Co způsobuje nepříjemné tlaky v uších v letadle?

3. červen 2009 | 06.00 |

uchoPři cestování do vyšších nadmořských výšek se v našich uších odehrávají zajímavé fyzikální děje. Při jízdě autem do prudkého kopce nebo při cestování lanovkou na vrchol hory se nám může v uších ozvat něco jako lupnutí.  Při cestování letadlem nám dokonce může v uších i chvíli zalehnout. Jsou to nepříjemné situace, kterým však můžeme jistým způsobem  předcházet.

Příčinou těchto nepříjemných jevů jsou změny atmosférického tlaku v našem okolí a  následné změny tlaku i v našich uších. Vzduch v tělních dutinách se vlivem nižšího tlaku rozpíná, a pokud nemůže z tělních dutin volně uniknout, může to způsobovat problémy, doprovázené bolestmi.

K vyrovnání tlakových změn mezi vnějším působením atmosférického tlaku a středním uchem slouží Eustachova trubice. Vývody vedlejších nosních dutin nám pomáhají k vyrovnání změn tlaku mezi vedlejšími dutinami nosními a atmosférou. Nos, nosohltan, vedlejší nosní dutiny a střední ucho tvoří navzájem propojený celek. Za běžných podmínek a při normálně fungujícím otevíracím a zavíracím mechanismu je ve středním uchu a ve vedlejších dutinách pouze velice nepatrný podtlak. Je udržován tím, že buňky ve slizniční výstelce vstřebávají vzduch.

Pokud tento vyrovnávací mechanismus funguje špatně nebo nefunguje vůbec, máme velké obtíže. Nejčastěji nás mohou potkat jako nepříjemný tlak v uších při vzlétnutí a přistávání letadla. Při stoupání totiž klesá okolní atmosférický tlak, a v uchu proto vzniká přetlak. Eustachova trubice se musí otevřít, aby došlo k jeho vyrovnání. Pomůžeme tomu třeba polykáním naprázdno, protože právě to přispěje k jejímu širšímu otevření. Proto také letušky v letadle rozdávají při startu letadla bonbóny či žvýkačky. Pohybem žvýkacích svalů pomáháme otevírání Eustachovy trubice. Také můžeme před letem použít nosní kapky a pořádně si jimi prokapat nos. Za letu žvýkáme nebo cucáme bonbóny. Tak zůstane Eustachova trubice otevřená a tlaky se snáze srovnají.

Při přistávání či sestupu letadla do menší výšky  stoupá okolní atmosférický tlak, v uchu je podtlak, proto bychom měli do středního ucha vzduch vhánět. Nos ucpeme prsty a foukáme proti odporu, tím přetlak vytvoříme.

Podobné problémy se mohou vyskytovat i při potápění. Se stoupající hloubkou při potápění nadměrně narůstá hydrostatický tlak vody. Při vynořování se mechanismus obrací. Při sestupu do hloubky musíme vyrovnat tlak již zmíněným mechanismem - prsty ucpeme nos a foukáme proti odporu. Když máme pocit ucpaného nosu při vynoření, doporučuje se polykat naprázdno.

Poruchy se špatným vyrovnáním tlaků mají společný název - barotraumata. Obtíže mají různou intenzitu. Někdy pociťuje pacient pouze zalehnutí ucha, jindy se projeví bolest, ale může dojít i k úplné hluchotě. Stává se také, že nám ucho začne krvácet, protože se proděravěl bubínek. Léčba závisí na potížích pacienta a na výsledcích vyšetření.

Na palubu letadla a pod vodní hladinu nepatří člověk, který má zánět sliznice horních cest dýchacích. Pokud nemocný člověk opravdu musí letět, pak je třeba, aby se na cestu připravil. Je třeba nos pořádně prokapat kapkami s přídavkem efedrinu.

Piloti mají přesně definovanou rychlost výstupu, sestupu a potápěči zase ponoru a vynoření, to jim umožňuje včas kompenzovat nastalé změny vlastními mechanismy. Nikdy se ale nesmí překročit určitá kritická mez a tlaky je třeba srovnávat postupně. Hlavně při potápění je třeba brát v úvahu, že si sami vlastní lehkomyslností můžeme ublížit.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.58 (12x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře