Fyzmatik | Leonidy - meteoritický roj 17. listopadu

Další z meteoritických rojů – Leonidy nás čeká v pondělí 17. listopadu 2008. Tento roj je známý výskytem meteorických dešťů

Letošní maximum tohoto roje však bude světelně narušeno Měsícem, který byl nedávno v úplňku. Jedno z pozorovatelných maxim nastane v noci z 16. na 17. listopadu asi v 1:20 SEČ. Průměrná frekvence meteorů by měla dosáhnout asi 20 meteorů za hodinu, v maximu asi 130 meteorů za hodinu , přičemž by měly být pozorované jasnější meteory s větším zastoupením bolidů než je obvyklý průměr.

Meteory tohoto roje jsou velmi rychlé a do zemské atmosféry vstupují rychlostí až 71 km za sekundu. Průměr proudu meteorických částic stanovený radarovými pozorováními je přibližně 35 000 km. Mateřským tělesem Leonid je kometa P55/Tempel-Tuttle s dobou oběhu 33 roků. Leonidy patří k jednomu z nejvydatnějších a nejoblíbenějších meteorických rojů. Roj je v činnosti od 14. do 21. listopadu, přičemž jeho maximum nastává každoročně kolem 17. až 18. listopadu. Radiant roje najdeme v hřívě souhvězdí Lev.

Dráhu proudu meteoroidů, které tento roj způsobují, vypočítal v roku 1866 italský astronom Giovanni Schiaparelli. Francouz Le Verrier a Němec Teodor von Oppolzer nezávisle na sobě přišli k závěru, že meteory tohoto roje se pohybují po stejné dráze, jako tehdy objevená Tempelova-Tuttleova kometa (P55/Tempel-Tuttle).

Proud meteoroidů, který způsobuje meteorický roj je rozprostřený podél dráhy komety Tempel-Tuttle, avšak nemá všude stejnou hustotu. Nejhustější je nedaleko komety a kdykoliv Země prochází tímto zhuštěním, pozorujeme déšť meteorů. Obzvlášť pozoruhodný byl déšť Leonid v listopadu 1833, kdy bylo pozorovaných více než 46 000 meteorů za hodinu. Yaleský matematik Denison Olmsted tehdy vysvětlil, že vyletování meteorů z jednoho bodu je důsledek perspektivy. Další velký déšť Leonid se vyskytl i v roce 1866. Tyto údaje dokazují, že velmi hustý oblak částic z mateřské komety se po její dráze vrací po 33 letech (přesně za 33,25 roku). Poslední déšť meteorů roje Leonidy jsme mohli sledovat v roce 1999, kdy v maximu dosáhl až 5000 meteorů za hodinu.