Tančící papoušek kakadu

7. květen 2009 | 06.00 |

Nejenom televizní celebritou, ale dokonce vědeckou senzací, se stal kakadu tančící na melodii hudební skupiny Backstreet Boys "Everybody". Z videa je patrné, že pohyby hlavou a podupávání nožičkami u něj není náhodné, ale rytmickým tanečním vystoupením. Ty tam jsou představy, že vnímání hudby a její prožívání je vlastní jen nám lidem. Případem tančícího papouška se nyní zabývají vědci různých vědních oborů - i fyzikové. Tak si načešte na hlavě číro  a odreagujte se jako kakadu taneční hudbou.

Zvukem rozumíme podélné (v pevných látkách i příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. Frekvence tohoto vlnění, které vnímá člověk jako zvuk leží v rozsahu přibližně 16 Hz až 16 kHz. Periodické zvuky nazýváme hudební zvuky nebo tóny. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky. Zdrojem hudebních zvuků mohou být například lidské hlasivky nebo různé hudební nástroje.

Lidské vnímání zvuku je poměrně komplikovaný proces, závislý na mnoha faktorech, který dosud nebyl vysvětlen uspokojivou teorií. Hudbu vnímáme především pravou mozkovou hemisférou. A jak je to s rytmickým pohybem? Moderní zobrazovací metoda mozku - magnetická rezonance - ukázala, že plánování pohybu má sídlo v mozkové kůře (nemotorická a motorická oblast) ale že rytmický pohyb vyžaduje také zpětnou vazbu. Aby docházelo k pohybu ve správnou chvíli, musí spolupracovat dvě struktury. Když motorická kůra vyšle příkazový signál svalům, vyšle jej také do mozečku a bazálních ganglií. Tam ale směřují informace od receptorů ve svalech. Zde se pak také obě informace porovnají a pokud to je potřeba, signál do motorické kůry zajistí korekci pohybu. Zastavení pohybu má na starosti mozeček, bazální ganglie zase určují svalové napětí, bez něhož rytmický pohyb také není možný. Že by tak složitý proces, jakým vnímání hudby a pohyb do rytmu je zvládal i ptačí mozek, to nikdo nepředpokládal.

Majitelé tančícího papouška mu říkají "sněhová koule". Vědcům dovolili na něm provést pokusy a ti hudebně nadanému opeřenci hudbu zrychlovali a zase zpomalovali. Ani změna rytmu ale papouška nerozhodila a dál správně tančil přesně do rytmu. Pokus také vyloučil, že by papoušek reagoval na něco jiného, než na hudbu a že by se mohlo jednat například o podvod a reakci na pohyb nějakého dirigenta s oblíbenou pochoutkou, který je mimo záběr kamery. Tento papoušek má  vědecký název kakadu žlutočečelatý a pochází z Austrálie. Schopnost  vnímat rytmické zvuky vědci rovněž objevili u dalších 13 druhů papoušků a také u asijských slonů. Nezbývá než s nimi také natočit vhodné video.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.5 (10x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře