16
RE(2x): Poselství lidstva druhým civilizacím davidhavel 10. 11. 2008 - 10:52
RE: Poselství lidstva druhým civilizacím davidhavel 23. 10. 2008 - 17:19
RE(2x): Poselství lidstva druhým civilizacím fyzmatik 24. 10. 2008 - 22:14
RE(3x): Poselství lidstva druhým civilizacím davidhavel 10. 11. 2008 - 10:51
RE: Poselství lidstva druhým civilizacím michal* 06. 11. 2008 - 06:34
RE(2x): Poselství lidstva druhým civilizacím davidhavel 10. 11. 2008 - 11:14