Příbram - první meteorit na světě s rodokmenem

7. duben 2009 | 06.00 |

PribramDnešní den si připomínáme 50 let výročí od dopadu prvního meteoritu na světě, který byl nalezen na základě snímků zaznamenávajících jeho dráhu v atmosféře. Dne 7. dubna 1959 proletěl v 20:13.20 místního času (19:13.20 UTC) nad územím tehdejšího Československa východně od Příbrami velmi jasný bolid. Podle vzpomínek předního astronoma Zdeňka Ceplechy (na fotografii), který propočítal jeho dráhu, byl "jasný asi jako stowattová žárovka, svítící ze vzdálenosti jednoho metru". Let bolidu byl zaznamenán bolidovými kamerami na Ondřejově a v Prčicích. Dostal jméno Příbram.

Díky přesnému pozorování a výpočtu jeho dráhy bylo možné odhadnout hmotnost při jeho vstupu do zemské atmosféry na 1300 kg, konečnou hmotnost před rozštěpením na 53 kg, do atmosféry vstoupil s rychlostí 21 km/s a rozpadl se ve výšce 12 km. Z původního tělesa nalezeny východně od Příbrami 4 kusy meteoritů nazvané podle vesnic poblíž nálezu: Luhy (4 480 g), Velká (800 g), Hojšín (420 g). Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov). Podle složení šlo o chondrit typu H5 se zvýšeným obsahem železa a menšími chondrulemi (kulovité granule složené především z olivínu a pyroxenu). Radioaktivní datování ukázalo stáří kolem 20 milionů let. Dnes jsou tyto kameny vystaveny v Národním muzeu v Praze.

K dispozici měli asi astronomové asi 30 kamer a záznam bolidu byl na deseti různých kamerách ze dvou míst vzdálených od sebe asi čtyřicet kilometrů. Z toho se dala rekonstruovat dráha v naší atmosféře, a ze známé dráhy v atmosféře i dráha ve sluneční soustavě, původ meteoritu a tak dále. Protože výpočetní práce probíhaly na normálních deskových elektronických kalkulačkách, kde se každá dvě čísla musela spolu vynásobit, podělit, najít v trigonometrických tabulkách hodnoty funkcí a zpět úhlů... Takže na jeden výpočet dráhy v atmosféře bylo potřeba zhruba 100 hodin dvou počtářek.   
  
Astronom Ceplecha tou dobou koukal na televizi, jak je obvyklé u "teoretických" astronomů... Televize byla v této prehistorické době černobílá a najednou se osvětlil výklenek okna. A výklenek okna, ten parapet, jak byl osvětlen, tak stín po něm běžel takovým způsobem, že to zaručeně nemohlo být okolo projíždějící auto. Ceplecha si zapamatoval ten vjem, který měl, stáhnul signál na televizoru a rozsvítil obrazovku do přibližně stejného jasu, jako měl parapet a expozimetrem změřil intenzitu osvětlení zhruba 100 lux. Těchto 100 lux bylo v jedním z údajů o maximální jasnosti meteor...

.... Jeho jasnost byla, vyjádřeno v astronomické škále –19 hvězdné velikosti. Byl to veliký úkaz, byl vidět po celých Čechách, ohromné osvětlení trvalo po dobu asi 7 vteřin.

Dnešní Evropská bolidová síť, vybavená kamerami typu "rybí oko", rotujícími sektory a zčásti i spektrografy, je nejdéle fungující bolidovou síť na světě, a vyniká úrovní zpracování dat i archivováním snímků. Česká část sestává z deseti observatoří. Soustavné sledování bolidů umožnilo zásadním způsobem zlepšit znalosti o průletu zemskou atmosférou, o mechanismu rozpadu, jejich záření a podobně.

Meteority s rodokmenem jsou však stále vzácností, dosud jich je popsáno jen asi 7, z toho 3 jsou české. Na druhý takový čeští astronomové čekali do 6. května 2000. Meteorit Morávka se však stal denní bolidem a byl provázený pořádným hlukem. Zaznamenali jej náhodní filmaři. Nalezlo se 5 úlomků s hmotnostmi od 91 g do 300 g. Meteorit Morávka způsobil slabé zemětřesení zaznamenané v seismické síti, byly zachyceny infrazvuky způsobené jeho pádem a dokonce byly uvolněny údaje ze špionážních družic na určení jeho přesné trajektorie letu.

Ovšem největší překvapení přilétlo z kosmu skoro na den přesně jako původní meteorit Příbram dne 6. dubna 2002 ve 22:20.14 letního času. Meteorit Neuschwanstein (spadl v Bavorsku, nalezený kámen 1751 gramů) totiž letěl k Zemi po téměř shodné dráze jako Příbram. Oba meteority navíc dopadly jen několik set kilometrů od sebe.  Podařilo se také poprvé na světě prokázat původ meteoritu v hlavním pásu planetek. S největší pravděpodobností mají i společný původ v jednom větším tělese z oblasti mezi Marsem a Jupiterem.

Ve stejný den jako Příbram, ale po 31 letech (7. dubna 1990), dopadl také holandský meteorit Glanerbrug. Ten se geologicky ale odlišuje, ačkoliv jejich dráhy byly podobné. Podle vědců jde zřejmě o objev meteoritového roje, který nazvali "Příbram stream".

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře