Jak vznikají kroupy

24. duben 2009 | 06.00 |

polarizovana kroupaKroupami nazýváme kuličky nebo nepravidelné kousky ledu s průměrem od 5 do 50 mm, někdy i větších, které padají jednotlivě nebo spojené do velkých nepravidelných hrudek. Kroupy se u nás vyskytují pouze v teplé polovině roku, z bouřkových oblaků. Každé zrno kroupy se skládá z jádra, které obyčejně tvoří sněhová krupka, pokrytého vrstvičkami z průzračného i matného ledu. Zrna krup mají převážně okrouhlé tvary, ale často mají i tvary nepravidelné.

Vrstvičky ledu se na jádru kroupy tvoří při putování kroupových zrn v mraku směrem vzhůru a pak směrem dolů. Když se dostane kroupové zrno do horní části mraku, kde je teplota pod bodem mrazu a kde je tedy nedostatek kapalné vody, tak se zvětšuje desublimací, na jeho povrchu se usazují jednotlivé krystalky, které jsou navzájem oddělené vzduchem vyplněnými volnými prostory, proto má vrstvička bílou barvu. Když potom klesá dolů, do oblasti, kde se nachází v mraku přechlazené kapky, kroupové zrno se pokrývá vrstvou sklovitého ledu. Takovýto proces se může několikrát opakovat a spočítáním počtu vrstviček můžeme určit, kolikrát v mraku putovalo kroupové zrno nahoru a dolů.  Když vypadne kroupové zrno z mraku, začne jeho vnější obal  tát a vytváří kolem kroupového zrna tenkou vrstvičku vody.

Podrobnosti vnitřní stavby zrnových krup se zkoumají prosvětlováním jejich tenoučkých vrstviček světlem různého druhu. Na obrázku je zrno kroupy v polarizovaném světle. Vidíme, že zrno kroupy se skládá ze stovek drobných ledových krystalků. Každý z nich má plochý povrch, na který dopadá svazek světelných paprsků pod určitým úhlem. Od tohoto úhlu závisí pozorovaná barva světla a velikost barevných skvrn závisí zase od velikosti krystalu.

Je pochopitelné, že zrna krup, jako těžké předměty padají velkou rychlostí. Bylo vypočítáno, že kroupy s průměrem 12 mm padají na zemský povrch rychlostí 36 km/h, s průměrem 50 mm rychlostí 90 km/h a s průměrem 100 mm rychlostí až 160 km/h! Mimořádně velké kroupy se pak dokážou zarýt až 6 cm hluboko do země.

Největší kroupou, které je známá v meteorologické literatuře, je hrouda ledu, která spadla v roce 1850 v Azerbajdžánu. Měla průměr 40 cm a hmotnost 10 kg! V Indii zaznamenali hroudy, které vážily kolem 3,5 kg. Takové obrovské hroudy ledu padají z oblaků velmi zřídkavě (pokud neuvažujeme námrazu z letadel). Nejčastější průměr jednotlivých krup nepřekračuje  1 cm a jejich hmotnost pak je 0,5 g. Padání krup trvá obvykle několik minut, nikdy déle než 20 minut, přičemž padají v poměrně úzkém pásu. Nejčastější šířka pásu postihnutého krupobitím je 8 až 9 km.

A co všechno se dá nalézt ve středu kroupy? Následkem silných vystupujících proudů se do oblaku dostávají předměty různého druhu, které se potom pokrývají vrstvou ledu a vypadají jako kroupy. Tak byly nalezeny v zrnu kroupy drobné kamínky (s hmotností několik gramů), stébla trávy, sláma a podobně. Je známý i případ "červeného ledovce"  - spadnul  roce 1937 v Uzbekistánu. Ve vnitru ledových hrudek se nacházela slunéčka sedmitečná. Největší překvapení nastalo po roztátí ledu - brouci ožili.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.17 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře