Radonové nebezpečí

9. květen 2009 | 06.00 |

radonRadioaktivní nebezpečí nečíhá na nás v jaderných elektrárnách, ale přímo v našich domovech. Česká kotlina patří k lokalitám s největší koncentrací uranových rud a existují zde proto rozsáhlá území se zvýšeným výskytem vyvěrajícího plynu - radonu.

Radon je bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, který příliš nereaguje. Je známo přibližně dvacet nestabilních izotopů radonu. Radon je velmi dobře rozpustný ve vodě (asi 51 % svého objemu). Izotop Rn222 vzniká radioaktivní přeměnou uranu U238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Radon se dále přeměňuje na produkty kovové povahy (izotopy polonia a vizmutu). Vážou se na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu.

Na geologickém podloží se zvýšeným obsahem těžkých radioaktivních prvků dochází k přirozenému vyvěrání radonu z podloží. Radon se tak může dostávat do lidských obydlí, kde roste radioaktivní pozadí a při dlouhodobém pobytu v takovém prostředí narůstá u osob nebezpečí vzniku plicní rakoviny. Ve vytápěné budově vzniká u podlah sklepa a přízemí mírný podtlak, radon je "nasáván" z podloží různými prasklinami a netěsnostmi. Riziko nemusí přitom pocházet pouze z podloží staveb, jsou známy i případy stavebních materiálů, jejichž základem jsou přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží.  

Radon může pronikat do objektů také z pitné vody prostřednictvím vodovodu. Také v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu.

Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny.


U horníků v uranových dolech, kteří pracovali v prostředí s vysokými koncentracemi radonu, byl zjištěn vyšší výskyt rakoviny plic. Bylo prokázáno, že příčinou toho bylo ozáření dýchacích cest produkty přeměny radonu. Stejná situace je i v domech s vysokou koncentrací radonu. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale fakt, že se radioaktivní látky dostávají do plynného skupenství. Produkty, vzniklé rozpadem radonových atomů jsou obvykle také radioaktivní a při svém vzniku se v atmosféře udrží ve formě aerosolu, jako mikroskopické prachové částice. Při vdechnutí často zůstávají v plicích a při svém dalším rozpadu mohu iniciovat vznik plicní rakoviny. Odhaduje se, že pokud by lidé žili celý život v budově s koncentrací 200 Bq/m3 (becquerelů na metr kubický - směrná hodnota pro provedení protiradonového opatření), pak u 1-2 lidí ze 100 by ozáření z radonu vyvolalo rakovinu plic. S rostoucí koncentrací přitom riziko úměrně roste.

Vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb. SÚJB stanovila tzv. směrné hodnoty pro obsah radonu v stávajících a nových stavbách takto:
- v pobytovém prostoru stávajících budov by neměla být průměrná hodnota tzv. ekvivalentní objemové aktivity radonu vyšší než 200 Bq/m3. Je-li překročena, doporučuje se provést rozumná protiradonová opatření. Pokud je naměřena hodnota dokonce vyšší než 2000 Bq/m3, měl by být v takové místnosti vyloučen dlouhodobý pobyt osob.
- v pobytovém prostoru nového domu by průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu měla být menší než 100 Bq/m3, proto při nové výstavbě mají být provedena rozumná preventivní opatření.

Pro srovnání je dobré vědět že:
- v České republice je průměrná hodnota ekvivalentní objemové aktivity radonu v budovách kolem 60 Bq/m3. Patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě.
- asi 2-3 % našich domů má vyšší hodnoty než 200 Bq/m3, jsou to především rodinné domy (většinou přízemní části objektu)
-
ve venkovní atmosféře je koncentrace radonu přibližně 5 Bq/m3, naopak koncentrace radonu v půdním vzduchu v hloubce 1 m pod zemí jsou u nás v rozmezí 10 000 - 1000 000 Bq/m3

Řada oblastí, kde je vyšší pravděpodobnost výskytu ploch s vyšším radonovým rizikem je již známa. K tomuto účelu byly zpracovány mapy radonového rizika České republiky, které vymezily očekávané oblasti s nízkým, středním a vysokým radonovým rizikem. Poskytují ovšem jen základní orientaci o očekávaném riziku, a jsou zpravidla k nahlédnutí na stavebních úřadech nebo okresních úřadech. Podrobnější mapy zpracovává postupně Český geologický úřad.

Při výstavbě nového domu je nejprve vhodné zjistit, jaké je radonové riziko pozemku. Dosud nejsou k dispozici tak podrobné geologické mapy, ze kterých by bylo možné odečíst radonové riziko konkrétního pozemku. Proto se vychází z přímého změření radonového rizika pozemku. To provádí komerčně specializované firmy, které k této činnosti musí mít povolení SÚJB. Podle skutečně zjištěného radonového rizika stavebního pozemku by měla být provedena přiměřená protiradonová opatření (dle ČSN 73 0601). Projektanti navrhující protiradonová opatření by měli být s touto problematikou seznámeni. Před kolaudací je vhodné účinnost provedených preventivních opatření zkontrolovat tím, že se změří koncentrace radonu v dokončené stavbě. Pokud se užívá vlastní studna, tak se doporučuje nechat stanovit obsah přírodních radionuklidů ve vodě. Doporučuje se rovněž nechat prověřit starší stavební materiály, které se použijí ke stavbě (hlavně škváru, staré materiály vyráběné z popílků a škváry).

Jak lze zjistit, kolik je radonu ve stávajícím domě? Nejjednodušším způsobem je změřit roční průměrnou hodnotu pomocí tzv. stopových detektorů, které se umístí do vybraných místností objektu na dobu 1 roku. Tento průzkum organizují zatím zdarma v rizikových oblastech krajské úřady spolu s místní samosprávou, koordinátorem je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále RC SÚJB) a Státní ústav radiační ochrany Praha (SÚRO). Pokud potřebujete zjistit koncentraci radonu rychleji (např. před rekonstrukcí nebo při kolaudaci domu), lze objednat krátkodobá měření u specializovaných firem, které k této činnosti musí mít povolení SÚJB. Tato měření trvají obvykle minimálně 1 týden.

Koncentraci radonu v domě můžeme výrazně ovlivnit častým větráním, jednak izolací v přísunu radonu z podloží. Pokud radon proniká ze země, je jeho přísun ovlivněn podtlakem v budově, který závisí na rozdílu venkovní a vnitřní teploty. Proto jsou zpravidla velmi rozdílné koncentrace radonu ve dne a v noci i v jednotlivých dnech v létě a zimě. Vyšší hodnoty bývají obvykle v noci a v topném období. Doporučuje se proto dům posuzovat přednostně podle dlouhodobé průměrné koncentrace radonu, krátkodobá měření provádět spíše v topném období a za omezeného větrání. Je-li naměřena hodnota jen mírně převyšující 200 Bq/m3, stačí rozumně zvýšit větrání. Je-li naměřena podstatně vyšší hodnota, je zpravidla třeba provést stavební úpravy. Byla vypracována již řada typů protiradonových opatření. Kromě informací na našich stránkách můžete využít informace v různých informačních příručkách, podrobnější informace v normě ČSN 73 0601.

Stát uvolňuje na provedení protiradonových opatření ve stávajících objektech omezené finanční prostředky. Je-li v domě zjištěna průměrná koncentrace radonu převyšující směrnou hodnotu 200 Bq/m3, můžete požádat na vašem krajském úřadu o příspěvek na protiradonová opatření. Příspěvek se poskytuje odstupňovaně podle naměřené koncentrace radonu. Na příspěvek ovšem není právní nárok.

Radon je však také užitečný, používá se i v medicíně – hlavně v lázních. Využívá se toho, že převážná většina jeho izotopů vyzařuje alfa záření s poměrně krátkým poločasem rozpadu (izotop 222Rn má poločas rozpadu 3,82 dne, další izotopy už jen: 220Rn 54,5 s a 219Rn 3,92 s). Proto se využívají i pro krátkodobé lokální ozařování vybraných tkání.

Krátkodobé intenzivní působení radonu přítomného ve vodě má příznivý vliv na řadu onemocnění. Radonové léčby začali využívat jako první na světě před sto lety v Jáchymově.

Světoznámé české lázně Jáchymov využívají vodu s rozpuštěným radonem, kam proudí potrubím z bývalého uranového dolu Svornost, kde jejím nejmohutnějším zdrojem je podzemní pramen, pojmenovaný po akademiku Běhounkovi. Pramen byl objeven v roce 1962 a se svou měrnou aktivitou přibližně 9-10 kBq/l patří mezi silné radonové vody. V Jáchymovských lázních se potom používají koupele, ve kterých aktivita radonové vody poklesla (v důsledku odvětrání a rozpadu během postupného přečerpávání) na 4,5  kBq/l. Typická délka pobytu pacienta ve vaně s radonovou vodou je dvacet minut. Dnes jsou takových lázní ve světě desítky. Vznikají v nístech, kde se těžil uran či jiné kovy a nyní tam vyvěrají spodní vody obohacené radonem. Léčí se v nich zánětlivá revmatická onemocnění, degenerativní onemocnění kloubů či páteře či záněty nervů. Radonové lázně existují například v Německu, Rakousku Itálii, Rusku či Japonsku.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře