Inteligentní plastelína

25. prosinec 2008 | 06.00 |

Nenašli jste pod stromečkem nic originálního? Přitom stačí tak málo ke štěstí – inteligentní plastelína. Tato plastelína má neuvěřitelné fyzikální vlastnosti. Hmota známá ze školních lavic jí nesahá ani po kotníky.

Inteligentní plastelína není určena ke klasickému modelování. Nedrží totiž tvar, je velmi viskózní a rychle se snaží roztéct. Na umělecká dílka proto rovnou zapomeňte. K čemu tedy plastelína slouží? Jdou s ní dělat nejrůznější fyzikální pokusy. Je to zábavná hmota, kterou je radost žmoulat v ruce, měnit její tvar, natahovat ji, roztahovat do placky, koulet, válet, ale také třeba trhat, měnit barvu světlem, rozbíjet kladivem či nechat ve tmě svítit.

Historie této plastelíny sahá do doby druhé světové války, kdy se vědci snažili vynalézt syntetickou náhradu kaučuku. I když se jim to nepodařilo, výsledkem byla látka s velmi zvláštními vlastnostmi. Byla pružnější než guma, zároveň se ale chovala trochu jako tekutina.

Na počátku vzniku nového materiálu byla náhoda. Chemik James Wright z General Electric hledal materiál, který by nahradil přírodní kaučuk, a smíchal kyselinu boritou se silikonovým olejem. Výsledná látka měla zajímavé vlastnosti, ale General Electric pro ni nenašel žádné využití. V roce 1949 ale Peter Hogson pochopil, jaké má nový materiál marketingové možnosti. Půjčil si 147 dolarů, koupil od General Electric práva na výrobu a na světě byla předchůdkyně inteligentní plastelíny Silly Puppy. Některé prameny dávají největší zásluhy doktorovi Earlu Warrickovi. Ten také během druhé světové války hledal náhradu kaučuku, a protože vsadil na silikonový základ, výsledek byl podobný.

Plastelína se dodává v dvoudílné plechové krabičce. Plechovka obsahuje 80 gramů hmoty, což odpovídá kuličce s průměrem přibližně 50 mm. Lze říct, že množství je "tak akorát" do ruky. Inteligentní plastelína má menší hustotu než plastelíny, na které si pamatujeme ze školy, je lehčí, než byste čekali. Když otevřete plechovku, spatříte kopeček plastelíny. Má velmi lesklý povrch – vypadá, jako by byla mastná a ulepená. Když ale hmotu vezmete do ruky, nic takového vás nečeká. Lepivý pocit je jen velmi jemný, ani po usilovném hnětení nebudete špinaví a prsty zůstanou suché. Trochu je cítit specifický zápach. Není nijak silný, v místnosti plastelínu neucítíte, ulpí ale na rukou. Tento plastový pach vzdáleně připomíná linoleum.

Plastelínu budete napřed nejspíš mačkat. Jde to překvapivě snadno – stačí jemně stisknout a hned ucítíte, jak se hmota deformuje. Kupodivu čím větší silou působíte, tím plastelína klade větší odpor. Potom zkusíte udělat kuličku. Když ji odložíte, všimnete si, jak se vlastní vahou sama deformuje. To je také důvod, proč není Inteligentní plastelína vhodná k modelování – rozteče se. Viskozita je tak silná, že pokud byste hroudu nalepili na strom, za chvíli se vytvoří krápník a hmota vinou gravitace začne kapat na podlahu.


Plastelína se velmi rychle spojuje. Stačí přiložit dva kousky k sobě a už je od sebe neodtrhnete. Adhezní síla je větší než viskozita a hmota se raději roztáhne, než by se znovu oddělila. Pokud dáte dva různé kousky plastelíny k sobě, tak se okamžitě spolu spojí. Za povšimnutí také stojí to, jak se po chvíli klidu na povrchu plastelíny vytvoří lesklá vrstvička.


Při velmi silném mačkání klade větší odpor než při jemnějším dotyku. Když proto kouli z plastelíny pustíte na zem, odskočí jako hopkulička.

Plastelínu lze dokonce trhat. Pokud místo pomalého táhnutí použijete rychlý švih, hrouda se rozdělí na dvě části s naprosto rovným řezem, jako byste použili nůž. Hrana po roztrhnutí je naprosto rovná

Podobně se plastelína dá trhat jako papír, v takovém případě je řez nepravidelný. Tato technika ale patří mezi složitější, musíte ji natrénovat. Zpočátku se vám hmota bude jen natahovat.

Co když to přeženete a na plastelínu budete působit opravdu velkou silou a rychlostí? Roztříští se jako porcelán! Použijte masivní kladivo a dejte si pozor, aby neodskočilo a nezranilo vás.

Když se do plastelíny dostanou bublinky vzduchu, vydává při hnětení praskavé zvuky. Můžete v ní udělat kapsu a vytvořit velkou bublinu, nebo postupným překládáním do hmoty dostat malé bublinky, které se dalším mačkáním dostávají na povrch a popraskávají.


Materiál s těmito vlastnostmi se označuje jako viskoelastická tekutina. Při působení malé síly po dlouhou dobu se chová viskózně – teče, deformuje se, vzdáleně připomíná med. Při větší síle nebo krátkém impulsu je elastický – pružný jako pryž; a když to dojde do extrému, chová se jako pevné těleso.

Základní látkou, ze které byla Inteligentní plastelína vytvořena, je polydimethlylsiloxan (PDMS). Je to organický silikonový polymer, známý právě svými viskoelastickými vlastnostmi. Při chemické analýze bychom v plastelíně našli ještě oxid křemičitý, látku Thixotrol a v menším množství další chemické sloučeniny.

Díky chemickému složení a silikonovému základu plastelína nikdy nevyschne a nezačne se drobit. Může se jen ušpinit, takže je vhodné ukládat ji po použití zpět do plechové krabičky.

Inteligentní plastelína se prodává v různých barvách a provedeních:
Základní plastelína. Tento typ nejvíc připomíná vzhledem běžnou školní plastelínu, má však všechny unikátní výše zmíněné fyzikální vlastnosti. Prodává se v několika barvách.

Metalická, elektrická a měňavková plastelína. Tyto plastelíny vypadají jako metalíza na automobilech . Do hmoty byly přimíchány malé kovové částečky, takže se leskne. Tento efekt nejvíc vynikne při tažení. Jako metalická je označena plastelína ve zlaté, stříbrné nebo bronzové barvě, elektrická má další odstíny. Měňavková plastelína trochu mění barvu v závislosti na úhlu dopadu světla. Když metalickou plastelínu roztrhnete, všimněte si, že uvnitř vypadá úplně obyčejně, není zde ani náznak kovu a mohlo by se zdát, že lesklý je jen povrch. Jenže stačí hmotu roztáhnout a hned se začne lesknout.

Teplocitlivá plastelína. Tento typ mění barvu podle teploty okolí či přiloženého předmětu.

Svíticí plastelína Na pohled nevypadá nijak vábně, je to bílá a příliš nezajímavá hmota. Má však luminiscenční vlastnosti. Stačí ji nabít pod lampou, zhasnout a kochat se. Podle zahraničních zdrojů lze ze svíticí plastelíny dokonce vykřesat jiskry: měly by se objevit v případě, když se ve tmě roztrhne zcela nenabitá hmota.

Magnetická plastelína. Plastelína je černá a jejím hlavním znakem je magnetismus. Přitáhne se k magnetu a údajně se i deformuje působením magnetického pole magnetu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Inteligentní plastelína noobik 25. 12. 2008 - 08:59
RE: Inteligentní plastelína kitty* 25. 12. 2008 - 10:30