Žebříček nebezpečných vesmírných objektů

27. duben 2009 | 06.00 |

Křižující planetky mají pro veřejnost zajímavou historii, která začíná v polovině 20. století, kdy estonský astronom Ernst Öpik jako první uvažoval, že by se mohly nějaké planetky trefit i do naší Země. Jeho úvahy se zakládaly na statistických odhadech.

Nejznámějším průkopníkem myšlenek o srážkách vesmírných těles s planetkami byl Ralph Baldwin, který přišel s myšlenkou, že krátery na Měsíci jsou evidentně meteoritického původu, zatímco se předtím uvažovalo, že jsou způsobeny sopečnou činností. Rovněž Angličan Fletcher Watson přišel s názorem, že planetky by mohly padat na Zemi. Později přicházely další argumenty podporující tento názor: ukázalo se, že tunguzský úkaz byl meteorit, potom americký geolog Shoemaker zkoumal asi 50 000 let starý Barringerův kráter v USA způsobený pádem vesmírného tělesa.

V roce 1949 Walter Baade objevil první planetku Apollo, která křižuje zemskou dráhu. Od té doby se si začali nejenom vědci klást otázku, co se stane, až nám  sem přiletí další větší planetka a tento výzkum nabral na obrátkách zejména po úkazu pádu komety Shoemaker – Levy 9 do atmosféry Jupiteru v roce 1994.

Zejména v USA vznikla celá řada projektů Spacewatch, Spaceguard, LINEAR a NEAT, které postupně systematicky pročesávají oblohu a snaží se dohledat tělesa, která mohou Zemi ohrozit, protože zejména poruchami dráhy těchto těles způsobených Jupiterem se mohou do Země trefit.

V současné době udržuje NASA na internetu stránku: http://neo.jpl.nasa.gov/risk/, kde jsou uvedeny planetky, které nás v současné době ohrožují nejvíce. Je zde několik stupnic podle různých kritérií, která označují velikost nebezpečí. Stránka je denně aktualizována, takže jak si třeba lidé myslí, že jsou tyto informace utajené, tak zde můžeme vidět, že jsou normálně veřejně všem přístupné.

A jak tento výzkum probíhá? O tom svědčí následující údaje:
V roce 1978 bylo známo 48 křižujících planetek ( z toho 41 velkých nad 1 km).
V roce 2008 bylo známo 5448 křižujících planetek (z toho 742 velkých nad 1 km). Velké objekty jsou známy asi ze 60%.
Do roku 2028 se "plánuje" nalézt 90% křížičů s průměrem nad 140 m. Jejich počet se odhaduje na 100 000. Pomáhat přitom budou přehlídky oblohy PanSTARES a LSST (velký 8mi metrový dalekohled v akci asi od roku 2013).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře