Rosný bod - proč se zrcadlo v koupelně orosí?

9. leden 2009 | 06.00 |

zrcadlo

Při dlouhém napouštění vany a následném koupání nebo při sprchování v koupelně stoupá teplota vzduchu a obsah vodních par v něm. Pokud vlhkost vzduchu dosáhne rosného bodu odpovídajícího dané absolutní vzdušné vlhkosti začne voda kondenzovat. Kondenzace se projeví například jako zarosení zrcadla. Zrcadlo má teplotu nižší než je hodnota rosného bodu, proto na něm vodní pára zkondenzuje. Jakmile se po chvíli zrcadlo zahřeje na okolní teplotu, sražená vodní pára se ztratí.

Ve vzduchu je obsažena neviditelná vodní pára. To co považujeme omylem za vodní páru je už zkondenzovaná vodní pára – miniaturní kapičky vody (třeba mlha, pára od úst nebo pára nad hrncem). Vodní pára vzniká vypařováním vody z vodních ploch, půdy, rostlin a živých organismů. Hmotnost vodní páry se mění v denní i roční době a s polohou na Zemi. Na hmotnosti páry závisí četnost dešťových srážek i fyziologický pocit člověka. Dobře snášíme vyšší teplotu při malé hmotnosti páry.

Míru vlhkosti vzduchu lze vyjádřit několika způsoby. Absolutní vlhkost vzduchu za dané teploty udává množství vody v jednom m3 vzduchu (jednotka je stejná jako u hustoty – tj. kg/m3). Zjistí se tak, že vzduch necháme projít látkou, která pohlcuje vodní páru a tuto látku pak následně znovu zvážíme. Z rozdílu hmotností pak určíme, kolik vodní páry je obsaženo v metru krychlovém vzduchu.

Spousta jevů souvisejících s vlhkostí vzduchu (tvorba vodních srážek) nezávisí na absolutní vlhkosti vzduchu, ale na tom, jak se stav vodní páry obsažené ve vzduchu liší od stavu syté páry (což je maximální hodnota absolutní vlhkosti při dané teplotě). Nejvýstižnější charakteristikou je proto relativní vlhkost vzduchu. Určuje podíl mezi množstvím vodní páry ve vzduchu (absolutní vlhkost vzduchu) a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při nasycení (maximální hodnota absolutní vlhkosti při dané teplotě). Měří se pomocí vlasových vlhkoměrů. Využívá se zde skutečnosti, že lidský vlas zbavený tuku mění při změně vlhkosti svou délku. Relativní vlhkost vzduchu se udává v procentech. Suchý vzduch má relativní vlhkost 0%, optimální vlhkost vzduchu je mezi 50 až 70 %. Když je vzduch nasycený, je relativní vlhkost 100 % a jeho teplota pak odpovídá teplotě rosného bodu.

Největší množství vodní páry, jež vzduch může obsahovat, je dáno jeho teplotou.

Čím je vzduch teplejší, tím více páry pojme. Pokud vzduch obsahuje maximum vodní páry, pak říkáme, že je nasycený. Toho je dosaženo přidáním vlhkosti nebo ochlazením vzduchu na tzv. teplotu rosného bodu. Při ochlazení vzduchu pod tuto teplotu přebytečná vodní pára začíná kondenzovat.

Stav, kdy je vzduch maximálně nasycen vodními parami a nemůže pojmout další vodní páru, která se začíná srážet na okolních předmětech (kondenzačních jádrech) je nazýván rosným bodem. Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.

Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu je 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kapalnění (kondenzace). Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (včetně obsažené páry) mít, aby pára nezkondenzovala.

Obráceně: pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.Přítomnost kondenzačních jader kondenzaci urychlí. Pokud kondenzační jádra nejsou přítomna, nemusí ke kondenzaci dlouho dojít, byť je vlhký vzduch podchlazen pod rosný bod.

Rosný bod je důležitá veličina pro předpověď mlhy, rosy či námrazy.
Pokud je rosný bod blízko hodnoty venkovní teploty v pozdním odpoledni, při dalším večerním ochlazení lze čekat mlhu (venkovní teplota dosáhne hodnoty velice blízké hodnotě rosného bodu, relativní vlhkost se blíží 100 procentům – a výsledkem je mlha).

Přepočet relativní vlhkosti a teploty rosného bodu pomocí dvou pravítek a jednoduchého návodu najdete na stránce:

http://www.chmi.cz/meteo/olm/Let_met/RV_x_Td/RV_x_Td.htm

Rosný bod může být také dobrým indikátorem absolutního množství vodních par ve vzduchu (na rozdíl od relativní vlhkosti). Vysoká hodnota rosného bodu indikuje vysoký obsah vodních par ve vzduchu, nízká hodnota indikuje naopak nízký obsah vodních par ve vzduchu (viz. graf).

rosny bod

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.25 (40x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší