Jak přežít extrémní zrychlení

11. listopad 2008 | 06.00 |

zrychlení1

Pro lidské tělo není nebezpečná extrémní rychlost, ale zejména extrémní zrychlení. Však to mnozí znáte z jízdy na horské dráze, kde velikost zrychlení krátkodobě dosahuje hodnot až 3g.

Americký lékař, plukovník John Paul Stapp byl průkopníkem letectví a kosmonautiky, známý svými experimenty s raketovými sáněmi. Stapp se narodil v brazilském Rio de Janeiru v roce 1910 v rodině baptistických misionářů působících předtím v Indii. Ve věku 12 se přestěhoval zpět do Států a později začal studovat střední školu v Texasu s myšlenkou stát se spisovatelem. Během vánočních prázdnin 1928 byl svědkem tragédie, která změnila jeho život. Při návštěvě příbuzných se vážně popálilo dítě a tato okolnost ho vedla k rozhodnutí vystudovat medicínu. Vystudoval Minnesotskou univerzitu v Minneapolis, kde získal roku 1944 doktorát medicíny. Téhož roku vstoupil do armády, ve které se postupně začal zabývat leteckou medicínou.
Roku 1946 se zapojil do programu organizovaného americkým Ministerstvem obrany, jehož cílem bylo objasnit příčiny relativně velkého množství leteckých neštěstí, ke kterým došlo při nebojových letech vojenských letadel. Součástí programu byla řada experimentů se saněmi Sonic Wind poháněnými 29 raketovými motory o celkovém tahu 180 kN. Ty během pěti sekund urychlily saně na rychlost až 960 km/h, což znamenalo v té době absolutní pozemní rychlostní rekord.
Ukázka reakce lidského těla na velké zrychlení je na fotografiích, které byly pořízeny při prudkém urychlení (obrázky nahoře) a následném brzdění (obrázky dole) raketových saní.
Velká zrychlení někdy vyjadřujeme v tzv. jednotkách "g", kde
g = 9,80665 m.s–2
Tato hodnota byla přijata jako normální tíhové zrychlení na 2. generální konferenci pro míry a váhy v roce 1901. Odpovídá 45°severní zeměpisné šířky na úrovni mořské hladiny.
Stapp v pokusech nahradil figuríny či šimpanze. Sám se nechával připoutat k raketovým saním, odmítajíce anestezii, protože chtěl studovat své reakce. Dokázal přežít zrychlení 40 g (40x větší než je síla působící zemské gravitace). Trpěl bolestmi hlavy, často měl zlomená žebra či zápěstí, za které se poutal. Po extrémních pokusech dokonce na delší dobu ztrácel zrak a byl hospitalizován v nemocnici. Naštěstí nebylo prokázáno poškození zraku či jiných orgánů..

Stal se vlastně průkopníkem lidstva na cestě do vesmíru, protože později se podílel na testování astronautů na centrifugách.

zrychlení2

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.25 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

RE: Jak přežít extrémní zrychlení michall 12. 11. 2008 - 01:59